Keller: Lidé se bojí mít děti a to znemožňuje fungování sociálního státu

Karviná - Chudobou je v Česku ohroženo více než 1,5 milionu lidí. Nejvíce se s nedostatkem peněz potýkají senioři, matky samoživitelky a nezaměstnaní, shodli se hosté speciálu ČT24 Chudoba zblízka. Jak by mohl stát takovým lidem pomoci? Podpořit rodiny, aby měly děti, které by pomohly narovnat podlomený penzijní systém. Dalším úkolem nové vlády je najít recept na nezaměstnanost, která trápí mimo jiné i Karvinsko, kde je nyní bez práce skoro 13 procent obyvatel.

„Když budeme dobře bojovat s nezaměstnaností, vyřešíme i některé sociální problémy,“ domnívá se poradce ministra financí Jaroslav Ungerman. Na Karvinsku je bez práce přes 23 tisíc lidí. Problém ale je, že se tady utlumuje těžba a práce stále ubývá. Náměstek primátora Karviné Petr Bičej se zlobí, že stát nedělá dost pro to, aby zdejším lidem pomohl: „Karviná je použitá lehká děva. Když se náš region hodil, tak tady lidi dřeli jako koně.“ Teď se ale o osud zdejších prý nikdo nestará. Podle něj je proto třeba do regionu přilákat investory a lidi zaměstnat. 

Sociolog Jan Keller:

„Dvacet let tady vládla ideologie, že všechno vyřeší neviditelná ruka trhu a že ten, kdo je chudý, a ten, kdo je bez práce, si za to vlastně může sám, protože je líný a nesnaží se. Jsou snad na Karvinsku lidé línější než v Praze?“

Podle poslankyně ODS Lenky Kohoutové sice nemůže stát sám dát všem lidem práci, může třeba ale rozhodnout o výstavbě infrastruktury v regionu, což by logicky mohlo místní zaměstnat. Podle Kohoutové je také třeba, aby vlády nezvyšovaly náklady pro domácnosti tím, že by třeba zatížily ceny elektřiny. Protože právě tyto náklady jsou pro lidi ohrožené chudobou klíčové. Mohl by také podle jejího názoru pomoci zákon o sociálním bydlení.

Dávky jen na tři děti?

Petr Bičej vidí problém regionu i v tom, že v některých sociálně vyloučených lokalitách je nezaměstnanost téměř stoprocentní. Podle něj často v takových místech žijí rodiny s mnoha dětmi, které vyrůstají v kultuře, kde „není návyk na práci“. „Stát musí říct, že nelze dále rodit děti do kultury chudoby,“ myslí si. Navrhoval by proto, aby se vyplácely dávky třeba jen na tři děti. 

To ale odmítl sociolog a lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu Jan Keller: „Naše republika nemá problém s tím, že by rodiny měly osm dětí. Naše republika má problém s tím, že je dětí málo, že mladí lidé mají strach mít děti. Mají strach, že neutáhnou vlastní domácnost. Problém je v tom, že vymíráme a to podlamuje penzijní systém a znemožňuje fungování sociálního státu.“  

Ohroženi chudobou jsou právě i mnozí důchodci. Vláda jim ale teď slibuje valorizaci důchodů. Ta by měla od roku 2015 probíhat stejným způsobem jako před zásahem kabinetu Petra Nečase. „Důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 procent nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy,“ oznámila včera ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. (Více čtěte ZDE.) 

Za hranici příjmové chudoby se v Česku považuje roční příjem ve výši 116 tisíc korun, tedy kolem 9,5 tisíce měsíčně. Česká republika si přitom ve srovnání s ostatními zeměmi EU co do počtu lidí ohrožených chudobou stále vede relativně dobře. Podle údajů Eurostatu za rok 2012 u nás chudoba či sociální vyloučení hrozí 15 procentům obyvatel, tedy asi 1,6 milionu lidí. To je společně s Nizozemskem nejnižší podíl v rámci celé osmadvacítky, kde je chudobou či sociálním vyloučením ohroženo necelých 25 procent obyvatel (čtěte víc).

Série speciálů ČT24 Zblízka se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním problémům. Předchozí díly se zabývaly například hazardem (čtěte zde), metanolovou kauzou (čtěte zde) nebo nezaměstnaností (čtěte zde). 

Speciál ČT24: Chudoba zblízka

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 18 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled