Praha – Pokud by se stali lidé s nižšími příjmy privilegovaní tím, že by došlo ke zdanění osob s vyššími příjmy, přispělo by to k odchodu bohatých a zároveň pracovitých lidí do zahraničí. V pořadu Hyde Park ČT24 to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Obává se zároveň, že v některých případech by pak pro osoby s vyššími příjmy bylo výhodnější snížit své pracovní tempo. Škrty, které si vynutila dluhová krize, jsou pomalé a o to více nutné, protože česká společnost si výrazně žije nad poměry. Zároveň si podle Kalouska neumí vážit současného blahobytu, který by nám většina světa mohla závidět. Reformy a škrty jsou tak z jeho pohledu stále nedostatečné. „Kdyby bylo po mém, byly by rychlejší,“ uvedl.
V souvislosti s daňovým zatížením Kalousek poukazuje na skutečnost, že zhruba třetina lidí v zemi neplatí daň z příjmu daňových osob a jsou to ti s nejnižšími příjmy. Zároveň potvrdil, že neplánuje zavedení vyšší daně pro lidi s vyššími příjmy. Kalousek se obává, že by toto opatření bylo ve svém důsledku zcela kontraproduktivní. „Myslím, že mají být rovné podmínky pro všechny. Je privilegovaný ten, co nedělá skoro nic a neplatí skoro žádné daně a trvá na tom, že ten, kdo pracuje čtyřikrát tolik, má velké příjmy a měl by za to platit ještě větší daně? Co udělá člověk s vysokými příjmy? Bude chtít být také privilegovaný. Buď půjde do jiné země, nebo také přestane něco dělat,“ podotýká ministr.
Životní úroveň jsme si zlepšovali díky dluhům
Podle ministra je současná dluhová krize především krizí důvěry. „Je způsobena tím, že jsme si dlouhá léta žili nad poměry a přifukovali jsme si životní úroveň dluhy. A hasit dluhovou krizi dalšími dluhy mi přijde stejně efektivní, jako hasit požár ropné rafinerie benzinem,“ podotkl. Oddlužení by mělo podle Kalouska mít nicméně přijatelné tempo, které není v případě České republiky dostačující. „Touto vládou ordinované škrty jsou na můj vkus velmi pomalé a velmi sociální. Kdyby bylo po mém, byly by rychlejší,“ doplnil ministr.
Miroslav Kalousek:
„Máme to štěstí, že žijeme na malém kousku země relativného blahobytu a relativního bezpečí. V porovnání s většinou zemí na zeměkouli si všichni žijeme jako prasata v žitě. Nám někdy chybí podívat se do světa, jak si žijeme v tomto prostoru a jak si žijí lidé jinde (…) Jestli si neumíme vážit toho, že žijeme ve světě, jako je euroatlantický prostor, jestli si neumíme uvědomit bídu, ve které žije většina lidstva, tak nás pálí dobré bydlo.“
„Nejsou to peníze vyhozené oknem“
Kalousek v souvislosti s půjčkou Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) připomíná, že Česká národní banka má určitou výši devizových rezerv, které všechny někomu půjčuje. V tomto případě by je nepůjčila bance, ale právě MMF. „Když bych to hodně zjednodušil, je to, jako byste si zrušil konto v Komerční bance a zařídil si ho v České spořitelně,“ přibližuje situaci Kalousek. Zároveň dodává, že tato půjčka ale s sebou přinese určité náklady. MMF totiž úročí méně. Kalousek je nicméně k půjčce skeptický. „Našich 38 miliard, buďme zcela upřímní, nepomůže vůbec ničemu.“
Od chvíle, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, každoročně do společné unijní pokladny přispívá 37 miliard korun. Kalousek ale připomíná, že přes to všechno jsme navíc dostali od daňových poplatníků evropských zemí 176 miliard. „Oni nám ty peníze nepůjčili, ale dali. Jste v nějakém společenství, které akceptuje, že protože jste o něco chudší, tak vám bude každoročně peníze dávat (…) V okamžiku, kdy celá tato rodina je v potížích, tak říci: 'Potíže mě nezajímají. Nejen, že nic nedám, já ale dokonce nic nepůjčím.' To mi přijde trochu nefér,“ dodal Kalousek.
