Klíčovou roli při hlasování o rozpočtu sehrají malé strany

Praha – S jakým schodkem bude Česká republika hospodařit v příštím roce, záleží především na rozpočtové kázni menších parlamentních stran a nezařazených poslanců. Sociální demokraté spolu s komunisty nemají šanci mnohamiliardové přesuny v rámci státního rozpočtu, které navrhli v minulém týdnu, prosadit. Tvrdí to místopředseda ODS Petr Nečas. Zároveň zdůraznil, že jeho strana změny navržené levicovými partajemi nepodpoří.

„Přijetí pozměňovacích návrhů samozřejmě zvýší deficit na 5,3 procenta HDP. To je základní důvod, proč se občanští demokraté staví zásadně proti těmto návrhům a nepodpoří je,“ prohlásil Nečas. Zároveň ale uvedl, že bude rozdíl, když se přesuny v rozpočtu budou týkat 200 milionů, nebo 12 miliard korun. Poslanecký klub ODS se proto o svém postupu poradí těsně před závěrečným hlasováním.

Zvýšení deficitu je nepřijatelné i pro Fischera

Představa, že by měl deficit státního rozpočtu překročit 5,3 procenta HDP, je nepřijatelná i pro premiéra Jana Fischera. Není ovšem tak radikální jako ministr financí Eduard Janota, který by v případě schválení pozměňovacích návrhů uvažoval o rezignaci.

„Demisí se nehrozí, demise se podává prezidentovi republiky ústavou předepsaným způsobem. Moje reakce po tom hlasování bude taková, že si budu ty výsledky analyzovat a s jistým odstupem po debatě ve vládě sdělím stanovisko,“ upozornil Fischer.

Vláda je ochotná debatovat pouze o navýšení peněz určených na sociální služby. Uvolnit by na ně mohla zhruba 3 miliardy korun. K provedení této změny by ale neměl sloužit pozměňovací návrh, v příštím roce by ji provedl ministr financí vnitřními opatřeními.

Poslanecká sněmovna dostane rozpočet na příští rok na stůl ve třetím čtení zítra. Ve druhém čtení, které proběhlo minulý týden, přitom poslanci navrhli přesuny peněz v řádech několika miliard korun. Nejštědřejší byli sociální demokraté, kteří chtějí přesunout zhruba 12 miliard korun. Přidat chtějí zemědělcům, podpořit chtějí ale také sociální služby a prosazují i zvýšení některých sociálních dávek, například mateřské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...