Praha – 97 % Čechů už někdy nakoupilo přes internet. Výhody jsou jasné – nakupovat můžete z klidu domova bez zbytečných front, a navíc když zboží přijde, můžete ho vyzkoušet a do 14 dnů vrátit. Kdo ale platí v takovém případě poštovné? Podle staré legislativy v tom nebylo zcela jasno, zato nový občanský zákoník mluví konkrétněji.
„Chtěla bych se zeptat, zdali jsem povinna při vracení zboží zaplatit zpětně prodejci poštovné. Objednané zboží bylo nevyhovující, proto jsem ho zaslala zpět a nyní mi prodejce poslal fakturu i na jeho poštovné,“ napsala do Poradny portálu ČT24 paní Věra.
Podle právníků je požadavek na úhradu poštovného neoprávněný. Prodejce by mohl chtít úhradu poštovného pouze v tom případě, že by dopravu zboží zpět zajišťoval on. „Naopak na vrácení poštovného má nárok paní Voráčková, a to za poštovné, které uhradila při přijetí zboží,“ říká vedoucí právní poradny dTestu Lukáš Zelený.
V tomto smyslu velmi pomohl nový občanský zákoník. Zatímco ve staré právní úpravě bylo pouze stanoveno, že prodejce je povinen do třiceti dnů vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky, a z tohoto ustanovení se povinnost vrátit také poštovné pouze dovozovala, nová právní úprava hovoří zcela jasně. „Podle nového občanského zákoníku je prodejce povinen vrátit peníze do čtrnácti dnů od odstoupení, a to včetně nákladů na dopravu ke spotřebiteli,“ upřesnil Zelený.
Ale pozor, nový občanský zákoník upravuje i výši nákladů na dopravu ke spotřebiteli, kterou je e-shop povinen zaplatit. Obchodník je povinen vrátit náklady na dodání zboží pouze ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Jinými slovy, pokud e-shop nabízí například zaslání na dobírku za 100 korun a službu kurýra za 200 Kč, vy jste si zvolili dopravu kurýrem a dvě stovky zaplatili, v případě odstoupení od smlouvy máte nárok na vrácení nákladů za dopravu pouze ve výši 100 Kč.
Náklady na opravu
Novinek pro spotřebitele je ale v novém občanském zákoníku více. Zamíchal také například se 14denní lhůtou na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu, pokud zákazníkovi zboží nevyhovuje. Délka lhůty se nijak nezměnila, e-shopy však dostaly právo navíc. Mohou si nově účtovat částku na opravu vrácené věci.
Máte další otázky týkající se nakupování po internetu, reklamací nebo ochrany spotřebitele? Zajímají vás jiná témata z oblasti ekonomiky nebo práva? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.
„14denní lhůta nám slouží k vyzkoušení tak, abychom zjistili, jestli nám zboží sedí, nebo ne,“ uvedl Zelený. Rozhodně tedy nelze e-shop považovat za půjčovnu. „Pokud zboží používáme nad obvyklou míru a tím používáním ho poškodíme, tak nám prodávající může strhnout částku, která odpovídá opotřebení,“ dodal právník.
A ještě jedna novinka navrch - tentokrát ve prospěch spotřebitele. Pokud obchodník spotřebitele o zákonném právu na odstoupení od smlouvy zapomene poučit, prodlužuje se lhůta ze 14 dní na rok. „Pokud u výrobku není poučení, vy ho celý rok používáte a pak ho vrátíte, nesmí vám prodejce ani strhnout peníze za nadměrné používání,“ zdůraznil expert na spotřebitelské právo Tomáš Liškutín.
Obchodník je také při prodeji zboží povinen informovat spotřebitele o vlastnostech výrobku i o ceně. Pokud neuvede, že s výrobkem je například spojena nějaká daň nebo poplatek, nemusí spotřebitel tento poplatek hradit.
