Praha - Nejen snižování sociálního pojištění a podpora úvěrů pro malé a střední podniky patří do protikrizových plánů, na kterých se včera shodla Národní ekonomická rada vlády s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Další z 26 návrhů, které po diskusi zbyly z původních 250, počítá se snížením daně z přidané hodnoty na služby restauračních zařízení z 19 na 9 procent.
„O přeřazení stravovacích služeb do nižší sazby DPH uvažujeme nikoli proto, aby ceny v hospodách byly levnější, ale proto, aby se v oblasti stravovacích služeb vytvořil určitý polštář, který by umožnil udržet v tomto odvětví zaměstnanost,“ vysvětlil Kalousek Hospodářským novinám.
„Je to jedno z opatření, které není úplně šťastně navržené,“ komentoval selektivní snížení DPH ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Dodal, že nejde o strategický sektor, a proto je zbytečně nákladné v něm preferenčně chránit zaměstnanost.
Pokud by ale chtěla vláda nižší daň na restaurační služby skutečně prosadit, čekala by ji náročná jednání v Bruselu. Přeřazení do redukované sazby totiž podléhá schválení Evropské unie.
Snížení daně by také znamenalo pokles příjmů státního rozpočtu. Jak velký by propad byl, zatím není zcela jasné. V případě, že by se daňová redukce vztahovala jak na restaurace, tak na hotelové služby, přišel by stát o čtyři miliardy korun.
Restaurační služby spadaly v České republice do nižší sazby daně až do jejího vstupu do Evropské unie 1. května 2004. Pak je země musela v souladu s komunitárními pravidly přeřadit do základní sazby, která v současnosti činí 19 procent.
Garance mohou pomoci, veřejné projekty je zas třeba rychle schválit
Další vládní opatření se soustřeďují především na udržení zaměstnanosti a poskytování podnikatelských úvěrů. Podle Jana Bureše mohou například zvýšené záruky státu za úvěry na trhu zafungovat. České banky totiž mají na rozdíl od těch zahraničních dostatek kapitálu, pouze se obávají zvýšených rizik.
Snížení sazeb sociálního pojištění a zrychlení odpisů může podle Bureše také zlepšit situaci podniků, přestože je to nezachrání. U vládních investičních projektů, které mají podpořit především menší a střední projekty, je podle Bureše zásadní, aby byly projekty schválené co nejrychleji.
