Když přistoupíte na naše návrhy, odstoupíme, vzkázal šéf ČSA odborářům

Praha – Současné vedení Českých aerolinií odstoupí, pokud odbory společnosti přistoupí na navrhované dodatky ke kolektivním smlouvám. Na středeční tiskové konferenci po jednání s ministry financí a dopravy Eduardem Janotou a Gustávem Slamečkou to řekl prezident ČSA Radomír Lašák. Upravené kolektivní smlouvy by snížily mzdy pilotům o 30 a ostatním zaměstnancům o 15 procent. Firma by také na dobu krize přestala vyplácet veškeré zaměstnanecké benefity. Prezident sdružení dopravních pilotů Filip Gaspar se prozatím zdržel oficiální odpovědi, pro ČT však komentoval celý návrh jako vstřícný krok, o kterém jsou odboráři připraveni jednat.

„Minutu poté, co bude tento návrh podepsán všemi zástupci odborových organizací v dodatku ke kolektivním smlouvám, my, jako manažerský tým, se zvedáme a odcházíme,“ řekl Lašák. Poukázal přitom na dřívější prohlášení odborů, které projevily ochotu podílet se na řešení současných finančních problémů společnosti.

„Uvidíme, jak se této výzvy chopí ti, kteří volali po výzvě takového typu, protože signály o tom, že jsou zaměstnanci a odboráři schopni přinést něco, aby se finanční situace ČSA zlepšila, jsem vnímal. Vnímal jsem i to, že si velká část zaměstnanců a odborů nepředstavovala, že by to bylo možné dohodou se současným managementem,“ dodal ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Gaspar: Jde o dobrý podnět k jednání

Šéf odborů pilotů Filip Gaspar se k navrhovanému snížení platů i zmrazení benefitů vyjádřil prozatím zdrženlivě. O jasné odpovědi a výsledku vzájemného jednání je podle něho prozatím předčasné mluvit. „Bereme to jako vstřícný krok, který může přispět k odblokování té situace. Není to otázka pouze mého názoru ani mého rozhodnutí. Zkonzultujeme to jak uvnitř sdružení pilotů, tak i s jinými odbory. Byli bychom však rádi, aby to jednání bylo ukončeno do 9. září,“ uvedl Gaspar v pořadu Události, komentáře. Přitom odpoledne, ještě před Lašákovým návrhem, prostřednictvím ČT vzkázal vedení, že v případě neakceptování požadavků by odboráři mohli vstoupit do stávky.

„Ta nabídka je z naší strany jasná, jednoduchá a vstřícná vzhledem k řešení krize. Díky ní by nemuseli odejít zaměstnanci v takovém počtu, v jakém to bylo avizováno,“ dodal Lašák. Navzdory výtkám ze strany odborářů prý podle prezidenta aerolinií už v září loňského roku existoval akční plán, který firmě zachránil 1 miliardu korun. V současnosti podle Lašáka sice ČSA hospodaří s dvoumiliardovou ztrátou, jiné srovnatelné společnosti však mají ještě výraznější ztráty. „Jsme sice pod vodou, ale méně než srovnatelná konkurence,“ řekl šéf ČSA.

Dalším faktorem je prý také neprozřetelné nakládání s firemním ziskem z dob hospodářského růstu, kdy ČSA vedl Jaroslav Tvrdík. „Většina společností si tehdy ukládala zisk na horší časy. ČSA poté musely zaplatit za objednaná letadla. Mám už podruhé jasný plán, jak firmu zachránit. Navíc jsme už na začátku minulého roku udělali celou řadu opatření ve vazbě na drahou ropu. Tehdy to byla, řekněme, nákladová krize, nyní je poptávková krize,“ popsal dále Lašák.

Spory mezi vedením společnosti a odboráři v čele s předsedou Asociace pilotů se vyostřily spolu se zhoršujícími hospodářskými výsledky firmy. Piloti začali požadovat Lašákův odchod z čela společnosti. Ztrátu aerolinek prý vyrovnával pouze rozprodejem majetku. K pilotům se přidali i někteří politici, například předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Návrh dohody:

  1. Snížení mezd pilotů o 30 procent -úspora 480 milionů Kč (ze současného průměrného platu pilota 212 000 Kč snížení na 148 000 měsíčně)
  2. Snížení mezd ostatních zaměstnanců o 15 procent - úspora 480 milionů Kč
  3. Zmrazení vyplácení zaměstnaneckých benefitů minimálně do konce roku 2010 - úspora 220 milionů Kč
  4. Zrušení provozních omezení
  5. Po podpisu dohody odchod managementu či jeho části

Podle Janoty už kvůli současným rozepřím mezi vedením a odboráři nebylo možné projednat jakékoli řešení. Toto je zásadní krok, který by měl odblokovat situaci a vytvořit prostor pro jednání," uvedl ministr financí. Zároveň dodal, že pokud k dohodě dojde před skončením privatizace, odejde kvůli zachování kontinuity pouze část vedení ČSA, například prezident s někým dalším.

České aerolinie se v pololetí propadly do ztráty 1,8 miliardy korun. Za celý rok by hospodaření firmy mělo skončit nejméně s dvoumiliardovou ztrátou. Management firmy proto připravil balíček úsporných opatření. Hodlá například propustit až 860 lidí ze 4 600, prodat šest letadel z flotily čítající padesát strojů a zrušit některé linky.

Privatizace ještě může dopadnout dobře

Předseda dozorčí rady ČSA Ivan Kočárník považuje úsporná opatření připravená managementem aerolinií za rozumná. Nebojí se ani o to, že by současná krize ve firmě mohla ohrozit chystanou privatizaci. „Neprodáváme záporné vlastní jmění, ale prodáváme jistý trh, který ČSA obhospodařují, a to je trh, ze kterého, když jde život normálně, jsou tržby 25 miliard,“ řekl v rozhovoru pro ČT. „Privatizace ještě stále může dopadnout dobře,“ dodal. Jediným zájemcem o privatizaci ČSA zůstalo konsorcium Unimex Group – Travel Service. Nabídku má předložit koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...