Do důchodu nejpozději v 65 letech, na tom se v pondělí jednomyslně shodla vláda. Tato horní hranice by se týkala lidí, kteří se narodili po roce 1971. Pokud by nebyla stanovena, datum jejich odchodu do penze by se každým rokem posunovalo, jako je tomu doposud (u mužů o dva měsíce, u žen o čtyři). O navržené pevné hranici, která má začít platit v roce 2030, bude ještě rozhodovat parlament.
Současný kabinet však také počítá s tím, že budou vznikat studie o očekávané době dožití. Pokud by se ukázalo, že by lidé měli žít v důchodu více než čtvrtinu svého života, mohou příští vlády rozhodnout, zda horní hranici nezvýší.
V roce 2019 tak bude zpracována zpráva o očekávané době dožití lidí narozených mezi roky 1966 a 1995. Podle dosavadních propočtů by u nejmladších mohla být hranice posunuta nad 68 let. Nové propočty by měly vznikat každých pět let.
Jako důvod, proč se má každých pět let propočítávat očekávaná doba dožití, uvedla Marksová, že nyní je v Česku tato doba asi o 2 roky nižší než ve vyspělejších západoevropských státech. „Tato pětiletá revize by pak byla pojistkou pro případ, pokud by se to prudce zvýšilo, ale myslím, že je to málo pravděpodobné,“ dodala ministryně.
Návrh nejdříve vedl ke konfliktu na vládě
Před dvěma týdny bylo projednání návrhu na vládě přerušeno, protože se na něm koaliční strany nemohly shodnout. Poté, co jej kabinetu předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), odmítlo jej hnutí ANO, zatímco lidovci zaujali neutrální stanovisko.
K průlomu došlo až o týden později na koaliční schůzce. Nově návrh podpořili lidovci a vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš připustil, že se jeho hnutí přizpůsobí, když ho podporují ostatní dva vládní partneři. Lidovci zároveň žádali, aby se hranice každých pět let aktualizovala podle průměrné délky dožití, chtěli by tak, aby lidé mohli čtvrtinu svého života strávit v penzi.
Nebude to zadarmo
Babiš pak minulý týden zdůraznil, že „nás to bude stát 67 miliard“. O tuto částku totiž mají podle analýz ministerstva práce a sociálních věcí vzrůst roční rozpočtové náklady do roku 2060.
„Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody,“ poznamenal Babiš.
Jak rozhodnou příští vlády?
První zpráva pro rozhodování by měla být zpracována na základě dat z roku 2018. Podle ministerského materiálu pro jednání vlády do té doby nelze předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života. Pravděpodobně tak bude zpráva ukazovat, že důchodový věk pro dosažení v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu by měl být u narozených v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku.
„Je proto téměř jisté, že první zpráva bude obsahovat výše zmíněné doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni výše uvedených 68,6 roku,“ uvádí materiál.
Další změny v sociální politice
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje i další změny v sociální politice. Například lidé, kteří se dlouhodobě starají o vážně nemocného příbuzného mají mít nárok na 90 dnů placené dovolené. „Když si spočítáte náklady, když dáte nemocného nebo umírajícího člověka do nějakého ústavního zařízení, tak náklad na lůžko je 20 až 30 tisíc měsíčně,“ uvedla ministryně Marksová.
Podle ministerstva se těm, kdo se starají třeba o těžce nemocné rodiče, musí pomoci. Často přijdou o práci a jejich návrat je pak obtížný. Podle plánu mají mít nárok na 60 procent platu, jako na nemocenské. Jejich ochranou by bylo podle ministryně „zavést takovou rodičovskou, ale pro starší a nemocné členy domácnosti.“
Levicová opozice souhlasí, pravicová ne
Tento plán chtěla zavést i předchozí pravicová vláda. Teď varuje, že tři měsíce jsou dlouhá doba a že k zavádění by mělo dojít postupně. „Ošetřovatelské volno je třeba zavádět postupně, vyzkoušet, získat s ním nějaké zkušenosti,“ řekl k tomu bývalý ministr za TOP 09 Jaromír Drábek. Jiný názor má místopředseda KSČM Jiří Dolejš, podle něhož je člen rodiny blízký člověk a „měli bychom mu pomáhat a mělo by to být společensky podporováno.“
Původní plán ministerstva přitom dokonce počítal s tím, že volno bude v délce šesti měsíců.
