Končí plošný odklad splátek úvěrů. Banky ale slíbily ministryni individuální řešení situace klientů v problémech

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po pátečním jednání s bankami a dalšími poskytovateli úvěrů nenavrhne další plošný odklad splátek úvěrů. Řekla, že od bank dostala závazek individuálních řešení klientů, kteří se dostanou do problémů se splácením. Šestiměsíční zákonný odklad, který platil od první vlny koronavirové krize, skončí v sobotu. Zároveň chce Schillerová připravit určitou „deklaraci“ pro klienty, v níž bude, kam se mají obracet pro informace, případně i to, kde se mohou bránit. Ministerstvo přichystá také výkaznictví, aby se vědělo, jak postupuje řešení situace.

„Zástupci bank a nebankovních poskytovatelů mě ujistili, že budou klientům vycházet vstříc a zvolí pro ně řešení na míru, které bude v jejich situaci nejvhodnější. Na základě jejich příslibu v tuto chvíli nebudeme přistupovat k dalšímu plošnému moratoriu, situaci ale budeme bedlivě sledovat. Budeme dál pravidelně komunikovat s poskytovateli úvěrů i neziskovým sektorem, a pokud by se situace na trhu změnila, budeme připraveni podniknout takové kroky, abychom ochránili občany před dluhovou pastí,“ uvedla Schillerová.

Banky sdružené v České bankovní asociaci podniknou podle jejího prezidenta Tomáše Salomona všechny kroky, aby byl klientům nabídnut individuální přístup ve splácení jejich úvěrů. V případě odmítnutí žádostí o individuální přístup ve splácení se mohou klienti také obracet na ombudsmany svých bank, případně na Poradnu při finanční tísni, kterou banky zřídily.

  • Podle údajů bank by mohlo mít problémy s obnovením splácení deset až 15 procent klientů, kteří využili dosavadní možnosti odkladu splátek. Většina klientů se ke splácení odložených úvěrů vrací bez problémů.

Klienti nebankovních společností mohou své podněty či stížnosti ohledně sjednávání smluvních odkladů splátek úvěrů po konci moratoria směřovat na Českou leasingovou a finanční asociaci a Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ). Tato sdružení budou situaci monitorovat ve spolupráci s neziskovými organizacemi Člověk v tísni a Poradna při finanční tísni. „Společným zájmem zodpovědných poskytovatelů úvěrů je najít cestu, jak pomoci ohroženým klientům s hledáním řešení i bez státních zásahů. Je to efektivnější a rychlejší,“ dodal výkonný ředitel APNÚ Aleš Janků.

ČBA: Individuální posouzení je lepší než plošný odklad

Banky prostřednictvím České bankovní asociace (ČBA) již dříve vyjádřily ochotu pomoci klientům postiženým pandemií individuálně, ať už skrze odklady splátek, snížení měsíčních splátek či konsolidaci úvěrů. Asociace dodala, že aktuální protipandemická opatření vlády budou znamenat zhoršení ekonomické situace řady bankovních klientů.

ČBA je přesvědčena, že individuální posouzení jednotlivých žádostí je vhodnější než plošný odklad. Při plošném odkladu banky nemohou posoudit, zda klient odklad skutečně potřebuje a nemohou případnou další pomoc přizpůsobit jeho skutečným potřebám, uvedl prezident asociace Tomáš Salomon.

Návrat k běžnému splácení

Banky po jarní první vlně pandemie přijaly na základě zákonného moratoria na splátky přes 400 tisíc žádostí o odklad splátek úvěrů, schválily jich 360 tisíc. Od listopadu se tedy všichni, kdo o odklad splátek zažádali, vrátí k běžnému splácení. Podle bank se dosud vrátilo ke svému splácení 120 tisíc dlužníků. Většinou těch, kteří měli odklad na tři měsíce.

Úvěrové moratorium umožnilo dlužníkům z řad běžných spotřebitelů, podnikatelů a firem odložit splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem 2020, a to do konce července, nebo do konce října. Bylo závazné pro všechny banky a nebankovní poskytovatele úvěrů, klienti jej mohli využít dobrovolně.

Nejistých je 100 miliard korun?

Nejisté je splácení zhruba 100 miliard korun úvěrů, naznačil v pořadu Byznys ČT24 viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Tedy zhruba 25 procent všech úvěrů.

Ministryně Schillerová k tomu řekla, že je tím zřejmě myšlen celý sektor, tedy nejen bankovní, ale i nebankovní, protože od bank zaznívají nižší čísla. Považuje za zásadní, že získala závazek k poskytnutí „individuálního moratoria,“ tedy individuálního přístupu ke klientům, kteří jsou nadále v problémech (zhruba 10 až 15 procent u bank, sedm až deset procent u nebankovního sektoru). Uvítala by, pokud by tito klienti nebyli zanášení do registrů dlužníků, což by je stigmatizovalo. Nyní se chce soutředit na nebankovní sektor, kde jsou i firmy nikde nesdružené.

Generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida uvedl, že o odklad splátek požádalo 15 procent klientů. Banka kapacitně posílila restrukturalizační tým, který se bude této záležitosti věnovat. „Nejde o penalizování našich dlužníků, ale o to, ozdravit je,“ řekl s tím, že banka se zároveň musí chovat jako řádný hospodář. Zdůraznil, že nebude jednotný postup, ale individuální přístup podle situace dlužníka. 

Generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny a prezident ČBA Tomáš Salomon řekl, že všeobecně platí, aby klienti v případě problémů co nejdříve kontaktovali banku. „Nechceme je jakkoliv penalizovat,“ uvedl stejně jako jeho kolega. 

Výkaznictví má ukázat vývoj situace

Schillerová chce také co nejdříve zavést určité výkaznictví, aby se zjistilo, kolika klientům se pomohlo a kolik jich je v problémech. Práce na jeho přípravě by měly začít hned příští týden.

Nidetzký rozdělil klienty, kteří vstoupili do moratoria, do třech kategorií. Většinu tvoří ti, kteří ho zvolili z preventivních důvodů v nejisté době. Další část tvoří ti, kteří by se dostali do problémů i bez covidové situace. A ne nevýznamnou skupinu tvoří klienti, kteří tak zvolili ze spekulativních důvodů.

U úvěrů, které jsou zajištěné nemovitostmi (celkem za 160 miliard) nečeká větší potíže. Rizikovou skupinu (celkově za 60 miliard) naopak tvoří příjemci spotřebitelských úvěrů, často z nízkopříjmových skupin, jejichž příjmy jsou zasaženy. Většinou jde ale o menší částky.

Největší otazníky vidí u úvěrů pro firmy (celkově za 200 miliard). Myslí si však, že i zde budou mít banky motivaci situaci řešit. 

Vzniknout má deklarace pro klienty v potížích

Vedoucí programů Kariérního a Dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle řekl, že nyní pozoruje ochotu bank i nebankovních subjektů řešit situaci individuálně. Za měsíc či dva se pak ukáže, jak to reálně bude fungovat. Zmínil také, že současná situace zasáhla i střední třídu, která dosud nebyla klientem dluhových poraden. 

Ministryně Schillerová uvedla, že spolu s Člověkem v tísni a nebankovním sektorem chce připravit určitou „deklaraci pro klienty,“ aby věděli, kam se obracet, kde se dotazovat i jak se případně bránit. Měla by být připravena během příštího týdne. Týkalo by se to zejména nebankovního sektoru, ale k dispozici by mohla být i u bank, včetně využití jednotlivých bankovních ombudsmanů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
před 14 hhodinami

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
před 17 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
19. 5. 2026

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
19. 5. 2026

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
19. 5. 2026

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026
Načítání...