Na jaře spěchala vláda s uzavřením druhého pilíře, aby zabránila vstupu spekulantů usilujících o vyvedení peněz z průběžného systému. Podle Asociace penzijních společností se ale tyto obavy nepotvrdily – v posledních měsících vstoupily do druhého pilíře jen desítky lidí. Fondy nyní zabezpečují investice svých klientů, aby byly případné ztráty v době výplaty peněz co nejmenší.
O zrušení druhého pilíře rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v listopadu 2014. Zároveň oznámila, jakým způsobem se vypořádají naspořené peníze – po skončení fondů by měli účastníci dostat zpět nejen dvě procenta příjmů, která poslali ze svého, ale také tři procenta, o která si mohli snížit odvody na sociální pojištění (a která by jinak zamířila do prvního pilíře).
Zájem o druhý pilíř proto v prvním čtvrtletí roku 2015 vzrostl – přibylo 1170 nových smluv, zatímco o kvartál dřív to bylo pouze 146. Důvod? Stopadesátiprocentní zhodnocení, kterého bylo možné při vyvedení „státních“ tří procent dosáhnout. Kabinet se obával, že nával spekulantů bude pokračovat, a tak speciálním zákonem zrušil možnost uzavírat nové smlouvy. Norma nabyla účinnosti 1. července.
Obavy se nakonec nenaplnily – od dubna do června si důchodové spoření založilo pouze 167 lidí. „Podle našeho názoru tyto obavy neměly reálný, ale jen politický základ. Penzijní společnost KB uzavřela za první čtyři měsíce tohoto roku 94 smluv o důchodovém spoření, v květnu jednu, v červnu další dvě, celkem tedy 97 smluv za první pololetí,“ vyčíslil Pavel Racocha, generální ředitel a šéf představenstva Penzijní společnosti KB.
„Na přelomu roku jsme evidovali desítky nových klientů. Od konce prvního čtvrtletí je zájem již prakticky nulový,“ uvedl mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny Petr Brousil. Nárůst zájmu nepozorovaly ani zbylé tři společnosti obhospodařující důchodové fondy – Allianz Penzijní společnost, Česká spořitelna a ČSOB.
Teď zbývá minimalizovat ztráty
Smlouvu o důchodovém spoření ve II. pilíři uzavřelo od ledna 2013 do června 2015 celkem 84 550 lidí, kteří do fondů převedli zhruba 2,5 miliardy korun. Mnozí přitom ukládali svoje peníze s vidinou dlouhodobého spoření a podle toho volili investiční strategii. Brzké zrušení fondů by tak mohlo způsobit ztráty zejména klientům, kteří se rozhodli pro rizikovější profil a investovali třeba do akcií.
- 3Q 2014 +186 83 067 1,406 mld.
- 4Q 2014 +146 83 213 1,703 mld.
- 1Q 2015 +1170 84 383 2,029 mld.
- 2Q 2015 +167 84 550 2,475 mld.
Penzijní společnosti se nyní snaží naspořené peníze přesouvat do bezpečnějších aktiv. Zhruba tři čtvrtiny ze zmíněných 2,5 miliardy korun už leží podle Asociace penzijních společností ve státních dluhopisech a na účtech u bank, aby mohly být „rychle a beze ztrát“ převedeny na likviditu a vyplaceny účastníkům.
„KB Penzijní společnost již několik měsíců upravuje portfolia důchodových fondů tak, aby přizpůsobila investice kratšímu investičnímu horizontu. Podíl dynamičtějších investic je pozvolna snižován, naopak roste váha konzervativních investic v podobě dluhopisů a depozit. Začátkem roku 2016 by již většina prostředků měla být převážně v podobě depozit,“ vysvětlil Racocha.
„Prostředky klientů v důchodových fondech dosud nejsou a nadále nebudou investovány podle dlouhodobých investičních strategií fondů a zůstanou uloženy především na peněžním trhu. Tím budou ochráněny před možným poklesem hodnoty,“ ujistila také Pavla Kozáková z tiskového centra České spořitelny. „Zkonzervativnění“ portfolií slibují i další penzijní společnosti.
Samotní účastníci druhého pilíře se zatím podle firem o budoucnost svých peněz moc nezajímají. „Očekáváme, že hlavní komunikace bude probíhat až v průběhu roku 2016,“ předpověděl Racocha. Právě v roce 2016 se budou muset lidé rozhodnout, jakou formou chtějí úspory vyplatit – zda je převedou na penzijní připojištění (do třetího pilíře), nebo si je nechají poslat na účet. Zmíněná tři procenta přitom budou moci vrátit zpět do průběžného systému, aby se jim v budoucnu nekrátil důchod.
