Končí plošný odklad splátek úvěrů. Banky ale slíbily ministryni individuální řešení situace klientů v problémech

Nahrávám video
Byznys ČT24: Banky končí s odkladem splátek dluhů
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po pátečním jednání s bankami a dalšími poskytovateli úvěrů nenavrhne další plošný odklad splátek úvěrů. Řekla, že od bank dostala závazek individuálních řešení klientů, kteří se dostanou do problémů se splácením. Šestiměsíční zákonný odklad, který platil od první vlny koronavirové krize, skončí v sobotu. Zároveň chce Schillerová připravit určitou „deklaraci“ pro klienty, v níž bude, kam se mají obracet pro informace, případně i to, kde se mohou bránit. Ministerstvo přichystá také výkaznictví, aby se vědělo, jak postupuje řešení situace.

„Zástupci bank a nebankovních poskytovatelů mě ujistili, že budou klientům vycházet vstříc a zvolí pro ně řešení na míru, které bude v jejich situaci nejvhodnější. Na základě jejich příslibu v tuto chvíli nebudeme přistupovat k dalšímu plošnému moratoriu, situaci ale budeme bedlivě sledovat. Budeme dál pravidelně komunikovat s poskytovateli úvěrů i neziskovým sektorem, a pokud by se situace na trhu změnila, budeme připraveni podniknout takové kroky, abychom ochránili občany před dluhovou pastí,“ uvedla Schillerová.

Banky sdružené v České bankovní asociaci podniknou podle jejího prezidenta Tomáše Salomona všechny kroky, aby byl klientům nabídnut individuální přístup ve splácení jejich úvěrů. V případě odmítnutí žádostí o individuální přístup ve splácení se mohou klienti také obracet na ombudsmany svých bank, případně na Poradnu při finanční tísni, kterou banky zřídily.

  • Podle údajů bank by mohlo mít problémy s obnovením splácení deset až 15 procent klientů, kteří využili dosavadní možnosti odkladu splátek. Většina klientů se ke splácení odložených úvěrů vrací bez problémů.

Klienti nebankovních společností mohou své podněty či stížnosti ohledně sjednávání smluvních odkladů splátek úvěrů po konci moratoria směřovat na Českou leasingovou a finanční asociaci a Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ). Tato sdružení budou situaci monitorovat ve spolupráci s neziskovými organizacemi Člověk v tísni a Poradna při finanční tísni. „Společným zájmem zodpovědných poskytovatelů úvěrů je najít cestu, jak pomoci ohroženým klientům s hledáním řešení i bez státních zásahů. Je to efektivnější a rychlejší,“ dodal výkonný ředitel APNÚ Aleš Janků.

ČBA: Individuální posouzení je lepší než plošný odklad

Banky prostřednictvím České bankovní asociace (ČBA) již dříve vyjádřily ochotu pomoci klientům postiženým pandemií individuálně, ať už skrze odklady splátek, snížení měsíčních splátek či konsolidaci úvěrů. Asociace dodala, že aktuální protipandemická opatření vlády budou znamenat zhoršení ekonomické situace řady bankovních klientů.

ČBA je přesvědčena, že individuální posouzení jednotlivých žádostí je vhodnější než plošný odklad. Při plošném odkladu banky nemohou posoudit, zda klient odklad skutečně potřebuje a nemohou případnou další pomoc přizpůsobit jeho skutečným potřebám, uvedl prezident asociace Tomáš Salomon.

Návrat k běžnému splácení

Banky po jarní první vlně pandemie přijaly na základě zákonného moratoria na splátky přes 400 tisíc žádostí o odklad splátek úvěrů, schválily jich 360 tisíc. Od listopadu se tedy všichni, kdo o odklad splátek zažádali, vrátí k běžnému splácení. Podle bank se dosud vrátilo ke svému splácení 120 tisíc dlužníků. Většinou těch, kteří měli odklad na tři měsíce.

Úvěrové moratorium umožnilo dlužníkům z řad běžných spotřebitelů, podnikatelů a firem odložit splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem 2020, a to do konce července, nebo do konce října. Bylo závazné pro všechny banky a nebankovní poskytovatele úvěrů, klienti jej mohli využít dobrovolně.

Nejistých je 100 miliard korun?

Nejisté je splácení zhruba 100 miliard korun úvěrů, naznačil v pořadu Byznys ČT24 viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Tedy zhruba 25 procent všech úvěrů.

Ministryně Schillerová k tomu řekla, že je tím zřejmě myšlen celý sektor, tedy nejen bankovní, ale i nebankovní, protože od bank zaznívají nižší čísla. Považuje za zásadní, že získala závazek k poskytnutí „individuálního moratoria,“ tedy individuálního přístupu ke klientům, kteří jsou nadále v problémech (zhruba 10 až 15 procent u bank, sedm až deset procent u nebankovního sektoru). Uvítala by, pokud by tito klienti nebyli zanášení do registrů dlužníků, což by je stigmatizovalo. Nyní se chce soutředit na nebankovní sektor, kde jsou i firmy nikde nesdružené.

Generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida uvedl, že o odklad splátek požádalo 15 procent klientů. Banka kapacitně posílila restrukturalizační tým, který se bude této záležitosti věnovat. „Nejde o penalizování našich dlužníků, ale o to, ozdravit je,“ řekl s tím, že banka se zároveň musí chovat jako řádný hospodář. Zdůraznil, že nebude jednotný postup, ale individuální přístup podle situace dlužníka. 

Generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny a prezident ČBA Tomáš Salomon řekl, že všeobecně platí, aby klienti v případě problémů co nejdříve kontaktovali banku. „Nechceme je jakkoliv penalizovat,“ uvedl stejně jako jeho kolega. 

Výkaznictví má ukázat vývoj situace

Schillerová chce také co nejdříve zavést určité výkaznictví, aby se zjistilo, kolika klientům se pomohlo a kolik jich je v problémech. Práce na jeho přípravě by měly začít hned příští týden.

Nidetzký rozdělil klienty, kteří vstoupili do moratoria, do třech kategorií. Většinu tvoří ti, kteří ho zvolili z preventivních důvodů v nejisté době. Další část tvoří ti, kteří by se dostali do problémů i bez covidové situace. A ne nevýznamnou skupinu tvoří klienti, kteří tak zvolili ze spekulativních důvodů.

U úvěrů, které jsou zajištěné nemovitostmi (celkem za 160 miliard) nečeká větší potíže. Rizikovou skupinu (celkově za 60 miliard) naopak tvoří příjemci spotřebitelských úvěrů, často z nízkopříjmových skupin, jejichž příjmy jsou zasaženy. Většinou jde ale o menší částky.

Největší otazníky vidí u úvěrů pro firmy (celkově za 200 miliard). Myslí si však, že i zde budou mít banky motivaci situaci řešit. 

Vzniknout má deklarace pro klienty v potížích

Vedoucí programů Kariérního a Dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle řekl, že nyní pozoruje ochotu bank i nebankovních subjektů řešit situaci individuálně. Za měsíc či dva se pak ukáže, jak to reálně bude fungovat. Zmínil také, že současná situace zasáhla i střední třídu, která dosud nebyla klientem dluhových poraden. 

Ministryně Schillerová uvedla, že spolu s Člověkem v tísni a nebankovním sektorem chce připravit určitou „deklaraci pro klienty,“ aby věděli, kam se obracet, kde se dotazovat i jak se případně bránit. Měla by být připravena během příštího týdne. Týkalo by se to zejména nebankovního sektoru, ale k dispozici by mohla být i u bank, včetně využití jednotlivých bankovních ombudsmanů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 18 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...