Praha - Stále častěji se znovu začíná skloňovat slovo ekonomická krize či recese. Debatuje se o vývoji světové ekonomiky v cyklu jednoho vé, dvojitého vé a těžko říci, co ještě přijde. Pro člověka to minimálně přináší rizika – více se strachuje o práci, platy a mzdy stagnují, zaměstnavatelé hůře prodávají svá zboží atd. Stát má na řešení případných problémů jednotlivců a rodin složitý systém dávek státní sociální podpory a u nejtěžších případů systém dávek pomoc v hmotné nouzi. A právě na dávky v hmotné nouzi se zaměříme v dnešním článku.
Dávky pomoci v hmotné nouzi, jak už napovídá jejich název, mají řešit situaci těch rodin, které řeší existenční problémy – s ošacením, s obživou nebo s bydlením. Základním poznávacím znamením, které určuje, zda má člověk na některou z dávek pomoci v hmotné nouzi nárok, je životní minimum. Zákon obecně praví, že v hmotné nouzi je ten, jehož příjmy (včetně příjmů rodiny) nedosahují po odečtení nákladů na bydlení částky živobytí, přičemž si příjem nemůže z rozumných důvodů zvýšit – např. z důvodu vysokého věku nebo špatného zdravotního stavu.
Z tohoto pravidla existují zákonné výjimky, tj. na dávku může mít nárok také ten, jehož příjmy přesahují částku na živobytí, ale který prokáže odůvodnitelné náklady (spojené s léčbou), nebo ten, kterému se přihodila mimořádná událost vyvolávající potřebu financí. Dávky v hmotné nouzi ale může dostat také člověk propuštěný z výkonu trestu odnětí svobody (nebo z léčby závislosti), kterému hrozí sociální vyloučení – výjimek je více, proto se v případě pochybnosti běžte poradit na příslušný sociální odbor městského úřadu.
Při žádosti o dávky se posuzuje příjem celé domácnosti
Pro potřeby přiznání dávek v hmotné nouzi není žadatel posuzován sám, ale v tzv. okruhu společně posuzovaných osob, tj. nejčastěji s rodinou. Částka na živobytí (hodnotí se také snaha a možnosti opatřit si další příjem) se určuje u každé rodiny individuálně, je ale odvozena velmi pevně z částky životního minima.
Posuzuje se celá rodina (okruh společně posuzovaných osob), zda má nárok na některou z dávek pomoci v hmotné nouzi. Uvedené částky se konfrontují s příjmy rodiny za poslední tři měsíce, pokud rodina prokáže nenadálý pokles příjmu, může to být i měsíc.
Posouzení nároku na dávky je značně individuální
Rozlišujeme tři typy dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká v obecné rovině té rodině (nebo jednotlivci), která po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje částky na živobytí (nikoli tedy životního minima). Výše příspěvku se rovná rozdílu příjmu rodiny a částky na živobytí.
Doplatek na bydlení vyplatí městský úřad rodině, jejíž příjmy (včetně příspěvku na bydlení – dávka státní sociální podpory) nestačí na uhrazení nákladů na bydlení, tj. nejen samotné náklady (nájemné, může být ale i vlastní bydlení), ale i služby. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby rodina měla po vyplacení dávky částku na živobytí.
Mimořádná okamžitá pomoc je tu pro ty, kteří jsou postiženi nejčastěji nečekaným výdejem spojeným s celou paletou možných situací – živelná pohroma, ekologická katastrofa, odůvodněné náklady na vzdělání nezaopatřených dětí, hrozba sociálního vyloučení, hrozba zdravotní újmy atd.
Rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi je velmi flexibilní a vysoce individuální. Pracovníkovi sociálního odboru městských úřadů je dán do ruky nástroj, aby dle svého vlastního uvážení mohl zohlednit i konkrétní jedinečné případy, na které nemusí dopadat příkře zákon. Proto v případě pochybnosti je doporučení jasné – jděte se poradit na sociální odbor o své aktuální finanční situaci.
