Plán na rozšíření plynovodu, který umožní omezit přepravu zemního plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu, sice dříve premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kritizoval. Na jednání vlády však padlo rozhodnutí, že se Česko nepřipojí k dopisu několika evropských zemí, který je zaměřen proti rozšíření plynovodu Nord Stream. Obsažené vyjádření prý bylo příliš silné.
K dopisu proti Nord Streamu se Česko nepřipojí, dál ale podporuje ukrajinskou cestu
Materiál předložil vládě ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), jehož o český podpis pod dopisem požádal slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák. Slovensko s Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Polskem, Maďarskem a Rumunskem v pondělním dopise místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi nastínilo možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i celého regionu.
„Jednali jsme o znění toho dopisu se slovenským ministerstvem, ale bylo podle našeho názoru příliš silné. Nepodařilo se vyjednat dohodu o změně tohoto dopisu, tak jsme se dostali do situace, kdy jsem považoval za nutné oslovit vládu, jestli mám mandát na podpis tohoto dopisu,“ přiblížil Mládek. Vláda mu ale mandát nedala.
Podle ministra průmyslu a obchodu to ale neznamená, že by vláda nepodporovala transit plynu přes Ukrajinu. „Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace,“ uvedl Mládek.
Česko podle něj dlouhodobě podporuje i diverzifikaci zdrojů. „Nejperspektivněji se jeví v současné době plynovod TANAP, který je ázerbájdžánsko-tureckým projektem a který je již ve výstavbě. V budoucnu bychom mohli kupovat z Ázerbájdžánu nejen ropu, ale i plyn,“ dodal Mládek.
Plynovody v Evropě
Gazprom se dohodl s evropskými firmami
Stávající plynovod Nord Stream přivádí ruský zemní plyn po dně Baltského moře do Německa a tím i do střední a západní Evropy. Na projektu Nord Stream 2 se v září dohodl ruský energetický gigant Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Ruský plyn celkově pokrývá asi třetinu evropské spotřeby plynu, přes Ukrajinu je za normálních okolností přepravován zhruba z poloviny. Na počátku letošního června Gazprom uvedl, že v roce 2019 tranzit zemního plynu přes Ukrajinu úplně ukončí. V té době totiž končí smlouva. Gazprom tak vyzval Evropskou unii, aby urychlila rozhodování o alternativních trasách, aby si zajistila dodávky i po tomto termínu.
Generální ředitel společnosti Alexej Miller ale na konci června připustil, že tranzit přes Ukrajinu bude pokračovat i po vypršení současného kontraktu v roce 2019. Rusko nicméně na konci listopadu přerušilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, dokud Kyjev za další dodávky suroviny nezaplatí předem. Pro Ukrajinu to ale údajně žádný velký problém není, protože se snaží omezit energetickou závislost na Rusku a v rámci toho má dostatek jiných zdrojů zemního plynu.