Knihy se brzy stanou minulostí, elektronické čtečky jdou na dračku

Praha – Čtečky elektronických knih táhnou v zahraničí i v Česku. Loni se jich na světě prodalo přes 125 milionů. Největší internetové knihkupectví Amazon z nich do pěti let očekává příjmy skoro dvě miliardy dolarů. Obchod totiž už o loňských Vánocích prodal více elektronických knih než těch klasických. Zájem o čtečky navíc podporuje cenová válka, která se na trhu rozhořela s příchodem multifunkčního tabletu iPad. Nejlevnější čtečky tak lze pořídit už za cenu kolem 200 dolarů, tedy za méně než 4 300 korun.

iPad se začal prodávat před třemi měsíci. Ve Spojených státech už ale stihl rozpoutat cenovou přestřelku. Nook od výrobce Barnes & Noble zlevnil na 199 dolarů. Zareagoval i Amazon, který svůj Kindle prodává ještě o deset dolarů levněji. Nejlevnější iPad přitom vyjde na dvojnásobek. V blízké době se přitom dá očekávat další vyhrocení cenového boje, přibudou totiž další konkurenti. Své multimediální čtečky už ohlásily i asijské značky Acer a Asus. Tablet jménem Slate chce letos uvést na český trh i Hewlett Packard.

O čtečky roste zájem i v Česku, kde stojí od pěti do deseti tisíc korun. „Pozorujeme zvýšený zájem o čtečky elektronických knih. V letošním roce prodáváme až stovky kusů měsíčně. Naši zákazníci mají největší zájem o zařízení, která jsou multifunkční. Dá se tak říci, že nejprodávanější čtečkou elektronických knih je iPad,“ popsal situaci na českém trhu ředitel marketingu společnosti Alza Jan Samko.

Nahrávám video

A jaká bude budoucnost čteček? Výrobci i prodejci předpokládají, že se budou prodávat stále více. Podle společnosti LG Display, která vyrábí displeje do čteček, naroste jen letos zájem o tato zařízení až o 78 procent. Ke slovu se dostanou také inovace. „Čtečky jako takové mají budoucnost v podobě multimediálních zařízení. Tipoval bych to na kombinaci současného iPadu a současných čteček elektronických knih, které používají takzvaný elektronický papír, ale na druhou stranu neumožňují přehrávání videí, nemají barevný displej, zato se dobře čtou na slunci,“ předpověděl odborník na informační technologie Jan Kužník.

Jaký je rozdíl mezi čtečkou a multifunkčními tablety?

Čtečky elektronických knih nemají běžný displej ale tzv. e-ink zobrazovač, který je černobílý a na první pohled může čtenáři připomínat papír. Výhodou zobrazovače je jeho dlouhá výdrž a dobrá čitelnost i na přímém slunci. V noci si na něj ovšem čtenář musí posvítit. Krom toho čtečky nedokáží přehrávat video.

Jak už název napovídá, multifunkční tablety, jako je třeba iPad, nabízí více funkcí než čtečky elektronických knih. Kromě toho, že si stejně jako na čtečce může jejich majitel pomocí nich přečíst knihu, může si na nich také přehrát třeba video či prohlédnout fotografie. Funkce navíc jsou ovšem vykoupeny kratší výdrží baterie. V porovnání se čtečkami jsou displeje tabletů hůře čitelné na slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu i krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 2 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 16 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 16 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 21 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.