Koalice se shodla na ukotvení horní hranice odchodu do důchodu v pětašedesáti letech. Návrh předložila sociální demokracie, nově ho podpořili i lidovci. ANO bylo dosud proti, nyní ale vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš připouští, že se jeho hnutí návrhu přizpůsobí, když ho podporují ostatní dva vládní partneři. ANO teď naopak chce ještě snížit věk odchodu u náročných profesí.
Do penze nejpozději v pětašedesáti? Koalice se nakonec na návrhu shodla
„Pokud dvě koaliční strany říkají pětašedesát, tak my se tomu samozřejmě přizpůsobíme,“ řekl Babiš před jednáním koaliční rady, na které mají být odchody do důchodu jedním z hlavních témat. Šéf státní kasy ale i nadále trvá na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se krajskými volbami.
Zdůraznil přitom, že „nás to bude stát 67 miliard“. O tuto částku totiž mají podle analýz ministerstva práce a sociálních věcí vzrůst roční rozpočtové náklady do roku 2060. „Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody,“ poznamenal Babiš.
Že by na důchody nezbývalo však v Událostech, komentářích zpochybnil poslanec Jaroslav Zavadil (nestr. za ČSSD). Upozornil, že podobné obavy zaznívaly od politiků již v minulosti, ale nenaplnily se. „V roce 2008 byl deficit důchodového účtu kolem 50 miliard, dnes je 13. Je to tím, že klesá nezaměstnanost a stoupají platy. Tehdy se strašilo obrovským deficitem a ukazuje se, že deficit není tak vysoký,“ řekl Zavadil.
Události, komentáře: Spor o věk odchodu do důchodu (zdroj: ČT24)
ANO chce dřívější odchody pro náročné profese
ANO podle místopředsedy Jaroslava Faltýnka ale na koaliční radě přišlo ještě s jedním návrhem na změnu. „Chceme řešit dřívější odchody do důchodu fyzicky náročných profesí, jako jsou sestřičky, řidiči, hasiči, policisté,“ řekl Faltýnek v rozhovoru pro Události s tím, že snížení důchodového věku pro náročné profese podpořily i ostatní strany. MPSV by tedy mělo připravit návrh na další změnu.
V současnosti neexistuje pro růst odchodů do důchodu žádné omezení. Čerstvě narozené děti tak zatím mají vyhlídku na práci do 73 let a ty, které se narodí za deset let, by bez zastropování pracovaly do 75 let. Jak zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), „Česká republika je jediná země v Evropě, která nemá daný strop“, což označila za absudrní.
Zvrat přinesli lidovci
Zvrat v názoru ANO přinesla jasná slova od lidovců, kteří až dosud váhali. Místopředseda KDU a ministr zemědělství Marian Jurečka uvedl, že hranici 65 let jeho strana podpoří, zároveň žádá, aby se hranice každých pět let aktualizovala podle průměrné délky dožití. Lidovci by chtěli, aby lidé mohli čtvrtinu svého života strávit v penzi.
Pro zavedení hranice se opět vyjádřila i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která návrh předložila. „Domnívám se, že je jednoznačně fér vůči našim pracujícím lidem, abychom jim řekli a dali jim jasnou perspektivu, v kolika budou od toho určitého věku do důchodu odcházet,“ poznamenala.
Proti stropu jsou ve sněmovně jen ODS a TOP 09
Stanovení maximálního penzijního věku na 65 letech po shodě v koalici téměř jistě do konce roku projde i Poslaneckou sněmovnou. Návrh chtějí podpořit komunisté i hnutí Úsvit. Výhrady má jen pravicová opozice, která se obává, že po zastropování nebude stát schopen lidem zajistit důstojné důchody – jak ostatně varoval i Andrej Babiš.
„Jestli se zastropuje odchod do důchodu, tak musíme vědět, jak jim penzi zajistíme,“ podotkl předseda ODS Petr Fiala. Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska by bylo lepší, kdyby vláda „předložila na stůl systémovou penzijní reformu“.
Podle poslance ODS Vladislava Vilímce současná vláda chybovala, když zrušila druhý pilíř důchodového systému. „Nelze spoléhat na průběžný systém. Nechci se dovolávat autority předsedy vládní důchodové komise prof. Potůčka, ale i on naznačil, že pokud se něco nezmění, tak se počet důchodců pohybujících se na hranici chudoby během patnácti let zdvojnásobí,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Návrh se týká lidí, kterým je nyní méně než 51 let a podle současných pravidel by odcházeli do penze ve vyšším věku než 65 let. Naopak starších se zastropování nijak nedotkne a do důchodu půjdou podle současných pravidel.