Po akvizici hnědouhelných dolů a elektráren v Lužici českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) a finanční skupinou PPF Investments zůstává otázkou, kolik se dá na východoněmeckém uhlí ještě vydělat. Uvádí to úterní komentáře německých deníků k rozhodnutí švédského koncernu Vattenfall prodat svá německá uhelná aktiva českým zájemcům. Věnují se i budoucnosti regionu.
„Kolik se dá skutečně na lužickém hnědém uhlí vydělat, záleží především na tom, jak dlouho ho ještě bude možné těžit a jak se bude vyvíjet cena elektřiny. Od chvíle, kdy německá vláda začala otevřeně debatovat o konci využívání hnědého uhlí v Německu, se vyhlídky lužických dolů zhoršily,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung.
Jako problém pro lužické doly vidí list i nízkou cenu elektřiny. „EPH sází na to, že se cena zvýší nejpozději v roce 2022 po odstavení poslední německé jaderné elektrárny, protože pak bude méně elektřiny. Lužické hnědé uhlí by pak mohlo být výdělečným obchodem. Jestli však tato sázka vyjde, není jisté. Nízká cena elektřiny totiž nezáleží jen na tom, zda se jí vyrobí víc, než spotřebuje, ale i na nízkých cenách ropy a plynu,“ napsaly Süddeutsche Zeitung.
Co bude s regionem?
Podle deníku Tagesspiegel zůstává i po rozhodnutí o prodeji nejasná budoucnost celého regionu.
Podle listu je třeba, aby noví vlastníci rychle představili svou vizi rozvoje lužického uhelného revíru pro příští desetiletí. Tagesspiegel také vyjadřuje obavy z toho, že by se noví vlastníci mohli v Lužici chovat méně předvídatelně než Vattenfall.
Přicházejí noví vlastníci, kteří (na rozdíl od Vattenfallu) nemají přímou linku na politiky a nemají ani mimořádně dobrou pověst, napsal Tagesspiegel.
EPH a PPF Investments získaly od Vattenfallu doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Cenu akvizice žádná ze stran nezveřejnila. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.
