K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020

Většina Čechů si bude muset do pěti let koupit novou televizi nebo set-top-box. Chystá se totiž změna standardu digitálního vysílání. Stávající přístroje, které mají lidé doma, od roku 2021 programy nepřehrají. Ke změně dochází kvůli celoevropskému uvolnění pásma pro mobilní operátory. Konkrétní datum přechodu na nový televizní standard DVB - T2 má být stanoveno do konce letošního roku.

Pozdější termín upřednostňuje Mládek proto, aby mohla proběhnout co nejpřirozenější obměna televizních přijímačů a set top boxů - aby umožnily příjem nového standardu. Domácnosti si kvůli němu budou muset pořídit buď nový set-top box, jehož cena bude v řádu stokorun, anebo nový televizor, jehož cena nyní začíná na zhruba 10 tisících korun.

Nyní je vybavenost domácností televizory, které umožňují příjem signálu DVB-T2 HEVC, podle předsedy expertní skupiny MPO pro digitalizaci Pavla Dvořáka téměř nulová. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že by obměnu televizních přijímačů finančně podpořilo.

Co trh (ne)nabízí

Lidé zatím televizory pro DVB-T2 příliš nekupují. Podmínky DVB-T2 splňuje podle Tomáše Krátkého z Euronicsu přibližně 70 procent nových televizorů na trhu, u některých z nich ale bude zřejmě zapotřebí přehrání softwaru. „Ceny televizí vybavené tunerem DVB-T2 H.265 se pohybují od necelých 9000 korun. Televizory s úhlopříčkou kolem 100 cm začínají na 10 500 korun,“ uvedl. Ostatní televize budou potřebovat set-top box, jeho cena by se měla pohybovat v řádu stokorun.

Výrobci nyní čekají na finální technické zadání digitálního vysílání. „Jakmile bude stanoveno, výrobci začnou dodávat set-top boxy pro nové digitální vysílání. Na prodejnách by se měla nabídka nových modelů odpovídajících těmto parametrům výrazně rozšířit ve 3. až 4. čtvrtletí letošního roku,“ dodal Krátký.

Nahrávám video
K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020
Zdroj: ČT24

Proč je nutno přejít a co to přinese

Přechod na nový standard digitálního vysílání si vyžádá zejména celoevropské uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Zbývající rozsah pásma UHF by tak nestačil pro vysílání ve stávajícím standardu DVB-T, na který Česko přešlo v roce 2011. Strategii přechodu by měla do konce června projednat vláda. 

DVB-T2 ve srovnání s DVB-T poskytuje kvalitnější příjem a umožňuje vysílat více programů na méně frekvencích. Díky tomu by i při redukci rozsahu kmitočtů bylo možné vytvořit ke stávajícím čtyřem jeden až dva další celoplošné vysílací multiplexy.

Ve druhé polovině letošního roku by pak měla být zahájena výstavba přechodových sítí DVB-T2, které již příští rok mají pokrýt přes 95 procent populace. Zároveň by mělo začít přechodné období, kdy se bude vysílat televizní signál v obou standardech. Po roce 2020 se počítá s uvolněním pásma 700 MHz mobilním operátorům. 

Kdo a kolik zaplatí

Podle vedoucího projektové kanceláře České televize Pavla Hanuše se role ČT bude odvíjet od politického rozhodnutí o budoucnosti digitálního televizního vysílání. Ze zákona má být terestrické vysílání ČT dostupné pro 95 procent populace.

Při přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání klesl podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací (ČRa) Martina Gebauera podíl diváků využívajících tento způsob příjmu z 80 na 60 procent. Další omezení spektra pro televizní vysílání by podle něj měli hradit mobilní operátoři, kteří na úkor televizí získají další kmitočty.

Náklady televizních operátorů a státu na přechod na nový digitální vysílací standard DVB-T2 by se měly podle odhadu ČRa dohromady pohybovat kolem jedné miliardy korun. Dalších maximálně pět miliard Kč by zaplatily domácnosti v případě nuceného nákupu televizního přijímače.

Na financování přechodu by se mohl podílet radiokomunikační účet, rozpočtová kapitola ministerstva průmyslu a obchodu a podle náměstka Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marka Eberta by k tomu mohla být použita část výnosu z prodeje frekvencí v pásmu 700 MHz. ČTÚ na rozdíl od Mládka navrhuje vypnutí sítí DVB-T co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...