Brusel – V Česku a Nizozemku je v rámci EU nejméně lidí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů Eurostatu za rok 2012. U nás je ohroženo 15 procent obyvatel, tedy asi 1,6 milionu lidí. Na opačném konci žebříčku skončilo Bulharsko či Rumunsko. V rámci celé unie je chudobou či sociálním vyloučením ohroženo necelých 25 % obyvatel a toto číslo se v posledních letech trvale zvyšuje.
Statistika řadí do skupiny ohrožených ty lidi, kteří splňují alespoň jednu ze tří podmínek: buď je jejich příjem řadí na hranici národní úrovně chudoby, nebo trpí závažným materiálním nedostatkem či žijí v domácnostech s nedostatečnou zaměstnaností. Chudoba je relativní a v každém státě je hranice jiná – např. chudý Lucemburčan by byl v Rumunsku za boháče.
Nejhorší situace je podle údajů Eurostatu v Bulharsku se 48 procenty ohrožených lidí, následuje Rumunsko se 42 procenty a Lotyšsko se 37 procenty. Na druhém konci žebříčku je Česko a Nizozemsko s 15 procenty, Finsko se 17 a Švédsko a Lucembursko s 18. Podobné výsledky nabídlo srovnání i za rok 2011 (více čtěte zde).
V Česku začala stoupat míra ohrožení chudobou zhruba v roce 2010 - většinou ale nejde o lidi žijící na ulici. Nejvíce jsou ohroženi lidé bez stálé práce, neúplné rodiny a rodiny se třemi a více dětmi. Takových lidí mezi chudými v posledních letech neustále přibývá. ČR má ale stále v rámci EU jednu z nejnižších nezaměstnaností, navíc jsou u nás poměrně malé rozdíly v příjmech.
Česko je vedle Nizozemska na špičce EU i podle příjmového kritéria, závažný materiální nedostatek ale u nás ohrožuje skoro sedm procent obyvatel – tady jsou na tom lépe např. Švédsko nebo Lucembursko s jedním procentem. Závažný materiální nedostatek znamená podle metodiky Eurostatu např. to, že si lidé nemohou dovolit platit nájem či účty za služby, že si nemohou zajistit v příbytku dostatečné teplo, že si nemohou dovolit jíst maso či ryby alespoň každý druhý den nebo že si nemohou dovolit automobil, pračku, telefon či barevnou televizi.
