Keller: Lidé se bojí mít děti a to znemožňuje fungování sociálního státu

Karviná - Chudobou je v Česku ohroženo více než 1,5 milionu lidí. Nejvíce se s nedostatkem peněz potýkají senioři, matky samoživitelky a nezaměstnaní, shodli se hosté speciálu ČT24 Chudoba zblízka. Jak by mohl stát takovým lidem pomoci? Podpořit rodiny, aby měly děti, které by pomohly narovnat podlomený penzijní systém. Dalším úkolem nové vlády je najít recept na nezaměstnanost, která trápí mimo jiné i Karvinsko, kde je nyní bez práce skoro 13 procent obyvatel.

„Když budeme dobře bojovat s nezaměstnaností, vyřešíme i některé sociální problémy,“ domnívá se poradce ministra financí Jaroslav Ungerman. Na Karvinsku je bez práce přes 23 tisíc lidí. Problém ale je, že se tady utlumuje těžba a práce stále ubývá. Náměstek primátora Karviné Petr Bičej se zlobí, že stát nedělá dost pro to, aby zdejším lidem pomohl: „Karviná je použitá lehká děva. Když se náš region hodil, tak tady lidi dřeli jako koně.“ Teď se ale o osud zdejších prý nikdo nestará. Podle něj je proto třeba do regionu přilákat investory a lidi zaměstnat. 

Sociolog Jan Keller:

„Dvacet let tady vládla ideologie, že všechno vyřeší neviditelná ruka trhu a že ten, kdo je chudý, a ten, kdo je bez práce, si za to vlastně může sám, protože je líný a nesnaží se. Jsou snad na Karvinsku lidé línější než v Praze?“

Podle poslankyně ODS Lenky Kohoutové sice nemůže stát sám dát všem lidem práci, může třeba ale rozhodnout o výstavbě infrastruktury v regionu, což by logicky mohlo místní zaměstnat. Podle Kohoutové je také třeba, aby vlády nezvyšovaly náklady pro domácnosti tím, že by třeba zatížily ceny elektřiny. Protože právě tyto náklady jsou pro lidi ohrožené chudobou klíčové. Mohl by také podle jejího názoru pomoci zákon o sociálním bydlení.

Dávky jen na tři děti?

Petr Bičej vidí problém regionu i v tom, že v některých sociálně vyloučených lokalitách je nezaměstnanost téměř stoprocentní. Podle něj často v takových místech žijí rodiny s mnoha dětmi, které vyrůstají v kultuře, kde „není návyk na práci“. „Stát musí říct, že nelze dále rodit děti do kultury chudoby,“ myslí si. Navrhoval by proto, aby se vyplácely dávky třeba jen na tři děti. 

To ale odmítl sociolog a lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu Jan Keller: „Naše republika nemá problém s tím, že by rodiny měly osm dětí. Naše republika má problém s tím, že je dětí málo, že mladí lidé mají strach mít děti. Mají strach, že neutáhnou vlastní domácnost. Problém je v tom, že vymíráme a to podlamuje penzijní systém a znemožňuje fungování sociálního státu.“  

Ohroženi chudobou jsou právě i mnozí důchodci. Vláda jim ale teď slibuje valorizaci důchodů. Ta by měla od roku 2015 probíhat stejným způsobem jako před zásahem kabinetu Petra Nečase. „Důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 procent nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy,“ oznámila včera ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. (Více čtěte ZDE.) 

Za hranici příjmové chudoby se v Česku považuje roční příjem ve výši 116 tisíc korun, tedy kolem 9,5 tisíce měsíčně. Česká republika si přitom ve srovnání s ostatními zeměmi EU co do počtu lidí ohrožených chudobou stále vede relativně dobře. Podle údajů Eurostatu za rok 2012 u nás chudoba či sociální vyloučení hrozí 15 procentům obyvatel, tedy asi 1,6 milionu lidí. To je společně s Nizozemskem nejnižší podíl v rámci celé osmadvacítky, kde je chudobou či sociálním vyloučením ohroženo necelých 25 procent obyvatel (čtěte víc).

Série speciálů ČT24 Zblízka se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním problémům. Předchozí díly se zabývaly například hazardem (čtěte zde), metanolovou kauzou (čtěte zde) nebo nezaměstnaností (čtěte zde). 

Speciál ČT24: Chudoba zblízka

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...