Praha - Z Česka pomalu mizí jeden ze symbolů od místních výrobců. Klasické pomlázky z vrbových proutků hlavně v hypermarketech nahrazují pomlázky upletené v Asii. Jsou levnější a víc zdobené, podle znalců ale vyschlé, méně kvalitní a k tradičnímu šupání se vůbec nehodí. „K Velikonocům patří pomlázky a malování kraslic, určitě ne bužírková pomlázka z Číny a vajíčka s obtisky,“ myslí si třeba nositelka lidových tradic Jana Kotěrová.
České pomlázky se dají většinou koupit už jen na trzích nebo v malých obchodech, velké řetězce většinou prodávají výrobky z Číny a Vietnamu. „Hlavním důvodem je jejich nízká pořizovací cena, bohatší výzdoba, a také to, že o ně zájem rok od roku roste. Letos jsme jich prodali desetitisíce,“ tvrdí Renáta Slowiková, zástupce firmy dovážející pomlázky.
Podle distributorů se navíc asijští výrobci umí rychle přizpůsobit poptávce. „Pro české soukromníky to už není atraktivní vyrábět, a tak dovážíme pomlázky z Vietnamu. Lidé je tam pletou z proutí a dalších přírodních materiálů,“ vysvětluje Jarmila Weingartová zastupující další firmu.
Čeští folkloristé tvrdí, že asijskými pomlázkami dostojí spotřebitelé velikonočním tradicím jen velmi těžko. Asijské proutí je suché, při pohybu štípe a snadno se zlomí. „Chlapi chodí vyšupat ženské právě proto živými, mladými, krásnými, pružnými pruty, aby byla ženská celý rok pružná, svěží, zdravá,“ tvrdí košíkář Ladislav Maťaš.
Jana Kotěrová se nad zájmem o čínské pomlázky podivuje. „Nic proti vkusu toho, kdo si koupí čínskou bužírkovou pomlázku a udělá si gerlandu z umělých květin, ale proboha proč, když máme tolik krásných tradic,“ přemýšlí. Asijské zboží ale nenahrazuje jen tradiční velikonoční výrobky. Už několik let se do Česka hromadně dovážejí třeba vánoční ozdoby.
