Kalousek: Už na jaře se ukáže, že vláda své sliby nezaplatí

Praha – Koncem dubna se bude muset vláda premiéra Bohuslava Sobotky přiznat k tomu, že neudrží deficit na uzdě, a nechá ho nekontrolovaně růst. Po prostudování jejího programového prohlášení si to myslí místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Chování koaliční trojky považuje za pokrytecké, a to mimo jiné i proto, že jednotlivé partaje sice na jednu stranu deklarují podporu evropskému fiskálnímu paktu, na druhou stranu ale odmítly finanční ústavu. Ta přitom měla do české legislativy přenést principy paktu, který má držet dluhy členů EU na uzdě.

„Vláda, pokud myslí své programové prohlášení vážně, zvýší strukturální deficit ke 3 %,“ prohlásil Kalousek v Interview Daniely Drtinové. Strukturální deficit, který vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů, nyní podle něj dosahuje zhruba 2 %. Ještě v roce 2010 se přitom pohyboval nad 4 %.

Že nová vláda nastolený trend snižování strukturálního deficitu, který kladně hodnotily i finanční trhy, neudrží, bude muset podle bývalého šéfa státní pokladny přiznat už letos v dubnu. Tehdy totiž bude do Bruselu posílat konvergenční program, ve kterém bude muset uvést svůj předpoklad vývoje veřejných financí. „Vláda bude muset dát karty na stůl, přiznat, že to, co v programovém prohlášení slibuje, je prostě nereálné. Něco bude muset porušit a rozhodně to bude vláda rozpočtově neodpovědná,“ zdůraznil Kalousek.

„Vláda je asi v takové situaci jako rodina, která má dva miliony na bydlení. Při trochu skromném přístupu si nějaké bydlení pořídíte. Ale vláda si vyprojektovala třípatrovou vilku s pěti garážemi a s vyhřívaným bazénem. V takovém případě má jen dvě možnosti: buď ten projekt nezrealizuje, nebo se utopí v dluzích,“ říká bývalý ministr financí k rozpočtovým plánům nové koalice.

Nahrávám video
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zároveň také očekává, že nový kabinet bude muset připustit, že politika někdejší vlády ODS, TOP 09 a LIDEM mířila správným směrem. Kalousek tak například nepředpokládá, že by se noví ministři rozhodli plošně snížit DPH. Připomněl, že novopečená koalice ve svém programu přímo zmiňuje jen čtyři položky – léky, dětské pleny, výživu pro děti a knihy – u kterých by měla daňová sazba klesnout.

Kalousek si se svou rétorikou notuje také s některými experty. Například Michalu Mejstříkovi, ekonomovi Fakulty sociálních věd UK, v koaliční smlouvě chybí jasný vzkaz, jakým způsobem chce vláda docílit slibované „racionalizace hospodaření státu“. Ekonomovi poradenské společnosti Partners Pavlu Kohoutovi zase vadí, že zmíněné snížení DPH chce vláda kompenzovat zavedením sektorových daní. To podle něj povede k tomu, že jednu daňovou zátěž nahradí jiná. Spotřebitelé na tom ale tak či tak nevydělají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
před 30 mminutami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 19 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Indie ztrácí kvůli blízkovýchodní válce reputaci i prosperitu a tíhne k Rusku

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
10. 4. 2026
Načítání...