Koaliční rada bude příští týden řešit spor o hranici odchodu do důchodu. Nyní žádná horní hranice neexistuje. Ve středu se na jejím určení vláda neshodla a projednávání odložila. ČSSD by chtěla odchod do důchodu zastropovat na 65 letech, s tím ale nesouhlasí ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Lidovci ještě chtějí o návrhu jednat.
Návrh předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Opravdu budu bojovat za těch 65 let, protože když si představím pracující lidi, tak považuji věk 67 let za vysoký“. Babiš její návrh považuje za populistický, Marksová ho za to kritizovala na Twitteru.
Ne všichni ministři za ANO jsou ale proti zastropování věku. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) před jednáním vlády řekla, že by se přiklonila k hranici 67 let.
Ze stanovení věkové hranice není nadšená ani opozice. „Hranice odchodu do důchodu je pouze virtuální hranicí, která vůbec neřeší množství peněz v důchodovém systému,“ uvedla členka sněmovního výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková (TOP 09).
Jak to vidí odborníci
„Z psychologického hlediska se domnívám, že je dobré znát hranici, kdy už budu moci vstoupit do řádného důchodu,“ řekl Martin Potůček, předseda odborné komise pro důchodovou reformu. Lidé by tak podle něho získali přiležitost se v předstihu na novou situaci připravit.
Ekonom CERGE - EI Daniel Münich vidí hlavní slabiny současného důchodového systému v tom, že není spořící, že nedokáže šetřit na demografické stárnutí. Domnívá se, že současné nastavení systému začne stále více zatěžovat veřejné finance. Upozornil také na nebezpečí, že podíl důchodců pod relativní hranicí chudoby se během 15, 20 let zněkolikanásobí.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner se navíc domnívá, že firmy nejsou nyní připraveny zaměstnávat starší lidi.
Kde hledat řešení?
Münich se domnívá, že ke zlepšení současného stavu by měl stát podporovat veřejné služby, školky, jesle. A postupovat tak, aby se změnila extrémně nízká zaměstnanost žen s dětmi či velmi dlouhá doba studia. Změnit by se měl podle něho i zastaralý systém podpory studentů na vysokých školách, aby dříve zakládali rodinu a měli děti. Ekonom si myslí, že pracovníci z ciziny rozhodně nemají šanci spasit český důchodový systém.
Předseda Svazu důchodců ČR a místopředseda Rady seniorů ČR Oldřich Pospíšil k tomu řekl, že hlavním problémem je výše důchodu. Zmínil, že mu lidé často píšou - jak se soudcům a poslancům zvedají platy a důchodcům se dá 40 korun - a aby s tím se něco dělalo. Se stropem 65 let, byť se mu zdá vysoký, by souhlasil u mužů. Ženy, zvláště, když měly dvě, tři děti a vychovávaly je, by podle něho měly odcházet do důchodu dříve.
Wiesner se domnívá, že by se mělo také přihlížet k náročnosti jednotlivých profesí. Stát by měl podporovat rekvalifikace starších lidí a u profesí, kde by to nebylo možné, soustředit peníze, podporující dřívější odchod do důchodu. Na tom by se měli podílet i zaměstnavatelé.
- V Česku se věk nástupu do penze nyní odsouvá u mužů každý rok o dva měsíce a u žen o čtyři, konečná hranice zatím není stanovena. Na 65 let by se měla dostat v roce 2030. Poslanci teď schválili zastropování právě na této hranici.
- Slovensko začalo od letošního roku znovu prodlužovat věk odchodu do důchodu. Do starobní penze tak budou v roce 2017 Slováci odcházet o dva a půl měsíce později než teď. Dosud byl důchodový věk na Slovensku až na výjimky stanoven na 62 let. Důchodový věk se bude postupně prodlužovat osobám narozeným od roku 1955.
- Polský parlament schválil snížení věku odchodu do důchodu na 60 let u žen a 65 let u mužů. Změna má začít platit od října 2017. Současná hranice postupného zvyšování věku pro odchod dodůchodu je tam nyní pro obě pohlaví stejná, a to 67 let.
- Němci nyní odcházejí do důchodu krátce po završení 65 let věku. Do roku 2030 se by se věk pro odchod do důchodu měl postupně zvýšit až na 67 let. To bude ale podle centrální banky nedostatečné. Aby se zabránilo tomu, že příspěvky do penzijního systému budou příliš vysoké nebo že úroveň státem vyplácených důchodů klesne, měla by vláda uvažovat o tom, že do roku 2060 zvýší věk pro odchod do důchodu na 69 let, uvedla Bundesbank. Podle agentury Reuters ale tento návrh zřejmě nebude do voleb v roce 2017 politicky přijatelný.
- Zdroj: ČTK
