Kalousek: Česko nemá problémy s prodejem dluhopisů

Brusel - Česká republika dnes prodala v prvním kole aukce pětiletých dluhopisů cenné papíry za více než 8 miliardy korun. Poptávka dvojnásobně překročila nabídku. Průměrný výnos podle ministra financí Miroslava Kalouska, který aukci označil za velký úspěch, činil zhruba 3,5 procenta. Naopak velmi skepticky sa Kalousek staví k myšlence zavedení jednotných evropských dluhopisů.

V první kole aukce se prodaly papíry za 7,63 miliardy korun. Ve druhém kolem pak ministerstvo financí přijalo nabídky na nákup dluhopisů v objemu 1,16 miliardy korun. V obou kolem tak Česká republika získala asi 8,79 miliardy korun. Cílem bylo prodat dluhopisy v objemu osmi miliard korun.

„Jsem velmi rád, že mohu oznámit tak úspěšnou aukci pětiletých dluhopisů České republiky na domácím trhu, kdy poptávka více než dvojnásobně převýšila naši nabídku,“ uvedl Kalousek, který se v Bruselu účastnil zasedání s kolegy z Evropské unie.

Aukce se podle něj zúčastnila vedle českých subjektů i řada zahraničních investorů. „Prodali jsme je s průměrným výnosem 3,52 procenta, což je vzhledem k současné situaci na kapitálových trzích velmi dobrá cena,“ dodal ministr. Ten očekává ještě to, že se něco málo prodá v „konkurenčním kole“, takže by se celkem jednalo o dluhopisy za zhruba osm miliard korun.

„Pro mě bylo nejpotěšující, že poptávka dvakrát překročila nabídku, protože řada jiných zemí má zcela opačné problémy,“ podotkl ministr. Například Slovensko v aukcích opakovaně neuspělo. A problémy s prodejem dluhopisů mělo před týdnem také Německo, v aukci se mu podařilo najít kupce jen zhruba pro polovinu původně zamýšleného objemu bondů. Řada států zase musí nabízet výrazně vyšší výnosy.

Další aukci, tentokrát dvanáctiletých dluhopisů, ČR chystá na 7. prosince. Dosáhnout by měla zhruba stejného objemu jako v dnešním případě. Aukce se plánují několik měsíců dopředu. Kalousek přiznal značné obavy, které kvůli dluhové krizi a situaci na trzích měl. „Tuhle aukci jsme ohlásili před čtvrt rokem a vzhledem k posledním dnům na kapitálových trzích musím říct, že jsem byl značně nervózní,“ prozradil novinářům.

Eurobondům Kalousek nefandí

Kalousek dnes rovněž upozornil, že je skeptický vůči zavedení jednotných evropských dluhopisů. Představovaly by podle něj velké riziko. „V jejich zavedení já spatřuji především obrovské morální riziko, které by oslabilo tlak na finanční disciplínu zejména těch nejproblémovějších zemí,“ podotkl. Kromě toho se obává toho, že by o ně investoři neměli zájem.

Kalousek o eurobondech

"Já nesdílím to nadšení, že by se o ně investoři na finančním trhu prali a že by to skutečně byl ten nejatraktivnější a nejlevnější dluhopis."

Výpůjční potřeba České republiky se pohybuje podle něj kolem 200 miliard korun ročně. Na příští rok je to podle něj zhruba 226 miliard korun. Neslouží jen na pokrytí deficitu, ale také na splácení jistin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 3 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...