Kdo vydělá na českém mýtném - stát, nebo Kapsch?

Praha – Kauza elektronického mýtného na českých dálnicích se příští týden nejspíš pohne kupředu. Důvodem je nutnost rozhodnout, zda se přiklonit k nové variantě elektronických vinět, které loni schválili i poslanci, nebo zůstat u starých papírových dálničních známek. Ty by se totiž musely objednat nejpozději do konce června. Proto odstupující ministr dopravy Gustáv Slamečka rozhodne o koupi čtyř milionů nových elektronických vinět už příští úterý, píšou dnešní Hospodářské noviny. Nově vznikající koalice se změnou nesouhlasí, protože na ni stát nejspíš hodně prodělá, a nechala se slyšet, že se přechodu na nový systém platby pokusí zabránit. Přesto se ministr Slamečka rozhodl jednat, protože je prý potřeba ctít zákon.

O projektu se sice už rozhodlo loni, přesto na povrch vyplulo mnoho souvislostí, které poukazují na zásadní nedostatky celého projektu. Tou nejzásadnější chybou je, že na nových vinětách v době vysokého rozpočtového schodku Česko prodělá. Systém bude v prvních letech ztrátový a do roku 2016, kdy má životnost elektronických vinět končit, podle experta Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT Česká republika prodělá mezi devíti a jedenácti miliardami korun.

Firma, která miliardovou zakázku dostane, naopak výrazně vydělá

24 minut
Brífink ČSSD
Zdroj: ČT24

Slamečkův mluvčí Karel Hanzelka pro Hospodářské noviny

„Dne 22. června rozhodneme, zda se vypíše tendr, nebo zda zakázku zadáme konkrétní firmě.“

Konkrétní firmou Hanzelka myslí rakouskou společnost Kapsch, která pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka studii na zavedení elektronických vinět v České republice zpracovala. Kapsch státu slibuje mnoho výhod. Půjde podle něj například o zavedení kilometrových plateb osobních aut, s tím ale žádný zákon zatím nepočítá. Dalším plusem má být klouzavá platnost a možnost přenosu viněty z jednoho automobilu do druhého. Viněty také půjde nabíjet v síti čerpacích stanic a pošt, ale i po internetu nebo mobilem. Viněty také dále budou moci sloužit jako elektronické peněženky pro platbu za palivo nebo parkování.

Proti ale stále stojí řada nevýhod. Podle Ředitelství silnic a dálnic budou viněty ročně stát 1,6 miliardy korun, další miliardy stát zaplatí za přechod na nový systém. Výroba a distribuce papírových nálepek přitom stát přijde na zhruba 200 milionů ročně. Pokud by platil odhad ředitelství, stát by za šest let přišel o 8,4 miliardy příjmů. Nemalým minusem je i vpád do soukromí Čechů. Stát totiž díky vinětám bude přesně vědět, kde se automobil pohybuje. To je podle předsedy ODS Petra Nečase zcela nepřípustné.

ČSSD: Viněty (zatím) nepodpoříme

Sociální demokraté chtějí příští týden předložit ve sněmovně návrh na zrušení nebo alespoň několikaletý odklad spuštění systému elektronických vinět. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka současně vyzval ostatní parlamentní politické strany k tomu, aby tento návrh podpořily ve zrychleném řízení.

Dle Sobotky posudky odborníků dokazují, že stát by mohl zavedením tohoto projektu přijít za prvních šest let životnosti systému o 9 až 11 miliard korun. Roční náklady na provoz elektronických vinět by se pak měly pohybovat kolem 1,6 miliardy korun, a to bez započtení nákladů na samotné spuštění systému. Stát by pak kvůli vinětám přicházel o 1,4 miliardy korun ročně.

Někteří odborníci si myslí, že na vinětách vydělá jen firma Kapsch

Jde navíc o zcela unikátní způsob vybírání dálničních poplatků, který nikde jinde na světě nefunguje. Evropa se nám kvůli návrhu navíc před dvěma lety, kdy ji expert ministerstva dopravy v Bruselu prezentoval, vysmála s tím, zda systém prezentuje za Česko, nebo za firmu Kapsch.

Původně mělo o mýtný systém zájem zhruba deset největších světových hráčů. Nakonec ale vše skončilo u firmy Kapsch a podezření na korupci ani po letech neslábnou. Ostatní společnosti si totiž účast v tendru velmi rychle rozmyslely. Jako důvod uvedly neprůhlednost celé zakázky. Kapsch zatím v souvislosti s tendrem získal zakázky za 30 miliard korun a nyní se mu rýsuje dalších 8,5 miliardy za elektronické viněty.

Zavádění mýtného má v Česku dlouhou historii

První návrh zavedení mýtného pro kamiony podal v roce 2005 tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský. Firma Kapsch se na scénu dostala až o rok později, když vyhrála zakázku na vybudování mýtného a jeho provoz na dalších deset let za 22 miliard korun. V lednu 2007 byl systém mýtného spuštěn pro vozidla nad 12 tun. V dalším roce Kapsch vypracovala studii na zavedení elektronických vinět a v červnu už poslanec ODS Oldřich Vojíř návrh předložil ve sněmovně. Přesně o rok později byl návrh schválen a nyní ministerstvo dopravy rozhoduje, jestli na elektronické viněty vypíše tendr.

Elektronické viněty – změna pro řidiče

Řidiči by si nově na sklo připevňovali místo nálepky krabičku o velikosti kreditní karty, která nebude mít vztah k žádné osobě ani autu. Cena ročního nabití zůstane stejná, a po dálnicích se tak bude jezdit i nadále za 1 200 korun. Viněta bude však navíc ochráněna vratnou zálohou 500 korun. Experti ale tvrdí, že by se viněty vyplatily pouze v případě, že by jeden ujetý kilometr stál korunu a padesát haléřů, což by cestování prodražilo všem, kteří po dálnici ujedou více než 800 kilometrů ročně. O osudu vinět však rozhodne stejně až nová vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
před 6 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
10:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
11:56Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
před 15 hhodinami

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
včeraAktualizovánovčera v 16:02

Těžba černého uhlí skončí v Česku v lednu 2026

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.
včeraAktualizovánovčera v 14:39

Budoucí vláda zamýšlí nulovou daň z léků na předpis

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.
včera v 06:03

Chceme rychle schválit novou podobu stavebního zákona, řekl Havlíček

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje změnit stavební zákon a zavést prvky centralizované stavební správy. Legislativu bude chtít schválit ve zrychleném řízení, uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Již dříve sdělil, že se navrátí k podobě návrhu z roku 2021, jenž zřizoval například Nejvyšší stavební úřad.
4. 11. 2025Aktualizováno4. 11. 2025
Načítání...