K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020

Většina Čechů si bude muset do pěti let koupit novou televizi nebo set-top-box. Chystá se totiž změna standardu digitálního vysílání. Stávající přístroje, které mají lidé doma, od roku 2021 programy nepřehrají. Ke změně dochází kvůli celoevropskému uvolnění pásma pro mobilní operátory. Konkrétní datum přechodu na nový televizní standard DVB - T2 má být stanoveno do konce letošního roku.

Pozdější termín upřednostňuje Mládek proto, aby mohla proběhnout co nejpřirozenější obměna televizních přijímačů a set top boxů - aby umožnily příjem nového standardu. Domácnosti si kvůli němu budou muset pořídit buď nový set-top box, jehož cena bude v řádu stokorun, anebo nový televizor, jehož cena nyní začíná na zhruba 10 tisících korun.

Nyní je vybavenost domácností televizory, které umožňují příjem signálu DVB-T2 HEVC, podle předsedy expertní skupiny MPO pro digitalizaci Pavla Dvořáka téměř nulová. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že by obměnu televizních přijímačů finančně podpořilo.

Co trh (ne)nabízí

Lidé zatím televizory pro DVB-T2 příliš nekupují. Podmínky DVB-T2 splňuje podle Tomáše Krátkého z Euronicsu přibližně 70 procent nových televizorů na trhu, u některých z nich ale bude zřejmě zapotřebí přehrání softwaru. „Ceny televizí vybavené tunerem DVB-T2 H.265 se pohybují od necelých 9000 korun. Televizory s úhlopříčkou kolem 100 cm začínají na 10 500 korun,“ uvedl. Ostatní televize budou potřebovat set-top box, jeho cena by se měla pohybovat v řádu stokorun.

Výrobci nyní čekají na finální technické zadání digitálního vysílání. „Jakmile bude stanoveno, výrobci začnou dodávat set-top boxy pro nové digitální vysílání. Na prodejnách by se měla nabídka nových modelů odpovídajících těmto parametrům výrazně rozšířit ve 3. až 4. čtvrtletí letošního roku,“ dodal Krátký.

Nahrávám video
K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020
Zdroj: ČT24

Proč je nutno přejít a co to přinese

Přechod na nový standard digitálního vysílání si vyžádá zejména celoevropské uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Zbývající rozsah pásma UHF by tak nestačil pro vysílání ve stávajícím standardu DVB-T, na který Česko přešlo v roce 2011. Strategii přechodu by měla do konce června projednat vláda. 

DVB-T2 ve srovnání s DVB-T poskytuje kvalitnější příjem a umožňuje vysílat více programů na méně frekvencích. Díky tomu by i při redukci rozsahu kmitočtů bylo možné vytvořit ke stávajícím čtyřem jeden až dva další celoplošné vysílací multiplexy.

Ve druhé polovině letošního roku by pak měla být zahájena výstavba přechodových sítí DVB-T2, které již příští rok mají pokrýt přes 95 procent populace. Zároveň by mělo začít přechodné období, kdy se bude vysílat televizní signál v obou standardech. Po roce 2020 se počítá s uvolněním pásma 700 MHz mobilním operátorům. 

Kdo a kolik zaplatí

Podle vedoucího projektové kanceláře České televize Pavla Hanuše se role ČT bude odvíjet od politického rozhodnutí o budoucnosti digitálního televizního vysílání. Ze zákona má být terestrické vysílání ČT dostupné pro 95 procent populace.

Při přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání klesl podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací (ČRa) Martina Gebauera podíl diváků využívajících tento způsob příjmu z 80 na 60 procent. Další omezení spektra pro televizní vysílání by podle něj měli hradit mobilní operátoři, kteří na úkor televizí získají další kmitočty.

Náklady televizních operátorů a státu na přechod na nový digitální vysílací standard DVB-T2 by se měly podle odhadu ČRa dohromady pohybovat kolem jedné miliardy korun. Dalších maximálně pět miliard Kč by zaplatily domácnosti v případě nuceného nákupu televizního přijímače.

Na financování přechodu by se mohl podílet radiokomunikační účet, rozpočtová kapitola ministerstva průmyslu a obchodu a podle náměstka Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marka Eberta by k tomu mohla být použita část výnosu z prodeje frekvencí v pásmu 700 MHz. ČTÚ na rozdíl od Mládka navrhuje vypnutí sítí DVB-T co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 7 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 9 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 12 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...