Karlovarská Becherovka musí kvůli prohibici na dva dny zastavit výrobu

Praha/Karlovy Vary – Likérka Jan Becher bude muset kvůli částečné prohibici zastavit na dva dny produkci ve svém karlovarském závodě. S mateřskou skupinou Pernod Ricard zároveň iniciovala žádost adresovanou Evropské komisi, aby prověřila opatření českého státu. Podle likérky totiž znevýhodňuje renomované mezinárodní značky, protože odporuje legislativě EU týkající se volného pohybu zboží. Ve Studiu ČT24 nicméně provozní ředitel likérky Vladimír Darebník uvedl, že otázka soudních sporů v této věci je předčasná.

Další prodlužování zákazu prodeje tvrdého alkoholu by podle vedení Becherovky mělo pro společnost nedozírné následky. „My neprotestujeme proti zastavení prodeje alkoholických nápojů jako reakci na smrt 23 lidí. Protestujeme proti dalšímu postupu, který vlastně není v současné době žádný,“ říká Darebník, který je zároveň viceprezidentem Unie výrobců a dovozců lihovin.

Právě na půdě této unie české likérky koordinují svoje kroky. Ministerstvům zdravotnictví a financí už podle Darebníka předali svoje nápady a návrhy na další opatření v oblasti prodeje alkoholu, dosud ale nedostali žádnou odpověď. Škodu za jeden den prohibice vyčíslili výrobci a dovozci na 15 milionů. Za pět dní trvání prohibice tak činí více než 75 milionů.

„Navrhujeme způsob, jakým je možné jednoznačně identifikovat bezpečné láhve s alkoholem. Jakákoliv láhev, která se dostává od renomovaných společností na trh, je opatřená speciálním kódem, podle kterého je možné zcela jednoznačně identifikovat původ a kvalitu každé láhve a tím deklarovat i původ lihu, který byl použit při výrobě,“ vysvětlil Darebník.

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) se ale vyslovil pro rozvážnost: „Já tomu tlaku rozumím, nicméně je třeba postupovat uvážlivě, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Kroky, které budou následovat, je třeba mít všechny pod kontrolou, aby nevznikl chaos.“

Jako jednu z možných variant řešení navrhne zavedení „rodného listu“ každého alkoholického výrobku, který jde do prodeje. Bylo by tak jednoduše zjistitelné, kde alkohol vznikl, kde byl skladován a podobně. Takové opatření ale vyžaduje legislativní úpravy, které jsou podle Bendla zvládnutelné v řádu dnů, teprve poté by mohla být prohibice uvolněna.

O posledních návrzích ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) – nových kolcích pro alkohol vyrobený po vypuknutí metanolové aféry – Darebník pochybuje. „Neznáme ještě detaily, ale domníváme se, že to přinese pouze doplňkovou administrativu a problém jako takový to nevyřeší.“

Generální ředitel společnosti Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček, který je také viceprezidentem Unie výrobců a dovozců lihovin, ale přístup vlády vítá: „Jsme rádi, že vláda k tomu přistoupila takto aktivně a že se snaží v řádu dnů dosáhnout toho, aby byl uvolněn trh s legálními výrobky,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24.

Systém nových kolků navrhovaný ministrem Kalouskem však nepovažuje za vhodný. „Nerozumím tomu, proč by u firem registrovaných v Unii výrobců a dovozců lihovin, které mají systém dosledovatelnosti, kdy jsou do dvou hodin schopny říct, z čeho byl výrobek vyroben, kam byl prodán atd., by se měl na tyto výrobky dávat další kolek,“ diví se Dvořáček. Takové řešení označil za těžko proveditelné v praktické rovině a navíc zbytečné.

Zákaz prodeje lihovin může dlouhodobě přinést rizika, tvrdí šéf Becherovky

Také České sdružení pro značkové výrobky (ČSZV) požaduje v dopise adresovaném ministrovi zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09) odvolání zákazu prodeje u prokazatelně nezávadných šarží lihovin. Jelikož členy sdružení jsou mimo jiné velké tuzemské likérky, k dopisu se připojil i generální ředitel likérky Jan Becher Anthony Schofield. Současná situace podle něj nejen vážně ohrožuje export, ale dokonce poškozuje pověst ČR v zahraničí.

Sdružení prý respektuje mimořádná opatření vlády, která mají ochránit zdraví obyvatel. „Věříme, že zavedení těchto opatření bylo nutné, ale stávající situaci nepovažujeme za dlouhodobě únosnou právě s ohledem na ochranu zdraví obyvatelstva a zamezení dalšího rozvoje černého trhu,“ uvedl Schofield. Delší trvání prohibice by podle něj přineslo zvýšená zdravotní rizika a rozsáhlé negativní společenské a fiskální dopady.

Návrh Českého sdružení pro značkové výrobky:

Krátkodobá opatření:

  1. Zrušit zákaz prodeje výrobků, které prošly kontrolou výrobních šarží v definovaném rozsahu a jsou podle výrobního kódu nebo čísla šarže dohledatelné.
  2. Zakázat prodej nedohledatelných výrobků, které nesplňují podmínky dohledatelnosti prostřednictvím výrobního kódu nebo čísla šarže.
  3. Ustanovit koordinační skupinu složenou z odpovědných státních orgánů a profesního sdružení výrobců, která by se účinně a dlouhodobě podílela na efektivní regulaci a kontrole trhu.

Dlouhodobá opatření:

  1. Dokonalá denaturace lihu pro nepotravinářské účely a evidence pohybu i denaturovaného nepotravinářského lihu.
  2. Snížení objemu spotřebitelských balení ze 6 na 3 litry.
  3. Zavedení registračních pokladen v gastronomii a současně omezení prodeje alkoholických nápojů pouze na stálé kamenné prodejny a podniky.
  4. Vytvoření stálé speciální kriminalistické skupiny zabývající se problematikou nelegální výroby a obchodu s lihem.
  5. Překvalifikovat držení nepřihlášené destilační aparatury a nakládání s nelegálním alkoholem zpět na trestný čin.
  6. Regulovat pěstitelské pálení stejnými bezpečnostními prvky, jako je běžná výroba a distribuce tzn. ochrannou známkou a maximální velikostí balení.
  7. Definování a zavedení dodavatelské certifikace a zpřísnění podmínek pro vydávání povolení daňových skladů.

Likérníci navrhují zrušit zákaz u zkontrolovaných šarží, které lze dohledat podle výrobních kódů nebo čísla šarže. Naopak u nedohledatelných výrobků by měl být prodej dále zakázán. Na trh by podle Schofielda měly být uvolněny i v důsledku Hegerova nařízení aktuálně blokované zásoby lihovin, kterých je podle odhadů více než 20 milionů litrů.

Z dlouhodobého hlediska sdružení mimo jiné navrhuje omezení velikosti spotřebitelských balení tvrdého alkoholu ze šesti na tři litry, zavedení registračních pokladen v gastronomii a regulaci pěstitelského pálení. Velké likérky navrhují i znovuzavedení kriminalizace nepovoleného pálení a vytvoření speciální kriminalistické skupiny, která by řešila černý obchod s lihem.

Největší problém představuje export

Přestože se ztráta likérky Jan Becher se pohybuje v řádu několika milionů korun denně a každým dnem narůstá, Darebník ve Studiu ČT24 ujistil, že otázka soudních sporů je v této chvíli předčasná a zatím se jí firma nezabývala.

Nejvíce bolestný problém pro výrobce alkoholu, jako je Karlovarská Becherovka, nicméně představuje zákaz dovozu českého alkoholu do cizích zemí. „Přibližně 40 procent naší produkce směřuje na export. V tuto chvíli je situace taková, že opatření, které mělo být vztaženo na Českou republiku, se nás dotýká především na exportních trzích, kde každým dnem ztrácíme zákazníky,“ sdělil Darebník.

Největší propad se týká Slovenska a Polska, kontroly českých lihovin už zpřísnilo i Rusko. Likérka má údajně zprávy o tom, že i ostatní země se začínají touto problematikou zabývat. Získat na zahraničních trzích zpět ztracené renomé může trvat až několik měsíců, obává se Darebník. Prozatím karlovarská likérka připravuje náhradní likér s menším množstvím alkoholu, který by bylo možné prodávat i v době částečné prohibice. „Ovšem s tím, že receptura Becherovky Original je nedotknutelná,“ dodal Darebník.

AB Style: Informace o padělání etiket policie měla

Částečná prohibice ohrožuje i další výrobce. V Moravskoslezském kraji už jsou minimálně čtyři menší výrobci v existenčních problémech – zaměstnancům snižují mzdy a posílají je na nucenou dovolenou, provádějí údržbové práce nebo dokonce uvažují o propouštění.

Největší z nich je společnost AB Style z Frýdku-Místku, jejíž etikety byly padělány. Společnost kvůli tomu může přijít o odběratele. Už koncem loňského roku přitom předala policii informace o černém tisku milionů jejich etiket. „Tiskárna nám sama dala podnět, že tyto objednávky k ní doputovaly. My jsme dostali kopie objednávek i faktur a to jsme předali policii,“ uvedl jednatel firmy Jan Palla.

Vyšetřování ale neskončilo ani po téměř deseti měsících. Policie případ předávala z kraje do kraje - do Zlína se spis dostal teprve v pondělí. Místní policie ČT sdělila, že vyšetřování nesmí komentovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 33 mminutami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 16 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
12. 6. 2026

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
12. 6. 2026

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026
Načítání...