Končí plošný odklad splátek úvěrů. Banky ale slíbily ministryni individuální řešení situace klientů v problémech

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po pátečním jednání s bankami a dalšími poskytovateli úvěrů nenavrhne další plošný odklad splátek úvěrů. Řekla, že od bank dostala závazek individuálních řešení klientů, kteří se dostanou do problémů se splácením. Šestiměsíční zákonný odklad, který platil od první vlny koronavirové krize, skončí v sobotu. Zároveň chce Schillerová připravit určitou „deklaraci“ pro klienty, v níž bude, kam se mají obracet pro informace, případně i to, kde se mohou bránit. Ministerstvo přichystá také výkaznictví, aby se vědělo, jak postupuje řešení situace.

„Zástupci bank a nebankovních poskytovatelů mě ujistili, že budou klientům vycházet vstříc a zvolí pro ně řešení na míru, které bude v jejich situaci nejvhodnější. Na základě jejich příslibu v tuto chvíli nebudeme přistupovat k dalšímu plošnému moratoriu, situaci ale budeme bedlivě sledovat. Budeme dál pravidelně komunikovat s poskytovateli úvěrů i neziskovým sektorem, a pokud by se situace na trhu změnila, budeme připraveni podniknout takové kroky, abychom ochránili občany před dluhovou pastí,“ uvedla Schillerová.

Banky sdružené v České bankovní asociaci podniknou podle jejího prezidenta Tomáše Salomona všechny kroky, aby byl klientům nabídnut individuální přístup ve splácení jejich úvěrů. V případě odmítnutí žádostí o individuální přístup ve splácení se mohou klienti také obracet na ombudsmany svých bank, případně na Poradnu při finanční tísni, kterou banky zřídily.

  • Podle údajů bank by mohlo mít problémy s obnovením splácení deset až 15 procent klientů, kteří využili dosavadní možnosti odkladu splátek. Většina klientů se ke splácení odložených úvěrů vrací bez problémů.

Klienti nebankovních společností mohou své podněty či stížnosti ohledně sjednávání smluvních odkladů splátek úvěrů po konci moratoria směřovat na Českou leasingovou a finanční asociaci a Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ). Tato sdružení budou situaci monitorovat ve spolupráci s neziskovými organizacemi Člověk v tísni a Poradna při finanční tísni. „Společným zájmem zodpovědných poskytovatelů úvěrů je najít cestu, jak pomoci ohroženým klientům s hledáním řešení i bez státních zásahů. Je to efektivnější a rychlejší,“ dodal výkonný ředitel APNÚ Aleš Janků.

ČBA: Individuální posouzení je lepší než plošný odklad

Banky prostřednictvím České bankovní asociace (ČBA) již dříve vyjádřily ochotu pomoci klientům postiženým pandemií individuálně, ať už skrze odklady splátek, snížení měsíčních splátek či konsolidaci úvěrů. Asociace dodala, že aktuální protipandemická opatření vlády budou znamenat zhoršení ekonomické situace řady bankovních klientů.

ČBA je přesvědčena, že individuální posouzení jednotlivých žádostí je vhodnější než plošný odklad. Při plošném odkladu banky nemohou posoudit, zda klient odklad skutečně potřebuje a nemohou případnou další pomoc přizpůsobit jeho skutečným potřebám, uvedl prezident asociace Tomáš Salomon.

Návrat k běžnému splácení

Banky po jarní první vlně pandemie přijaly na základě zákonného moratoria na splátky přes 400 tisíc žádostí o odklad splátek úvěrů, schválily jich 360 tisíc. Od listopadu se tedy všichni, kdo o odklad splátek zažádali, vrátí k běžnému splácení. Podle bank se dosud vrátilo ke svému splácení 120 tisíc dlužníků. Většinou těch, kteří měli odklad na tři měsíce.

Úvěrové moratorium umožnilo dlužníkům z řad běžných spotřebitelů, podnikatelů a firem odložit splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem 2020, a to do konce července, nebo do konce října. Bylo závazné pro všechny banky a nebankovní poskytovatele úvěrů, klienti jej mohli využít dobrovolně.

Nejistých je 100 miliard korun?

Nejisté je splácení zhruba 100 miliard korun úvěrů, naznačil v pořadu Byznys ČT24 viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Tedy zhruba 25 procent všech úvěrů.

Ministryně Schillerová k tomu řekla, že je tím zřejmě myšlen celý sektor, tedy nejen bankovní, ale i nebankovní, protože od bank zaznívají nižší čísla. Považuje za zásadní, že získala závazek k poskytnutí „individuálního moratoria,“ tedy individuálního přístupu ke klientům, kteří jsou nadále v problémech (zhruba 10 až 15 procent u bank, sedm až deset procent u nebankovního sektoru). Uvítala by, pokud by tito klienti nebyli zanášení do registrů dlužníků, což by je stigmatizovalo. Nyní se chce soutředit na nebankovní sektor, kde jsou i firmy nikde nesdružené.

Generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida uvedl, že o odklad splátek požádalo 15 procent klientů. Banka kapacitně posílila restrukturalizační tým, který se bude této záležitosti věnovat. „Nejde o penalizování našich dlužníků, ale o to, ozdravit je,“ řekl s tím, že banka se zároveň musí chovat jako řádný hospodář. Zdůraznil, že nebude jednotný postup, ale individuální přístup podle situace dlužníka. 

Generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny a prezident ČBA Tomáš Salomon řekl, že všeobecně platí, aby klienti v případě problémů co nejdříve kontaktovali banku. „Nechceme je jakkoliv penalizovat,“ uvedl stejně jako jeho kolega. 

Výkaznictví má ukázat vývoj situace

Schillerová chce také co nejdříve zavést určité výkaznictví, aby se zjistilo, kolika klientům se pomohlo a kolik jich je v problémech. Práce na jeho přípravě by měly začít hned příští týden.

Nidetzký rozdělil klienty, kteří vstoupili do moratoria, do třech kategorií. Většinu tvoří ti, kteří ho zvolili z preventivních důvodů v nejisté době. Další část tvoří ti, kteří by se dostali do problémů i bez covidové situace. A ne nevýznamnou skupinu tvoří klienti, kteří tak zvolili ze spekulativních důvodů.

U úvěrů, které jsou zajištěné nemovitostmi (celkem za 160 miliard) nečeká větší potíže. Rizikovou skupinu (celkově za 60 miliard) naopak tvoří příjemci spotřebitelských úvěrů, často z nízkopříjmových skupin, jejichž příjmy jsou zasaženy. Většinou jde ale o menší částky.

Největší otazníky vidí u úvěrů pro firmy (celkově za 200 miliard). Myslí si však, že i zde budou mít banky motivaci situaci řešit. 

Vzniknout má deklarace pro klienty v potížích

Vedoucí programů Kariérního a Dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle řekl, že nyní pozoruje ochotu bank i nebankovních subjektů řešit situaci individuálně. Za měsíc či dva se pak ukáže, jak to reálně bude fungovat. Zmínil také, že současná situace zasáhla i střední třídu, která dosud nebyla klientem dluhových poraden. 

Ministryně Schillerová uvedla, že spolu s Člověkem v tísni a nebankovním sektorem chce připravit určitou „deklaraci pro klienty,“ aby věděli, kam se obracet, kde se dotazovat i jak se případně bránit. Měla by být připravena během příštího týdne. Týkalo by se to zejména nebankovního sektoru, ale k dispozici by mohla být i u bank, včetně využití jednotlivých bankovních ombudsmanů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 15 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 17 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Evropský pohled