Když přistoupíte na naše návrhy, odstoupíme, vzkázal šéf ČSA odborářům

Praha – Současné vedení Českých aerolinií odstoupí, pokud odbory společnosti přistoupí na navrhované dodatky ke kolektivním smlouvám. Na středeční tiskové konferenci po jednání s ministry financí a dopravy Eduardem Janotou a Gustávem Slamečkou to řekl prezident ČSA Radomír Lašák. Upravené kolektivní smlouvy by snížily mzdy pilotům o 30 a ostatním zaměstnancům o 15 procent. Firma by také na dobu krize přestala vyplácet veškeré zaměstnanecké benefity. Prezident sdružení dopravních pilotů Filip Gaspar se prozatím zdržel oficiální odpovědi, pro ČT však komentoval celý návrh jako vstřícný krok, o kterém jsou odboráři připraveni jednat.

„Minutu poté, co bude tento návrh podepsán všemi zástupci odborových organizací v dodatku ke kolektivním smlouvám, my, jako manažerský tým, se zvedáme a odcházíme,“ řekl Lašák. Poukázal přitom na dřívější prohlášení odborů, které projevily ochotu podílet se na řešení současných finančních problémů společnosti.

„Uvidíme, jak se této výzvy chopí ti, kteří volali po výzvě takového typu, protože signály o tom, že jsou zaměstnanci a odboráři schopni přinést něco, aby se finanční situace ČSA zlepšila, jsem vnímal. Vnímal jsem i to, že si velká část zaměstnanců a odborů nepředstavovala, že by to bylo možné dohodou se současným managementem,“ dodal ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Gaspar: Jde o dobrý podnět k jednání

Šéf odborů pilotů Filip Gaspar se k navrhovanému snížení platů i zmrazení benefitů vyjádřil prozatím zdrženlivě. O jasné odpovědi a výsledku vzájemného jednání je podle něho prozatím předčasné mluvit. „Bereme to jako vstřícný krok, který může přispět k odblokování té situace. Není to otázka pouze mého názoru ani mého rozhodnutí. Zkonzultujeme to jak uvnitř sdružení pilotů, tak i s jinými odbory. Byli bychom však rádi, aby to jednání bylo ukončeno do 9. září,“ uvedl Gaspar v pořadu Události, komentáře. Přitom odpoledne, ještě před Lašákovým návrhem, prostřednictvím ČT vzkázal vedení, že v případě neakceptování požadavků by odboráři mohli vstoupit do stávky.

„Ta nabídka je z naší strany jasná, jednoduchá a vstřícná vzhledem k řešení krize. Díky ní by nemuseli odejít zaměstnanci v takovém počtu, v jakém to bylo avizováno,“ dodal Lašák. Navzdory výtkám ze strany odborářů prý podle prezidenta aerolinií už v září loňského roku existoval akční plán, který firmě zachránil 1 miliardu korun. V současnosti podle Lašáka sice ČSA hospodaří s dvoumiliardovou ztrátou, jiné srovnatelné společnosti však mají ještě výraznější ztráty. „Jsme sice pod vodou, ale méně než srovnatelná konkurence,“ řekl šéf ČSA.

Dalším faktorem je prý také neprozřetelné nakládání s firemním ziskem z dob hospodářského růstu, kdy ČSA vedl Jaroslav Tvrdík. „Většina společností si tehdy ukládala zisk na horší časy. ČSA poté musely zaplatit za objednaná letadla. Mám už podruhé jasný plán, jak firmu zachránit. Navíc jsme už na začátku minulého roku udělali celou řadu opatření ve vazbě na drahou ropu. Tehdy to byla, řekněme, nákladová krize, nyní je poptávková krize,“ popsal dále Lašák.

Spory mezi vedením společnosti a odboráři v čele s předsedou Asociace pilotů se vyostřily spolu se zhoršujícími hospodářskými výsledky firmy. Piloti začali požadovat Lašákův odchod z čela společnosti. Ztrátu aerolinek prý vyrovnával pouze rozprodejem majetku. K pilotům se přidali i někteří politici, například předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Návrh dohody:

  1. Snížení mezd pilotů o 30 procent -úspora 480 milionů Kč (ze současného průměrného platu pilota 212 000 Kč snížení na 148 000 měsíčně)
  2. Snížení mezd ostatních zaměstnanců o 15 procent - úspora 480 milionů Kč
  3. Zmrazení vyplácení zaměstnaneckých benefitů minimálně do konce roku 2010 - úspora 220 milionů Kč
  4. Zrušení provozních omezení
  5. Po podpisu dohody odchod managementu či jeho části

Podle Janoty už kvůli současným rozepřím mezi vedením a odboráři nebylo možné projednat jakékoli řešení. Toto je zásadní krok, který by měl odblokovat situaci a vytvořit prostor pro jednání," uvedl ministr financí. Zároveň dodal, že pokud k dohodě dojde před skončením privatizace, odejde kvůli zachování kontinuity pouze část vedení ČSA, například prezident s někým dalším.

České aerolinie se v pololetí propadly do ztráty 1,8 miliardy korun. Za celý rok by hospodaření firmy mělo skončit nejméně s dvoumiliardovou ztrátou. Management firmy proto připravil balíček úsporných opatření. Hodlá například propustit až 860 lidí ze 4 600, prodat šest letadel z flotily čítající padesát strojů a zrušit některé linky.

Privatizace ještě může dopadnout dobře

Předseda dozorčí rady ČSA Ivan Kočárník považuje úsporná opatření připravená managementem aerolinií za rozumná. Nebojí se ani o to, že by současná krize ve firmě mohla ohrozit chystanou privatizaci. „Neprodáváme záporné vlastní jmění, ale prodáváme jistý trh, který ČSA obhospodařují, a to je trh, ze kterého, když jde život normálně, jsou tržby 25 miliard,“ řekl v rozhovoru pro ČT. „Privatizace ještě stále může dopadnout dobře,“ dodal. Jediným zájemcem o privatizaci ČSA zůstalo konsorcium Unimex Group – Travel Service. Nabídku má předložit koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 18 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...