Praha - Na protipovodňová opatření půjde v příštích pěti letech necelých pět miliard korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Letos by měly být zahájeny stavební akce o objemu asi miliardy korun. Do pěti let by pak měly být hotové klíčové stavby důležité pro protipovodňovou ochranu měst. Jurečka v OVM zároveň uvedl, že ministerstvo chystá zákon, který výrazně zpřísňuje prodej státní půdy. Platit by měl od ledna příštího roku.
Ministerstvo loni spustilo třetí etapu protipovodňového programu, která skončí v roce 2020. „Myslíme si, že v příštích pěti letech bychom měli dotáhnout klíčové stavby, pokud jde o protipovodňovou ochranu měst,“ řekl Jurečka. Kromě dokončení ochrany měst se má program zaměřit především na projekty s cílem zadržet vodu v krajině. Ministr zmínil například stavbu poldrů nebo drobných nádrží. Čerpat peníze z programu podle něj můžou povodí, Lesy ČR, ale i obce. „Pokud se ukáže ještě potřeba dofinancovat, samozřejmě to budeme v rozpočtu hledat,“ dodal.
V posledních letech na protipovodňová opatření směřovalo zpravidla okolo dvou miliard korun ročně. Na rozjezd nové etapy vyčlenilo ministerstvo pro loňský rok 600 milionů, letos by měly být zahájeny stavební práce asi za miliardu.
Od velkých povodní v roce 2002 do loňského jara směřovalo v Česku v rámci předešlých protipovodňových programů na ochranu proti velké vodě zhruba 15 miliard korun. Ministerstvo za tu dobu podpořilo celkem 822 staveb.
Ministerstvo zemědělství také chystá nový zákon, který výrazně zpřísňuje prodej státní půdy. Platit by měl od ledna příštího roku. Podle Jurečky má norma zabránit tomu, aby pozemky končily v rukách spekulantů, od kterých je poté stát musí draze vykupovat třeba kvůli stavbám silnic.
Ministerstvo dál počítá s tím, že bude půdu převádět a prodávat obcím a krajům. Zemědělci se ale podle Jurečky budou moci k půdě dostat jen v případě, že na ní hospodaří. Jeho předchůdce Petr Bendl (ODS) se ale k chystanému zákonu staví skepticky. Stát by podle něj neměl půdu držet zbytečně. „Říct absolutní stop je špatně. Pokud se absolutní stop neřekne, tak to znamená, že už nějaká skulinka existuje a nějaký úředník ji bude muset obhospodařovat a říkat, který zemědělec je ten správný,“ upozornil v OVM. Podle Bendla by proto měla platit rovná pravidla pro všechny.
