Keller: Lidé se bojí mít děti a to znemožňuje fungování sociálního státu

Karviná - Chudobou je v Česku ohroženo více než 1,5 milionu lidí. Nejvíce se s nedostatkem peněz potýkají senioři, matky samoživitelky a nezaměstnaní, shodli se hosté speciálu ČT24 Chudoba zblízka. Jak by mohl stát takovým lidem pomoci? Podpořit rodiny, aby měly děti, které by pomohly narovnat podlomený penzijní systém. Dalším úkolem nové vlády je najít recept na nezaměstnanost, která trápí mimo jiné i Karvinsko, kde je nyní bez práce skoro 13 procent obyvatel.

„Když budeme dobře bojovat s nezaměstnaností, vyřešíme i některé sociální problémy,“ domnívá se poradce ministra financí Jaroslav Ungerman. Na Karvinsku je bez práce přes 23 tisíc lidí. Problém ale je, že se tady utlumuje těžba a práce stále ubývá. Náměstek primátora Karviné Petr Bičej se zlobí, že stát nedělá dost pro to, aby zdejším lidem pomohl: „Karviná je použitá lehká děva. Když se náš region hodil, tak tady lidi dřeli jako koně.“ Teď se ale o osud zdejších prý nikdo nestará. Podle něj je proto třeba do regionu přilákat investory a lidi zaměstnat. 

Sociolog Jan Keller:

„Dvacet let tady vládla ideologie, že všechno vyřeší neviditelná ruka trhu a že ten, kdo je chudý, a ten, kdo je bez práce, si za to vlastně může sám, protože je líný a nesnaží se. Jsou snad na Karvinsku lidé línější než v Praze?“

Podle poslankyně ODS Lenky Kohoutové sice nemůže stát sám dát všem lidem práci, může třeba ale rozhodnout o výstavbě infrastruktury v regionu, což by logicky mohlo místní zaměstnat. Podle Kohoutové je také třeba, aby vlády nezvyšovaly náklady pro domácnosti tím, že by třeba zatížily ceny elektřiny. Protože právě tyto náklady jsou pro lidi ohrožené chudobou klíčové. Mohl by také podle jejího názoru pomoci zákon o sociálním bydlení.

Dávky jen na tři děti?

Petr Bičej vidí problém regionu i v tom, že v některých sociálně vyloučených lokalitách je nezaměstnanost téměř stoprocentní. Podle něj často v takových místech žijí rodiny s mnoha dětmi, které vyrůstají v kultuře, kde „není návyk na práci“. „Stát musí říct, že nelze dále rodit děti do kultury chudoby,“ myslí si. Navrhoval by proto, aby se vyplácely dávky třeba jen na tři děti. 

To ale odmítl sociolog a lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu Jan Keller: „Naše republika nemá problém s tím, že by rodiny měly osm dětí. Naše republika má problém s tím, že je dětí málo, že mladí lidé mají strach mít děti. Mají strach, že neutáhnou vlastní domácnost. Problém je v tom, že vymíráme a to podlamuje penzijní systém a znemožňuje fungování sociálního státu.“  

Ohroženi chudobou jsou právě i mnozí důchodci. Vláda jim ale teď slibuje valorizaci důchodů. Ta by měla od roku 2015 probíhat stejným způsobem jako před zásahem kabinetu Petra Nečase. „Důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 procent nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy,“ oznámila včera ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. (Více čtěte ZDE.) 

Za hranici příjmové chudoby se v Česku považuje roční příjem ve výši 116 tisíc korun, tedy kolem 9,5 tisíce měsíčně. Česká republika si přitom ve srovnání s ostatními zeměmi EU co do počtu lidí ohrožených chudobou stále vede relativně dobře. Podle údajů Eurostatu za rok 2012 u nás chudoba či sociální vyloučení hrozí 15 procentům obyvatel, tedy asi 1,6 milionu lidí. To je společně s Nizozemskem nejnižší podíl v rámci celé osmadvacítky, kde je chudobou či sociálním vyloučením ohroženo necelých 25 procent obyvatel (čtěte víc).

Série speciálů ČT24 Zblízka se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním problémům. Předchozí díly se zabývaly například hazardem (čtěte zde), metanolovou kauzou (čtěte zde) nebo nezaměstnaností (čtěte zde). 

Speciál ČT24: Chudoba zblízka

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 6 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...