Kde vzít na zvýšení platů? Premiér ukazuje na peníze, které ministerstva neutratila

Nahrávám video

Odbory i sociální demokracie zopakovaly své požadavky, aby od listopadu stouply všem státním zaměstnancům platy o deset procent a učitelům o patnáct. Koalice platy projedná v pondělí. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale dosud prostředky na takové zvýšení nenašel. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je možné využít peníze, které jednotlivé resorty neutratily.

„K poslednímu srpnu jsme měli více než sto miliard korun v rámci takzvaných nespotřebovaných výdajů a teď je otázka, jak se nespotřebované výdaje budou vyvíjet a jestli by část těchto finančních prostředků nebylo možné zapojit,“ prohlásil v diskusi o navýšení platů ve veřejném sektoru premiér Sobotka.

Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek uvedl, že je na svém ministerstvu schopen poskytnout 15 až 20 procent prostředků z nespotřebovaných výdajů. Kdyby se podle něj podobně zachovali i ostatní ministři, peníze na zvýšení platů by se našly. „Podle mě je to otázka politické vůle, ty peníze jsou,“ řekl Zaorálek. 

Odbory podle Pilného ukazují svaly

Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Odborové svazy trvají na zvýšení tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Na podporu těchto požadavků vstoupilo ve středu všech 14 odborových svazů konfederace ČMKOS do stávkové pohotovosti. V úterý tak již učinily školské odbory. Premiér odboráře podpořil.

Ministr Pilný ale mluví o vyhrožování a militantní akci. „Ukazují svaly, mně se to nelíbí“. Podle něj není k protestům důvod, protože vyjednávání ještě neskončilo.

Nahrávám video

Odbory i ČSSD požadují růst mezd pro zaměstnance v celé státní sféře, kterých je 445 tisíc. Největší část, zhruba 161 tisíc, tvoří učitelé. Přes 54 tisíc lidí pak slouží u policie, celníků nebo ve vězeňské službě. Že by i oni měli dostat od listopadu o deset procent navíc, se shodl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s premiérem. „Není to z důvodu předvolebního roku, ale z důvodu toho, že stát musí zaplatit své zaměstnance, že je musí udržet,“ uvedl Chovanec.

Počty státních zaměstnanců v jednotlivých kategoriích
Zdroj: ČT24
  • Platy ve veřejné sféře i díky ekonomickému vývoji v posledních letech rostou pravidelně. Dokonce jsou vyšší než ty, které vyplácejí soukromé firmy. Vloni byl průměrný výdělek za práci pro stát 29 501 korun. To je skoro o 3,5 tisíce víc než v roce 2013.
  • Výrazný růst potvrzují i statistici. Podle posledních dat za letošní druhé čtvrtletí zaměstnanci veřejné správy průměrně pobírali skoro 33 tisíc korun. Za poslední rok jde zhruba o devítiprocentní nárůst – reálně přes dva a půl tisíce.

Šéf financí informoval premiéra, že už dvakrát zvýšil odhad příjmů státního rozpočtu v příštím roce. Peníze chce ale taky investovat. „Na platy tam bylo 12,2 miliardy a já jsem tam přidal ještě tři a půl miliardy. To je teď na stole a k tomu přibydou nespotřebované výdaje. Kolik to bude, to teď opravdu nemohu říct,“ řekl Pilný.

Opozice kritizuje růst počtu státních zaměstnanců

Opoziční TOP 09 kritizuje vládu, že rozšířila počty státních zaměstnanců, a peníze teď jen složitě hledá. „Přírůstek z vývoje ekonomiky je 60 až 70 miliard, ale ta vláda je vyházela na něco jiného než na priority, mezi které by měly patřit platy učitelů,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Komunisti si myslí, že svůj díl ze současné prosperity by si zasloužili i důchodci a ostatní zaměstnanci. Přesto jsou skeptičtí. „Navzdory slibům, co jsou, se po volbách uvidí, že to zdaleka nebude tolik, jak se slibuje. Ministr financí prostě peníze nedá,“ podotkl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Platy ve vzdělávání
Zdroj: ČT24

O růstu platů bude jednat koalice ještě v pondělí před schůzí vlády. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se strany musí shodnout na jednotném postoji. Návrh státního rozpočtu na příští rok pak chce schválit standardně do konce září.

K dohodě vyzval ve středu i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „To bych také doporučoval, protože kdyby k dohodě nedošlo, možná dojde k eskalaci toho napětí,“ řekl. V rozpočtu prostor pro změny podle Středuly je, protože místo schváleného deficitu 60 miliard korun by letos mohl skončit zhruba vyrovnaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 2 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...