Kalousek: Daň z převodu nemovitosti platí většina kupujících v EU

Praha - Má daň z převodu nemovitosti platit kupující či prodávající? V 16 státech EU ji platí kupující tak, jak to v novém zákonu prosazuje i české ministerstvo financí. Naopak prodávající platí daň kromě ČR pouze v Polsku a ve Slovinsku, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a jeho náměstek Ladislav Minčič (ODS).

Daň z převodu nemovitosti platí kupující například v Belgii, Francii, Německu, Maďarsku nebo ve Velké Británii. V Rakousku platí daň prodávající i kupující společně. V dalších zemích EU mají daně a poplatky různý charakter, například v podobě zpoplatnění právního úkonu nebo registračního poplatku.  

ODS na počátku tohoto týdne uvedla, že nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, aby daň z nemovitosti platil v budoucnu kupující, nikoliv prodávající jako dosud. Zhoršilo by to podle ní přístup k novému bydlení a nutilo občany vyvádět úspory do zahraničí. V pondělí se na tom shodla výkonná rada ODS.

„Převod daně znamená, že každý, kdo si šetří své peníze, zaplatí z nich všechny daně a pak si kupuje nemovitost, musí z těchto peněz navíc zaplatit 4procentní daň z převodu nemovitosti. Je to další zdanění jeho prostředků. Kdyby tyto peníze investoval do zlata, fondů nebo nemovitosti v zahraničí, tak by takovou daň neplatil,“ vysvětlil postoj ODS ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. 

Hypotéka
Zdroj: René Fluger, Josef Horázný/ČTK

„Jestli má ministerstvo financí problémy s efektivitou výběru daní, tak to nelze řešit tím, že to bude neustále přenášet na ty zodpovědné, poctivé a aktivní. Pak v podstatě žádné ministerstvo financí a finanční úřady lidé nepotřebují,“ řekl Kuba, podle kterého stát nemůže trestat aktivní lidi za to, že si šetřili a automaticky je zatížit daní, protože je to jednodušší.

Chceme zákon jednodušší a modernější

Kalouskův resort je ovšem jiného názoru. „Zákon o dani z převodu nemovitosti musíme změnit, i kdybychom nechtěli, protože ho musíme dostat do souladu se změnami v občanském zákoníku. V rámci toho zároveň chceme zákon udělat jednodušší a modernější,“ uvedl ministr. Podle něj má placení daně kupujícím snížit administrativní zátěž a zmenšit riziko daňových nedoplatků.   

Zákon například ruší i povinnost předkládat při přiznání daně znalecký posudek. Pokud ovšem lidé budu chtít posudek předložit, budou si moci náklady na něj přiznat jako položku, která základ daně sníží. V loňském roce si podle náměstka Ladislava Minčiče vyžádalo vypracování znaleckých posudků na běžné převody nemovitostí z kapes občanů zhruba 115 milionů korun.  

Ministerstvo plánuje vybrat o tři miliardy víc

Ministerstvo očekává, že letos na dani z převodu nemovitosti vybere devět až deset miliard korun, zatímco loni to bylo 7,7 miliardy korun. Důvodem je ale především zvýšení daně od letoška na čtyři procenta z původních tří. „V Evropě se tato sazba pohybuje od 0,5 procenta do 12,5 procenta. Naše výše se tak nijak nevymyká evropským zvyklostem,“ uvedl Minčič.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 6 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 12 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026
Načítání...