Kolik berou manažeři Českých drah, se veřejnost nedozví

Praha - Atmosféra kolem Českých drah houstne. Duškovy výroky o tom, kdo je a kdo není homosexuál, jen odsunuly do pozadí to hlavní, což je způsob vedení firmy, zejména to, jak jsou šéfové tohoto gigantu odměňováni. Bývalý předseda dozorčí rady Českých drah Zdeněk Žák tvrdí, že příjmy a výhody managementu drah jsou neúměrně vysoké. Ověřit tuto informaci byl takřka nadlidský úkol. Částku, kterou dráhy každý měsíc posílají na účty členům svého managementu, mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský České televizi odmítl potvrdit s tím, že ji nelze zveřejnit s ohledem na ochranu osobních údajů.

Tuto argumentaci odmítá Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle něj má tato informace být veřejně přístupná. „Všichni tito manažeři jsou vysoce postavení veřejní činitelé a zároveň jsou to příjemci veřejných prostředků, proto by podle několika ustanovení právního řádu měly jejich platy být přesně poskytnuty.“ Podobně pro Českou televizi, pořad 168 hodin, reagoval Ladislav Mejzlík z VŠE, který tvrdí, že České dráhy nejsou soukromý subjekt. „Získávají řádově 12 až 13 miliard dotací od státu a samozřejmě tím pádem je potřeba se na ni dívat pohledem toho, že informace například o výplatách top managementu nejsou soukromou věcí té firmy.“ 

České dráhy se schovávají za zákon na ochranu osobních údajů. Jenže existuje i zákon o svobodném přístupu k informacím veřejných osob. Nicméně České dráhy se domnívají, že právě tento případ spadá pod zákon o ochraně osobních údajů. „České dráhy jsou akciovou společností, nikoli státním podnikem a my jsme přesvědčeni o tom, že jde o ochranu osobních údajů - a ta je zaručena zákonem,“ tvrdí Šťáhlavský. 

6 minut
Reportáž Barbory Straňákové
Zdroj: ČT24

Oldřich Kužílek

„Je tady takový zvyk tvářit se, že platy takto vysoce postavených osob jsou jakýmsi jejich osobním údajem. Já si to vůbec nemyslím. Jsou placeni z veřejných peněz a máme právo to vědět přesně.“


Kolik přesně jde na management, nevědí ani na ministerstvu

Například německé dráhy zveřejňují příjmy managementu ve svých výročních zprávách. České dráhy odkryly jen hrubou mzdu generálního ředitele a rozmezí mezd šesti náměstků s tím, že kvůli krizi si vedení platy samo stáhlo o 15 procent a vzdalo se odměn. Objem finančních prostředků, který skutečně jde měsíčně na celý management, včetně ředitelů odborů, se nepodařilo zjistit ani na ministerstvu dopravy. „V tuto chvíli tu informaci nevíme, nicméně víme, kolik přibližně tito pánové berou v průměru měsíčně. Pokud jde o plat generálního ředitele, ten je 430 tisíc korun hrubého, u náměstků je to velmi individuální, pohybuje se to v intervalu mezi 200 až 350 tisíci korunami,“ odpověděl ČT Karel Hanzelka, mluvčí ministerstva dopravy. 

Platy manažérům počítá externí fitma

Výši platů manažerů u Českých drah určuje samo představenstvo společnosti, kde sedí čtyři náměstci a ředitel. Oni vlastně rozhodují o platech pro sebe i své manažerské kolegy. Navíc dráhy vyvedly vyúčtování manažérských platů mimo podnik, a to do soukromé firmy. Důvodem podle Českých drah je, že jde o test služeb, který je běžný u firem soukromých. „České dráhy testovaly možnost outsourcingu mezd, chtěli jsme si to prakticky ověřit, proto byla tato záležitost řešena přes externí firmu,“ dodal Šťáhlavský. Takový argument se Mejzlíkovi z VŠE příliš nezdá: „Pokud bych seděl ve vedení drah a chtěl otestovat, jestli outsourcing mezd není lepší, tak bych ho testoval ne na 12, 13 nebo 15 lidech managementu, ale spíš na těch zaměstnancích, kterých jsou desetitisíce. Pokud vím, tak většinou motiv pro outsourcing mezd je snaha utajit ty informace. Nemyslím utajit v tom pejorativním slova smyslu, ale prostě, aby nebyly k dispozici uvnitř firmy.“ 

Kromě platů je problém i vysoké odchodné

Žák zároveň kritizuje i desetitisícové měsíční příspěvky na rizikové, manažerské a další pojištění a hlavně zlatý padák ve smlouvě. „Manažeři, když se rozhodnou k odchodu, dostanou odchodné ve výši 24násobku své průměrné mzdy.“ 

Odchodné je u manažerů firem běžný benefit. Nejčastěji ale dosahuje jen šesti- až dvanáctinásobku průměrného příjmu mzdy, nikoliv čtyřiadvacetinásobku. Ladislav Mejzlík z VŠE se s takovým odchodným nesetkal. Samo vedení drah výši odchodného nekomentuje: „Já tuto informaci nemám. Vůbec, vůbec,“ tak zněla odpověď Petra Šťáhlavského. 

Management generálního ředitele Petra Žaludy přišel do Českých drah na jaře 2008. Šlo o jeden z prvních polistopadových pokusů vtáhnout do státní firmy špičkové manažery z bankovní a podnikatelské sféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 13 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...