Praha – Návrh státního rozpočtu pro rok 2013 počítá s růstem české ekonomiky ve výši jednoho procenta HDP. Vyplývá to z rozpočtové přípravy, kterou v pátek předložilo ministerstvo financí. Odbory ovšem prognózu ministerstva financí odmítají a podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila naopak počítají s recesí. Návrh státního rozpočtu musí do konce září schválit vláda, pak postoupí do Poslanecké sněmovny.
Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok by měla vzrůst jednoduchá i složená daňová kvóta, průměrný plat ve státní správě - konkrétně o 0,4 procenta - a počet zaměstnanců ve státní správě. Těch přibude o tisíc kvůli agendám vyplývajícím z nových směrnic EU.
„Myslím si, že tento návrh vám nemůže zbaštit ani Bílý tesák. Vy počítáte s růstem jedno procento, my máme předpoklad další recese a snížení ekonomiky až o procento a půl, což je v základních atributech rozdíl až 25 miliard,“ uvedl Zavadil v Otázkách Václava Moravce na adresu šéfa státní kasy Miroslava Kalouska (TOP 09).
„Podle mého názoru se budeme muset opět na přelomu roku vrátit k tomu, co se událo na přelomu minulého roku. To znamená, že přijdou opět balíčky. Nabízí se takové nadnesené názvosloví, že jste balíčkový ministr, který bude muset balíčky neustále řešit ten problém na příjmové straně,“ dodal Zavadil.
Kalousek ale ujistil, že pokud by se vývoj ekonomiky odchýlil od prognózy o zhruba jeden procentní bod, pak by nebylo zapotřebí, aby vláda dělala zvláštní balíčky rozpočtových opatření. Sám přitom připustil, že prognóza růstu ekonomiky je v době evropské dluhové krize zatížena výraznějším rizikem.
Zároveň ale zdůraznil, že jeho resort dělal všechno pro to, aby rozpočet vycházel z co nejčerstvějších dat. Například je oproti zvyklostem stavěn na červencové (a nikoli dubnové) prognóze. „Nemáme šanci každý měsíc měnit prognózy. Samozřejmě že nikdo z nás nemůže tušit, co se na podzim stane v eurozóně, úkolem vlády je flexibilně reagovat,“ namítl v OVM Kalousek.
Bez konsolidačního balíčku to nepůjde
Navrhovaný státní rozpočet vychází z daňových změn, které jsou součástí tzv. konsolidačního vládního balíčku. Ten obsahuje zejména zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku na 15 a 21 procent. V příštím týdnu bude o úpravách daní rozhodovat Poslanecká sněmovna poté, co ho vetoval levicí ovládaný Senát.
K prosazení konsolidačního balíčku potřebuje vláda ve sněmovně získat 101 hlasů, které ovšem nemá jisté - proti bude určitě opozice a kabinet nemůže napevno počítat ani s hlasy nezařazených poslanců. Naději mu dodávají alespoň slábnoucí kritické hlasy uvnitř samotné koalice, například poslanců ODS Pavla Suchánka a Davida Šeicha.
Když koalice zůstane jednotná a dorazí všichni, bude to stačit. V opačném případě vláda premiéra Petra Nečase (ODS) pravděpodobně skončí. Jak deklaroval už v polovině srpna, její další fungování by bez prosazení konsolidačního balíčku nemělo smysl.
„Já prostě nepředložím jiný rozpočet než rozpočet s deficitem pod tři procenta hrubého domácího produktu. A k takovému rozpočtu nutně potřebujeme schválení konsolidačního balíčku,“ uvedl v OVM ministr financí Kalousek.
Ministerstvo počítá s tím, že po zvýšení DPH vybere na této dani 214 miliard korun. A to i s ohledem na stále klesající spotřebu domácností, která se na výběru DPH významně podílí. Další pokles spotřeby očekávají odbory i v příštím roce.
Právě v této souvislosti Zavadil Kalouskovi vyčetl, že restriktivní kroky Nečasovy vlády podle názoru odborů podkopávají ekonomický růst v tuzemsku. Poukázal přitom na růst HDP, který zaznamenaly okolní státy. Kalousek však oponoval, že vyšší růst těchto zemí je vykoupen nižší důvěrou trhů a schopností splácet dluhy.
„Tak jako se u nás vedou vášnivé diskuse, jestli náhodou úsporná politika příliš nepodlamuje růst, tak v Polsku se vedou stejně vášnivé diskuse a ekonomové varují před tím, aby se na dluzích hnal růst do situace, kdy už země nebude schopná ufinancovat své závazky. Podíváme-li se, jakou důvěru mají Polsko či Slovensko, když si půjčují peníze, tak nemohu říct nic jiného, než že finanční trhy věří budoucí prosperitě České republiky víc,“ upozornil Kalousek.
Jednoduchá daňová kvóta zahrnuje pouze ty příjmy veřejných rozpočtů, které se označují jako daně, v poměru k hrubému domácímu produktu.
Složená daňová kvóta v sobě kromě daní zahrnuje i odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a další poplatky (např. cla) v poměru k hrubému domácímu produktu.
Podle MF se po schválení konsolidačního balíčku složená daňová kvóta zvýší o zhruba jeden procentní bod na 35,5 procenta. V roce 2014 by pak měla tato hodnota klesnout mírně pod 35 procent. Podle Miroslava Kalouska je složená daňová kvóta oscilující kolem 35 procent „dlouhodobě rozumnou mírou přerozdělování ve společnosti“.
Co se týče letošního hospodaření státu, mělo by se podle ministra Kalouska podařit udržet schodek státního rozpočtu na plánované úrovni 105 miliard korun. Ovšem pouze, pokud jde o národní příjmy a národní výdaje. Připustil totiž, že existuje riziko u peněz čerpaných z EU, kde Brusel může proplatit některé výdaje později. Schodek by se tak mohl prohloubit až o deset miliard korun. Zároveň však podotkl, že vláda splnila svůj akční plán, a není podle něj důvod, aby unie tyto peníze neuvolnila.
Se snížením spotřební daně Kalousek nepočítá
Ministr Kalousek také znovu odmítl návrhy na snížení spotřební daně z pohonných hmot vzhledem k rekordním cenám benzinu a nafty u tuzemských čerpacích stanic, které zatěžují domácnosti i podnikatele. Zdůvodňuje to Manchesterskou dohodou zemí EU z roku 2005, podle níž by vlády sedmadvacítky neměly reagovat změnami daní na pohyby cen ropy.
Skutečnost, že Francie tento týden přesto slíbila dočasné snížení daně z benzinu a nafty, Kalouska nepřekvapila – podle jeho slov to není poprvé, co Francie porušila v rámci plnění předvolebních slibů závazek, s nímž dříve souhlasila.
Případné snížení spotřební daně z paliv nicméně musí být podle Kalouska navázáno na zvýšení sazeb elektronického mýtného, které nebude možné dřív, než dojde ke zpoplatnění všech rychlostních komunikací a silnic v Česku. Teprve po splnění této podmínky by bylo možné bavit se o protisměrném snížení spotřební daně z paliv, konstatoval v OVM ministr financí.
Podle Kalouska přesto není možné od snížení spotřební daně očekávat, že se prodej paliva v Česku skokově zvýší a na dani se tak vybere více peněz. Elasticita poptávky by totiž na snížení spotřební daně o jednu až dvě koruny, což by pro státní rozpočet znamenalo poměrně velký výpadek, reagovala minimálně, nebo vůbec. Snížení daně by tak bylo čistě ztrátové a nic by do státního rozpočtu nepřineslo.
Na nutnosti zdražení mýtného se ministr financí shodl i se šéfem odborů Zavadilem. Podle něj se cena mýtného, která se nyní pohybuje kolem pěti korun za kilometr, měla zvýšit už dávno. Česká republika je vzhledem ke své poloze tranzitní zemí a je proto velká škoda, že stát z toku tranzitujících kamionů nic nemá, míní Zavadil.
