Komunisté si předjednali přesun dalších 200 milionů. Rozpočet proto podpoří

Poslanci ve středu ve sněmovně celé odpoledne načítali své návrhy, kterými chtějí změnit státní rozpočet na příští rok. Celkem plánují přesunout přes 177 miliard, šanci na přijetí však má jen minimum návrhů.

Ve sněmovním systému se sešlo asi 130 poslaneckých návrhů a rozprava trvala přes šest hodin. Některé přesuny se ale překrývají nebo jsou ve variantách. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla v úvodu, že své stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí při hlasování ve třetím čtení. To by mělo přijít na řadu 4. prosince.

Komunisté přišli s dalšími požadavky, které chtějí za podporu rozpočtu splnit. Vedle už oznámené 1,5 miliardy korun chtějí chtějí přesun dalších 200 milionů. Peníze mají jít třeba na náboje pro policisty nebo pro Akademii věd.

„Pokud budou přijaty, tak ano, podpoříme státní rozpočet. S paní ministryní (financí Alenou Schillerovou za ANO) jsme jednali, tak mohu říci, ano, máme předjednáno,“ uvedla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Spojením hlasů vládní koalice a KSČM vzniká ve sněmovně pohodlná většina 108 hlasů z celkových 200. 

  • Poslanci chtějí přesouvat od milionů po miliardy. Přidávat mají v úmyslu například učitelům, zdravotnictví nebo sociálním službám. Miliardy hodlají poslat i na opravy krajských silnic.

Například bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ze státního dluhu odebrat čtyři miliardy korun a dát je na boj s kůrovcem. Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) chce přidat 5,5 miliardy korun ministerstvu obrany.

Občanští demokraté Jan Bauer, Petr Bendl a Vojtěch Munzar navrhují přidat 640 milionů katastrálnímu a zeměměřickému úřadu. Chtějí tak přidat úřadu dostatek peněz a zamezit tím zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí.

Sociální demokraté Václav Votava a Kateřina Valachová chtějí přidat tři miliardy korun na platy učitelů. Peníze chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu. Votava argumentoval tím, že tato kapitola každoročně končí s nedočerpanými výdaji v objemu několika miliard korun. Starostové chtějí na platy učitelů přidat téměř 5,5 miliardy, stejnou částku jim chce dát Martin Baxa (ODS). Navyšovat peníze na platy učitelů si přejí i další strany.

Občanští demokraté předložili avizované návrhy, které v souhrnu ubírají z plánovaných výdajů 46 miliard korun. Chtějí tím vládě ukázat, že je možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Hodlají například zrušit peníze na slevy na jízdném, což by podle nich ušetřilo 5,5 miliardy korun, nebo odebrat peníze pro agropotravinářský komplex v objemu 4,85 miliardy korun. Půl miliardy chtějí vzít z peněz na kosmické aktivity.

Piráti chtějí odebrat Kanceláři prezidenta republiky 2,2 milionu korun z peněz na právní a obdobné služby. „My máme pochybnosti o tom, že ty služby vůbec dávají smysl, často si je prezident způsobil sám svými neuváženými výroky tyto náklady,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Jiří Kobza (SPD) chce vzít celou částku na takzvanou transformační spolupráci, tedy 70 milionů korun, a nasměrovat je na obnovu Sýrie. Zdůvodnil to tím, že peníze na zahraniční pomoc by měly směřovat přednostně do států a regionů bezprostředně ohrožených a postižených válečnými událostmi. Tím je podle něj především Sýrie.

Devět návrhů představil Dominik Feri (TOP 09). Chce dát například tři miliardy ze slev na jízdném ve prospěch regionálního školství. Z podpory agropotravinářského komplexu chce odebrat dvě miliardy a přidat je na opatření v krajině určená na zadržování vody.

Měnit celkové parametry rozpočtu, například schodek, už nyní poslanci nemohou. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 7 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 9 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...