Kobra hlásí další úlovek: 650 milionů za podvod s palivy

Praha - Speciální útvar Kobra zabránil podvodu při obchodu s pohonnými hmotami. V případu s názvem Othello zabránil krácení daně u nového subjektu, který do Česka dovážel pohonné hmoty. Pokud by tým nezasáhl, vyšplhala by se škoda až na 650 milionů korun. Útvar také zajistil 700 tisíc litrů paliv.

Specialisté celní, finanční správy a protikorupční policie před několika měsíci získali informace o možném zneužití systému přijímání a distribuce pohonných hmot a hrozícímu úniků velkých nedoplatků na DPH a spotřební dani.

Podezřelý daňový subjekt začal podle zástupce ředitele Generálního ředitelství cel Davida Chovance do Česka dovážet velké množství pohonných hmot zejména z Německa, které nakupoval bez daně. Ovšem při prodeji odběratelé už daně platili. Daňový subjekt pak místo zaplacení daní zvýšené finační prostředky investoval do nákupu dalšího zboží, a tak se zvyšovaly příjmy firmy i objemy dovážených pohonných hmot.

David Chovanec, zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel

„Celý model připomínal tzv. snowball effect neboli efekt sněhové koule. Daňový subjekt nakupuje pohonné hmoty logicky bez daně. A v okamžiku, kdy je prodává svým odběratelům, tak od nich inkasuje příslušné daně, tudíž částku daňové povinnosti má k dispozici. Nicméně ji znovu otočí do nákupu pohonných hmot.“

Tým se proto začal zabývat finančními toky v daňovém subjektu a jeho majetkovou strukturou. Podle Jiřího Žežulky z Generálního finančního ředitelství šlo o společnost s nízkým majetkem a omezeným ručením, která fungovala v pronajatých prostorách. Na řízení podniku se podílely dvě osoby, které byly za daňovou trestnou činnost v minulosti odsouzeny. Za několik měsíců firma podle Žežulky dosáhla obratu kolem 2,6 miliardy. „Protože nebyl daňový subjekt schopen zajišťovací příkazy uhradit, provedli jsme exekuci,“ dodal Žezulka.

Palivo prodávaly neznačkové čerpací stanice po celé zemi. Nakupovaly ho zhruba o 80 haléřů levněji, než byla oficiální nabídka. A levněji pak tankovali i řidiči. Vydělávali vlastně všichni, jen státu hrozilo, že peníze z daní nikdy neuvidí. Firma nevlastnila žádný majetek a daně se vyšplhaly už na stovky milionů.

Správci daně zachránili zhruba 650 milionů

Finanční správa na účtech podezřelé společnosti zabavila 260 milionů, přičemž nedoplatek na dani činil 270 milionů. Také celní správa zabavila na účtech zhruba 350 milionů, zatímco daňový nedoplatek byl zhruba 370 milionů korun. Zbývajících 30 milionů chtějí správci daně získat prodejem zabavených pohonných hmot.

Pokud však teď podnikatelé daně doplatí, mohou v činnosti dál pokračovat nebo založit společnost novou. Státu totiž škoda nevznikla. „Není, a v tom jsme zajedno, naším cílem za každou cenu trestně postihnout pachatele. Někdy je efektivnější předejít vůbec páchání trestné činnosti,“ vysvětlil náměstek ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Vild.

Byznys navíc byl podle Chovance ztrátový: „Tento model není nezákonný, ale má-li stát vybrat příslušné daně, tak musí vědět, že daňový subjekt je proti jakémukoliv výpadku pojištěn.“

Jedná se o další výsledek vyšetřování speciálního útvaru Kobra, který vznikl po vzoru podobného týmu působícího na Slovensku. Tým se skládá ze zhruba stovky odborníků z finanční správy, celní správy a policie, kteří dříve pracovali samostatně. Od letoška si mohou vyměňovat informace a vybírat kauzy k řešení. Útvar již obvinil čtyři lidi kvůli podezření z daňového podvodu za téměř 270 milionů korun. Spolupracoval také na případu pěti lidí a jedné firmu, které tento týden navrhla protikorupční policie obžalovat kvůli krácení daní, jímž způsobili škodu 289 milionů korun. Na dalších kauzách tým pracuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...