Kalousek: Dluh po libereckém MS v lyžování by neměli hradit daňoví poplatníci

Praha/Liberec – Místopředseda TOP 09 a možný budoucí ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že by vláda neměla platit více než stomilionový dluh po loňském mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci. „Nevidím důvod, proč by měl dluh platit stát,“ řekl Kalousek serveru Týden.cz. Současná vláda sice tvrdí, že dluh neuhradí, Týden však uvádí, že reálná šance, že tak učiní, existuje. Prezidentka mistrovství Kateřina Neumannová svou vinu na dluzích nikdy nepřipustila. Dluhy se nyní pohybují okolo 116 milionů korun.

Neumannová se dluhu zříká

Dluh podle informací serveru Týden.cz v současnosti dosahuje 106 milionů korun plus deset milionů za „kontroverzní“ položky, které nejsou pevnými body dluhu. I tak to v komplexu znamená, že aktuálně liberecký šampionát dluží věřitelům 116 milionů. Pokud tedy problém s dluhem nevyřeší ještě úřednická vláda Jana Fischera, tak nová koalice pravděpodobně organizačnímu výboru mistrovství a jeho prezidentce Kateřině Neumannové nepomůže. Neumannová ovšem svou vinu na dluzích nikdy nepřipustila. Pokud dluh zaplacen nebude, liberecký šampionát zkrachuje.

Nově vznikající pravicová koalice prý na jednáních kauzu Liberec vůbec neprobírala. „Já bych, upřímně řečeno, nepokládal za vhodné, aby součástí koaličních dohod byl Liberec. Nikdo to zatím nevznesl,“ řekl Kalousek. „Nevím, kdo bude jaký ministr. Jako poslanec říkám, že nevidím jediný racionální důvod, proč by to za sdružení měl platit. Možná nás takových bude víc,“ dodal místopředseda, který od začátku patří mezi nejtvrdší kritiky mistrovství.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek

„Z hlediska státu se necítím nijak zavázán. Ty dluhy udělalo občanské sdružení. Nevidím jediný důvod, proč by za nepodařenou organizaci libereckého šampionátu měl platit daňový poplatník.“

Dluh možná uhradí současná vláda

Stále ale ještě existuje varianta, že dluh zaplatí vláda současná. Může jej odklepnout na jednom ze svých posledních zasedání. I když se současní vládní činitelé dušují, že v žádném případě dluh neuhradí, realita je však podle serveru trochu jiná.

Na mistrovství světa přidaly veřejné zdroje více než dvě miliardy korun. Ze státního rozpočtu pomohlo mistrovství 1,5 miliardy korun, z rozpočtu Liberce potom 400 milionů a Liberecký kraj přidal asi 165 milionů. Náklady na vlastní organizaci mistrovství světa přesáhly půl miliardy a zodpovídala za ně právě Neumannová. Příjmy pořadatelů však na pokrytí nákladů nestačily, což vedlo k současným dluhům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 29 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...