Kdo vydělá na českém mýtném - stát, nebo Kapsch?

Praha – Kauza elektronického mýtného na českých dálnicích se příští týden nejspíš pohne kupředu. Důvodem je nutnost rozhodnout, zda se přiklonit k nové variantě elektronických vinět, které loni schválili i poslanci, nebo zůstat u starých papírových dálničních známek. Ty by se totiž musely objednat nejpozději do konce června. Proto odstupující ministr dopravy Gustáv Slamečka rozhodne o koupi čtyř milionů nových elektronických vinět už příští úterý, píšou dnešní Hospodářské noviny. Nově vznikající koalice se změnou nesouhlasí, protože na ni stát nejspíš hodně prodělá, a nechala se slyšet, že se přechodu na nový systém platby pokusí zabránit. Přesto se ministr Slamečka rozhodl jednat, protože je prý potřeba ctít zákon.

O projektu se sice už rozhodlo loni, přesto na povrch vyplulo mnoho souvislostí, které poukazují na zásadní nedostatky celého projektu. Tou nejzásadnější chybou je, že na nových vinětách v době vysokého rozpočtového schodku Česko prodělá. Systém bude v prvních letech ztrátový a do roku 2016, kdy má životnost elektronických vinět končit, podle experta Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT Česká republika prodělá mezi devíti a jedenácti miliardami korun.

Firma, která miliardovou zakázku dostane, naopak výrazně vydělá

24 minut
Brífink ČSSD
Zdroj: ČT24

Slamečkův mluvčí Karel Hanzelka pro Hospodářské noviny

„Dne 22. června rozhodneme, zda se vypíše tendr, nebo zda zakázku zadáme konkrétní firmě.“

Konkrétní firmou Hanzelka myslí rakouskou společnost Kapsch, která pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka studii na zavedení elektronických vinět v České republice zpracovala. Kapsch státu slibuje mnoho výhod. Půjde podle něj například o zavedení kilometrových plateb osobních aut, s tím ale žádný zákon zatím nepočítá. Dalším plusem má být klouzavá platnost a možnost přenosu viněty z jednoho automobilu do druhého. Viněty také půjde nabíjet v síti čerpacích stanic a pošt, ale i po internetu nebo mobilem. Viněty také dále budou moci sloužit jako elektronické peněženky pro platbu za palivo nebo parkování.

Proti ale stále stojí řada nevýhod. Podle Ředitelství silnic a dálnic budou viněty ročně stát 1,6 miliardy korun, další miliardy stát zaplatí za přechod na nový systém. Výroba a distribuce papírových nálepek přitom stát přijde na zhruba 200 milionů ročně. Pokud by platil odhad ředitelství, stát by za šest let přišel o 8,4 miliardy příjmů. Nemalým minusem je i vpád do soukromí Čechů. Stát totiž díky vinětám bude přesně vědět, kde se automobil pohybuje. To je podle předsedy ODS Petra Nečase zcela nepřípustné.

ČSSD: Viněty (zatím) nepodpoříme

Sociální demokraté chtějí příští týden předložit ve sněmovně návrh na zrušení nebo alespoň několikaletý odklad spuštění systému elektronických vinět. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka současně vyzval ostatní parlamentní politické strany k tomu, aby tento návrh podpořily ve zrychleném řízení.

Dle Sobotky posudky odborníků dokazují, že stát by mohl zavedením tohoto projektu přijít za prvních šest let životnosti systému o 9 až 11 miliard korun. Roční náklady na provoz elektronických vinět by se pak měly pohybovat kolem 1,6 miliardy korun, a to bez započtení nákladů na samotné spuštění systému. Stát by pak kvůli vinětám přicházel o 1,4 miliardy korun ročně.

Někteří odborníci si myslí, že na vinětách vydělá jen firma Kapsch

Jde navíc o zcela unikátní způsob vybírání dálničních poplatků, který nikde jinde na světě nefunguje. Evropa se nám kvůli návrhu navíc před dvěma lety, kdy ji expert ministerstva dopravy v Bruselu prezentoval, vysmála s tím, zda systém prezentuje za Česko, nebo za firmu Kapsch.

Původně mělo o mýtný systém zájem zhruba deset největších světových hráčů. Nakonec ale vše skončilo u firmy Kapsch a podezření na korupci ani po letech neslábnou. Ostatní společnosti si totiž účast v tendru velmi rychle rozmyslely. Jako důvod uvedly neprůhlednost celé zakázky. Kapsch zatím v souvislosti s tendrem získal zakázky za 30 miliard korun a nyní se mu rýsuje dalších 8,5 miliardy za elektronické viněty.

Zavádění mýtného má v Česku dlouhou historii

První návrh zavedení mýtného pro kamiony podal v roce 2005 tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský. Firma Kapsch se na scénu dostala až o rok později, když vyhrála zakázku na vybudování mýtného a jeho provoz na dalších deset let za 22 miliard korun. V lednu 2007 byl systém mýtného spuštěn pro vozidla nad 12 tun. V dalším roce Kapsch vypracovala studii na zavedení elektronických vinět a v červnu už poslanec ODS Oldřich Vojíř návrh předložil ve sněmovně. Přesně o rok později byl návrh schválen a nyní ministerstvo dopravy rozhoduje, jestli na elektronické viněty vypíše tendr.

Elektronické viněty – změna pro řidiče

Řidiči by si nově na sklo připevňovali místo nálepky krabičku o velikosti kreditní karty, která nebude mít vztah k žádné osobě ani autu. Cena ročního nabití zůstane stejná, a po dálnicích se tak bude jezdit i nadále za 1 200 korun. Viněta bude však navíc ochráněna vratnou zálohou 500 korun. Experti ale tvrdí, že by se viněty vyplatily pouze v případě, že by jeden ujetý kilometr stál korunu a padesát haléřů, což by cestování prodražilo všem, kteří po dálnici ujedou více než 800 kilometrů ročně. O osudu vinět však rozhodne stejně až nová vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 22 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...