K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020

Většina Čechů si bude muset do pěti let koupit novou televizi nebo set-top-box. Chystá se totiž změna standardu digitálního vysílání. Stávající přístroje, které mají lidé doma, od roku 2021 programy nepřehrají. Ke změně dochází kvůli celoevropskému uvolnění pásma pro mobilní operátory. Konkrétní datum přechodu na nový televizní standard DVB - T2 má být stanoveno do konce letošního roku.

Pozdější termín upřednostňuje Mládek proto, aby mohla proběhnout co nejpřirozenější obměna televizních přijímačů a set top boxů - aby umožnily příjem nového standardu. Domácnosti si kvůli němu budou muset pořídit buď nový set-top box, jehož cena bude v řádu stokorun, anebo nový televizor, jehož cena nyní začíná na zhruba 10 tisících korun.

Nyní je vybavenost domácností televizory, které umožňují příjem signálu DVB-T2 HEVC, podle předsedy expertní skupiny MPO pro digitalizaci Pavla Dvořáka téměř nulová. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že by obměnu televizních přijímačů finančně podpořilo.

Co trh (ne)nabízí

Lidé zatím televizory pro DVB-T2 příliš nekupují. Podmínky DVB-T2 splňuje podle Tomáše Krátkého z Euronicsu přibližně 70 procent nových televizorů na trhu, u některých z nich ale bude zřejmě zapotřebí přehrání softwaru. „Ceny televizí vybavené tunerem DVB-T2 H.265 se pohybují od necelých 9000 korun. Televizory s úhlopříčkou kolem 100 cm začínají na 10 500 korun,“ uvedl. Ostatní televize budou potřebovat set-top box, jeho cena by se měla pohybovat v řádu stokorun.

Výrobci nyní čekají na finální technické zadání digitálního vysílání. „Jakmile bude stanoveno, výrobci začnou dodávat set-top boxy pro nové digitální vysílání. Na prodejnách by se měla nabídka nových modelů odpovídajících těmto parametrům výrazně rozšířit ve 3. až 4. čtvrtletí letošního roku,“ dodal Krátký.

Nahrávám video
K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020
Zdroj: ČT24

Proč je nutno přejít a co to přinese

Přechod na nový standard digitálního vysílání si vyžádá zejména celoevropské uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Zbývající rozsah pásma UHF by tak nestačil pro vysílání ve stávajícím standardu DVB-T, na který Česko přešlo v roce 2011. Strategii přechodu by měla do konce června projednat vláda. 

DVB-T2 ve srovnání s DVB-T poskytuje kvalitnější příjem a umožňuje vysílat více programů na méně frekvencích. Díky tomu by i při redukci rozsahu kmitočtů bylo možné vytvořit ke stávajícím čtyřem jeden až dva další celoplošné vysílací multiplexy.

Ve druhé polovině letošního roku by pak měla být zahájena výstavba přechodových sítí DVB-T2, které již příští rok mají pokrýt přes 95 procent populace. Zároveň by mělo začít přechodné období, kdy se bude vysílat televizní signál v obou standardech. Po roce 2020 se počítá s uvolněním pásma 700 MHz mobilním operátorům. 

Kdo a kolik zaplatí

Podle vedoucího projektové kanceláře České televize Pavla Hanuše se role ČT bude odvíjet od politického rozhodnutí o budoucnosti digitálního televizního vysílání. Ze zákona má být terestrické vysílání ČT dostupné pro 95 procent populace.

Při přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání klesl podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací (ČRa) Martina Gebauera podíl diváků využívajících tento způsob příjmu z 80 na 60 procent. Další omezení spektra pro televizní vysílání by podle něj měli hradit mobilní operátoři, kteří na úkor televizí získají další kmitočty.

Náklady televizních operátorů a státu na přechod na nový digitální vysílací standard DVB-T2 by se měly podle odhadu ČRa dohromady pohybovat kolem jedné miliardy korun. Dalších maximálně pět miliard Kč by zaplatily domácnosti v případě nuceného nákupu televizního přijímače.

Na financování přechodu by se mohl podílet radiokomunikační účet, rozpočtová kapitola ministerstva průmyslu a obchodu a podle náměstka Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marka Eberta by k tomu mohla být použita část výnosu z prodeje frekvencí v pásmu 700 MHz. ČTÚ na rozdíl od Mládka navrhuje vypnutí sítí DVB-T co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...