Kellner upevňuje pozice na ruském trhu

Praha - Italská pojišťovna Generali zvažuje vytvoření nového společného podniku s druhou největší ruskou bankou VTB, který by se vrhl na trh ruského pojišťovnictví. Na obchodu by se prostřednictvím Generali PPF Holdingu podílela i finanční skupina PPF českého podnikatele Petra Kellnera, který by tak výrazně posílil svou pozici na ruském trhu. Ve svém dnešním vydání o tom informuje deník E15.

„Generali potvrzuje exkluzivní práva působit v těchto zemích prostřednictvím Generali PPF Holdingu,“ oznámilo tiskové oddělení terstské centrály Generali. Šéf ruské státní VTB Andrej Kostin potvrdil podpis předběžného memoranda s Generali. „Víme o tom, reflektuje to dohody, které byly uzavřeny při vzniku Generali PPF Holdingu,“ uvedl mluvčí skupiny PPF Milan Tománek. Skupina PPF totiž již dříve uzavřela s Generali dohodu, že jeden bez druhého v ruském pojišťovnictví neudělá ani krok.

Žádná ze stran připravovaného obchodu podrobnější informace neposkytla. Z analýzy dostupných zdrojů ale vyplývá, že Kellner by mohl na ruském trhu díky dohodě výrazně posílit, a možná dokonce vyřešit zablokovanou situaci v pojišťovně Ingosstrach, kde jeho PPF dlouhodobě bojuje s většinovým akcionářem, ruským podnikatelem Olegem Děripaskou.

Majitelé PPF by měli do společného podniku s VTB vložit svůj podíl v Ingosstrachu, čímž by se zcela změnila situace - v majetkové struktuře pojišťovny by fakticky získala podíl ruská státní banka.

Vše nasvědčuje tomu, že Kellner je společně se šéfem Generali Giovannim Perissinottem jedním z architektů plánu na spojení s VTB. Druhý nejvýznamnější akcionář PPF Jiří Šmejc už nedávno potvrdil, že česká skupina hledá dalšího partnera na ruském trhu. Skupina PPF také už dříve jednala s VTB o vstupu do ruského Home Creditu, který je nejcennějším Kellnerovým aktivem v Rusku v hodnotě až 69 miliard korun.

Generali PPF Holding působí ve 14 zemích střední a východní Evropy. Prostřednictvím dceřiných společností spravuje aktiva přes 14 miliard eur (zhruba 347 miliard Kč) a poskytuje v regionu služby více než deseti milionům klientů. Generali PPF Holding je společný podnik Assicurazioni Generali (51 procent) a PPF Group (49 procent).

Fakt, že dohody o Generali PPF Holdingu platí, potvrdil minulý týden agentuře Bloomberg také Perissinotto. Případné změny by mohly nastat až v roce 2014, kdy skupina PPF může realizovat opci na vystoupení z holdingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 1 hhodinou

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 2 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...