Praha – Poslanci se nakonec přiklonili k vládní verzi regulace anonymních akcií, bez senátních úprav. Senátoři navrhovali, aby se o veřejné zakázky nebo podporu mohly ucházet jen akciové společnosti s dohledatelnou vlastnickou strukturou. Ovšem podle vládní předlohy firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Teď zákon míří do prezidentské kanceláře.
Předloha vyvolala v dolní komoře poměrně bouřlivou debatu. Senátní úpravu označil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) za nesystémový krok, protože zasahuje do zákona o veřejných zakázkách. „Jedná se o klasický přílepek,“ přidal se předseda sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové).
Jak dopadlo hlasování?
Senátní úpravu podpořili v hlasování opoziční poslanci, což o hlas nestačilo. V závěrečném rozhodování se ale vyslovili i pro původní vládní verzi, jak dopředu avizovali. Proti předloze nebyl nikdo z přítomných poslanců.
Velké finále boje o zrušení anonymních akcií
Dle senátora Iva Bárka (ČSSD) vládní předloha neřeší z hlediska veřejných tendrů vůbec nic. Přijetí senátní úpravy by podle něho pomohlo rozkrýt vlastnictví solárních elektráren. Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) však namítala, že pokud si někdo představuje, že by senátní verze odkryla konečné vlastníky fotovoltaických zdrojů, mýlí se.
Zrušení anonymních akcií už poslanci jednou schválili, zákon jim ovšem poslal zpět Senát. Tam má většinu opoziční ČSSD, která by jej chtěla ještě víc zpřísnit. „Senátní návrh jednoznačně ulehčuje práci policii, finančním úřadům a samozřejmě všem orgánům činným v trestním řízení při dohledávání skutečných vlastníků anonymních akcií, a to především zpětně,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD):
„Ten vládní návrh mi připadá, jako kdybyste použili acylpyrin na těžkou infekci. Těžká infekce jsou přitom všechny kauzy. Jsem přesvědčen, že kdo chce skutečně učinit nějaký krok dopředu, musí podpořit senátní návrh.“
Předkladatel zákona - ministerstvo spravedlnosti - si ale stálo za původním návrhem. „Bude možné vybrat ze tří variant - to znamená buď to zaknihovat u centrálního depozitáře, nebo imobilizace v kterékoliv bance pod dohledem České národní banky, anebo přeměnit listinné akcie na majitele na listinné akcie na jméno,“ konstatoval náměstek ministra spravedlnosti Radek Daňhel.
Na adresu senátního návrhu se snesla kritika z více stran
Proti senátorské snaze o doplnění zákona se postavil třeba Nadační fond proti korupci. Ten jej označil za „diskriminační“. Senátorská verze by totiž umožnila ucházet se o veřejné zakázky pouze společnostem, které mají své akcie zaknihované, nikoli ostatním typům akciových společností. Senát by tím omezil soutěž a tlak na snížení cen veřejných zakázek, uvedl fond.
Podle expertů z protikorupčního seskupení Rekonstrukce státu by navíc úprava byla v rozporu s evropskou směrnicí o veřejných zakázkách, která taxativně stanoví kvalifikační předpoklady pro účast v tendrech a nepovoluje jejich rozšíření.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS):
„Pokud je v pořádku zákon o veřejných zakázkách, tak je jedno, kdo tu firmu vlastní, je to stejné, jako když si kupujete auto, boty nebo kabelku, ve většině případů netušíte, kdo vlastní tu firmu.“
Návrhů na zrušení anonymních akcií už bylo v minulosti několik, žádný ale neprošel. Opoziční Věci veřejné, ČSSD i komunisté pak brali vládní návrh jako záložní variantu. „Neprojde-li tedy návrh senátní, pro který určitě budeme, neboť je přísnější, podpoříme v druhém hlasování návrh původní tak, aby nespadl pod stůl,“ poznamenal Tejc.
Česko se s naprosto anonymními akciemi řadí ve světě k absolutní menšině. Možnost úplně utajit, kdo za společností stojí, mají totiž už jen podnikatelé na Marshallových ostrovech a v republice Nauru v Tichém oceánu.
V minulosti se přitom části poslanců ODS nelíbilo, že by měly být omezeny akcie na majitele i u firem, které už existují. Poslanec Pavel Suchánek totiž navrhoval, aby se zákon týkal jen nových firem. „Předpokládám, že podpoříme původní sněmovní verzi, tedy povinnost všechny akcie někde imaterializovat,“ řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Zapsání akcií do centrálního depozitáře i jejich uložení v listinné podobě u bank zajistí podle ministerstva spravedlnosti možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.
Kdo se bude chtít dál skrývat, stejně bude mít možnosti
Odborníci se shodují na tom, že přes zahraniční společnosti a daňové ráje se ti, kteří se chtějí schovat, budou ukrývat dál. „Ti, kteří chtějí zůstat v anonymitě, mají spoustu možností. Počínaje komisionářskou správou přes advokátní správu, kde je dokonce uzákoněna mlčenlivost advokáta, který ty akcie spravuje, až po založení společnosti v cizině. Nemusíme přitom až na Kajmanské ostrovy. Blíž je Německo, tam jsou akcie na majitele stále přípustné, nebo Nizozemí, Kypr atd.,“ konstatoval Jindřich Kalíšek z advokátní kanceláře AK Becker & Poliakoff.
Firmy s anonymními akciemi získávaly v minulosti miliardové veřejné zakázky:
- Až dvě miliardy protekly za deset let společností IZIP s nejasnými majiteli, společností, která měla na starosti elektronické zdravotní knížky.
- Také firma Haguess měla až do roku 2010 anonymní akcie, přestože byla hlavním dodavatelem pražské Opencard - projektu, který stál 800 milionů korun.
- Firmě Amun.re s neprůhlednou vlastnickou strukturou měl zase ČEZ zaplatit za solární elektrárny až 5 miliard korun.
- Miliardy z veřejných zakázek získávala třeba i společnost Viamont, kterou původně vlastnil exministr dopravy Aleš Řebíček.
