Komunisté si předjednali přesun dalších 200 milionů. Rozpočet proto podpoří

Poslanci ve středu ve sněmovně celé odpoledne načítali své návrhy, kterými chtějí změnit státní rozpočet na příští rok. Celkem plánují přesunout přes 177 miliard, šanci na přijetí však má jen minimum návrhů.

Ve sněmovním systému se sešlo asi 130 poslaneckých návrhů a rozprava trvala přes šest hodin. Některé přesuny se ale překrývají nebo jsou ve variantách. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla v úvodu, že své stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí při hlasování ve třetím čtení. To by mělo přijít na řadu 4. prosince.

Komunisté přišli s dalšími požadavky, které chtějí za podporu rozpočtu splnit. Vedle už oznámené 1,5 miliardy korun chtějí chtějí přesun dalších 200 milionů. Peníze mají jít třeba na náboje pro policisty nebo pro Akademii věd.

„Pokud budou přijaty, tak ano, podpoříme státní rozpočet. S paní ministryní (financí Alenou Schillerovou za ANO) jsme jednali, tak mohu říci, ano, máme předjednáno,“ uvedla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Spojením hlasů vládní koalice a KSČM vzniká ve sněmovně pohodlná většina 108 hlasů z celkových 200. 

  • Poslanci chtějí přesouvat od milionů po miliardy. Přidávat mají v úmyslu například učitelům, zdravotnictví nebo sociálním službám. Miliardy hodlají poslat i na opravy krajských silnic.

Například bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ze státního dluhu odebrat čtyři miliardy korun a dát je na boj s kůrovcem. Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) chce přidat 5,5 miliardy korun ministerstvu obrany.

Občanští demokraté Jan Bauer, Petr Bendl a Vojtěch Munzar navrhují přidat 640 milionů katastrálnímu a zeměměřickému úřadu. Chtějí tak přidat úřadu dostatek peněz a zamezit tím zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí.

Sociální demokraté Václav Votava a Kateřina Valachová chtějí přidat tři miliardy korun na platy učitelů. Peníze chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu. Votava argumentoval tím, že tato kapitola každoročně končí s nedočerpanými výdaji v objemu několika miliard korun. Starostové chtějí na platy učitelů přidat téměř 5,5 miliardy, stejnou částku jim chce dát Martin Baxa (ODS). Navyšovat peníze na platy učitelů si přejí i další strany.

Občanští demokraté předložili avizované návrhy, které v souhrnu ubírají z plánovaných výdajů 46 miliard korun. Chtějí tím vládě ukázat, že je možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Hodlají například zrušit peníze na slevy na jízdném, což by podle nich ušetřilo 5,5 miliardy korun, nebo odebrat peníze pro agropotravinářský komplex v objemu 4,85 miliardy korun. Půl miliardy chtějí vzít z peněz na kosmické aktivity.

Piráti chtějí odebrat Kanceláři prezidenta republiky 2,2 milionu korun z peněz na právní a obdobné služby. „My máme pochybnosti o tom, že ty služby vůbec dávají smysl, často si je prezident způsobil sám svými neuváženými výroky tyto náklady,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Jiří Kobza (SPD) chce vzít celou částku na takzvanou transformační spolupráci, tedy 70 milionů korun, a nasměrovat je na obnovu Sýrie. Zdůvodnil to tím, že peníze na zahraniční pomoc by měly směřovat přednostně do států a regionů bezprostředně ohrožených a postižených válečnými událostmi. Tím je podle něj především Sýrie.

Devět návrhů představil Dominik Feri (TOP 09). Chce dát například tři miliardy ze slev na jízdném ve prospěch regionálního školství. Z podpory agropotravinářského komplexu chce odebrat dvě miliardy a přidat je na opatření v krajině určená na zadržování vody.

Měnit celkové parametry rozpočtu, například schodek, už nyní poslanci nemohou. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování táhnou pohonné hmoty, potraviny zlevnily

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražily především pohonné hmoty, naopak potraviny zlevnily, například trvanlivé mléko a vepřové maso byly v srpnu meziročně levnější skoro o čtvrtinu a máslo téměř o dvě pětiny.
09:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 15 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 19 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánovčera v 09:05

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.