Kodaň - Debaty o budoucnosti Země vrcholí. Hlavní nápor se očekává až ke konci pracovního týdne, zatím se debatuje „pouze“ na úrovni ministrů jednotlivých zemí. Například skupina afrických zemí dnes na kodaňském summitu OSN ustoupila ze svých požadavků na finanční pomoc k omezování škodlivých emisí oxidu uhličitého a k boji proti klimatickým změnám ze strany vyspělých států. V posledních dnech summitu, který trvá do 18. prosince, se nad klimatickými změnami má sejít 120 šéfů států a vlád.
Nervozita na summitu stoupá, protože se stále neví, zda se najde nějaké konkrétní řešení a zda se podaří jasně narýsovat obrysy dohody, která by nahradila Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů. Jeho platnost vyprší už v roce 2012.
„Jestliže z té dohody vyjdou nějaká konkrétní čísla – nějaké konkrétní závazky, tak bych to považoval za úspěch,“ komentuje situaci Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Kodaní otřásají neshody, ale zklidnili se například Afričané
Vyspělé státy a rozvojové země mají jen velmi málo šancí na to, že najdou společnou dohodu. Zatím se jednání nesla v poněkud nervózním duchu, třeba v pondělí je na několik hodin přerušil protest rozvojových zemí, které požadovaly tvrdší závazky ze strany rozvinutého světa. Situaci uklidnil až zásah dánské ministryně předsedající konferenci Connie Hedegaardové, která rozvojovým zemím slíbila, že se jejich požadavkům v závěrečném dokumentu dostane více prostoru.
Ovšem Afričané v Kodani nakonec ustoupili z finančních nároků na bohaté státy, což signalizuje možnou dohodou mezi chudými a vyspělými státy ve sporných finančních otázkách. Etiopský premiér Meles Zenawi se přiblížil návrhům rozvinutých zemí, když podpořil roční příspěvky pro chudé země, které by do roku 2020 měly dosáhnout 100 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Evropská unie uvažovala o 150 miliardách dolarů, britský premiér Gordon Brown navrhl 100 miliard dolarů.
„V dlouhodobém financování navrhuji, aby dotace na adaptace a snížení vypouštění škodlivin do ovzduší začaly do roku 2013, do roku 2015 by ročně dosáhly 50 miliard a do roku 2020 ročně 100 miliard,“ uvedl Zenawi za africkou skupinu. „Ne méně než 50 procent by mělo být vyčleněno pro přizpůsobení se ohroženým a chudým zemím a regionům, jako jsou africké a malé ostrovní státy.“
Podle etiopského premiéra by měl být fond dotován „kreativními finančními mechanismy“. Mezi ně zahrnul uhlíkovou daň a prodej emisních povolenek. Naznačil, že Afrika by podle něj netrvala na veřejných penězích. Zenawi rovněž podpořil krátkodobý finanční plán, který v letech 2010 až 2012 počítá s ročním příspěvkem deseti miliard dolarů. To odpovídá návrhům Evropské unie a Spojených států.
Neshody v Kodani panují ale i nadále. Evropská unie třeba tlačí na Spojené státy a Čínu, aby jako největší znečišťovatelé ovzduší světa zvýšily své závazky ohledně snížení škodlivých emisí. Delegace obou zemí však ihned odvětily, že nehodlají o jimi nabídnutých závazcích smlouvat.
„Je možné, že dohody nedosáhneme, a je pravda, že zbývá řada problémů, které je třeba vyřešit. Je tu 192 zemí, které by se měly dohodnout. Toho se nedá dosáhnout za jediný den,“ prohlásil britský premiér Gordon Brown.
Nedořešeny zůstávají tři hlavní problémy:
- O kolik by měly rozvinuté země snížit emise skleníkových plynů.
- Jaký teplotní cíl by měla nová dohoda obsahovat.
- Kolik peněz dát na kompenzace rozvojovým zemím a jak je rozdělovat.
Optimisté stále ještě existují
OSN nabádá delegáty ke vstřícnosti, dodává, že další rok o klimatické dohodě vyjednávat nelze. Hedegaardová ovšem věří, že se ke konečnému ujednání v Kodani nakonec dospěje. Jednotlivé státy podle ní čekají s kompromisy a ústupky až na závěr summitu. Stejně optimistický je i americký prezident Barack Obama.
Pořadatele trápí i ekologičtí aktivisté
Konferenci doprovázejí mohutné demonstrace ekologických aktivistů. Na dvě stovky z nich v pondělí zatkla policie za útok zápalnými lahvemi. A masivní protesty naplánovali ekologičtí aktivisté i na dnešek. Mluví se dokonce o tom, že by demonstranti chtěli prolomit ostrahu a vniknout do kongresového centra.
Aktivisté si stěžují na to, že patnácti tisícům delegátů organizátoři neudělili akreditace nebo jim dělají obstrukce. Nelíbí se jim ani to, že kodaňská konference zatím nepřinesla žádné výsledky.
