Kalousek: Církevní restituce zvýší letošní deficit

Praha - Církevní restituce budou mít jako jednorázová účetní operace dopad na letošní rozpočet. Stát přitom v roce 2012 nevydá církvím ani korunu. Při svém projevu před poslanci na to upozornil ministr financí Miroslav Kalousek. Deficit veřejných rozpočtů tak bude prezentován ve výši 5 procent místo 3,5 procenta HDP.

Na deficitu se podle Kalouska podepíše vliv účetní metodiky Evropské unie ESA 95. „Uzavře–li vláda závazek a suma je konečná, je to účetně vnímáno jako jednorázová operace. V deficitu se to objeví v roce, kdy závazek vznikl,“ poznamenal ministr financí s tím, že se tak stane i v době, kdy ke splácení vlastně ještě nedochází. „V případě zákona se to projeví v účetním období, kdy se stal zákon platným, nikoli kdy se stane účinným a bude docházet k platbám,“ vysvětlil Kalousek. 

Deficit veřejných rozpočtů tak má být najednou 5 procent místo 3,5 procenta. Evropská komise i ratingové agentury podle ministra chápou, že nejde o strukturální dopad. „Je to účetní operace, ne skutečný výdaj,“ konstatoval Kalousek.

Restituce stručně:

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

Nový návrh rozpočtu vychází z říjnové prognózy

Nový Kalouskův návrh rozpočtu pro rok 2013 počítá pro příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP. Projít by ale nejprve musel daňový balíček, na nějž si už brzy posvítí senátoři. „Jsme si vědomi, že třetí čtení tohoto návrhu může proběhnout až poté, co bude schválen balíček,“ konstatoval Kalousek. 

Do celkem třetího návrhu rozpočtu byla promítnuta nová makroekonomická predikce z října. „První pololetí 2012 byla ČR v mírné recesi, ekonomika čelí rizikům, panuje nejistota na trzích v důsledku krize na jihu Evropy. Co se týče chování domácností, je tu pokles spotřeby,“ upozornil ministr. Podle ministerstva financí poroste příští rok HDP o 0,7 procenta. „Přesná predikce je ale vzhledem k turbulentní situaci nemožná,“ míní ministr. Míra inflace by měla v roce 2013 klesnout ke dvěma procentům.

Miroslav Kalousek
Zdroj: ČT24/ISIFA

HDP během prvního pololetí 2012 klesl meziročně o 0,9 procenta. „Prorůstovým faktorem byla pozitivní bilance zahraničního obchodu,“ řekl Kalousek. Na druhou stranu je tu záporná produkční mezera - zlepšení na trhu práce se nekoná. „Ovlivněno je to hlavně poklesem počtu lidí v produktivním věku,“ prohlásil ministr. Míra nezaměstnanosti by měla být v roce 2012 v průměru 6,9 procenta, v roce 2013 asi 7,3 procenta. Situace se liší region od regionu.

7 minut
TK Miroslava Kalouska k účetní metodice ESA 95
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 21 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 23 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...