Juncker: Řecko zřejmě v eurozóně zůstane

Berlín – Jako politicky neprůchodný krok a přinášející nepředvídatelná rizika označil šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker odchod Řecka z euroskupiny. Řecko tak pravděpodobně eurozónu neopustí. Dodal, že Řecko by opustilo eurozónu pouze v případě, že by zcela rezignovalo na konsolidaci rozpočtu a strukturální reformy.

Řecko je pozadu v plnění podmínek mezinárodní finanční pomoci, což vyvolává spekulace o jeho možném odchodu z eurozóny. „To se nestane, pokud Řecko neporuší všechny podmínky a všechny dohody,“ řekl v rozhovoru pro rakouský list Tiroler Tageszeitung Juncker, který je lucemburským premiérem.

Jean-Claude Juncker

„Protože očekávám, že Řecko se pokusí zdvojnásobit své úsilí a dosáhnout stanovených cílů, není důvod předpokládat, že odchod (Řecka z eurozóny) by se mohl stát relevantním scénářem.“

Řecko počátkem roku 2010 upadlo do dluhové krize a dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu pomoc 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Ta ale problém s předlužením země nevyřešila a letos mezinárodní věřitelé sjednali s Řeckem druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur. Odchod Řecka z eurozóny by podle Junckera sice byl možný „technicky“, ale ne „politicky“. „Nepracujeme na tom,“ prohlásil Juncker. 

Hlasy z Německa jsou různorodé

Pro setrvání Řecka v eurozóně se vyslovil i evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Varoval rovněž před nepředvídatelnými důsledky odchodu Řecka z eurozóny. „Pokud nedokážeme v eurozóně udržet zemi, která se na celkovém evropském dluhu podílí třemi procenty, nikdo nám nebude věřit, že vyřešíme velké problémy,“ prohlásil. Před odchodem Řecka z eurozóny varoval také bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer.   

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně o víkendu zdůraznil, že Řecko nemůže počítat s dalším úvěrovým programem. „Není zodpovědné házet peníze do bezedné jámy,“ řekl Schäuble. Ministr zahraničí Guido Westerwelle dodal, že Německo nehodlá uvažovat o zmírnění základních podmínek reforem dohodnutých s řeckou vládou.   

Šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Hans-Peter Keitel o víkendu prohlásil, že pokud Řecko nesplní podmínky stanovené mezinárodními věřiteli, nebude již pro něj v eurozóně místo. „Tato země postrádá nezbytné věci, jako jsou funkční administrativa a jednoznačné odhodlání dostat se z krize,“ dodal. Keitel se přitom v minulosti zasazoval o to, aby bylo Řecko udrženo v eurozóně všemi možnými prostředky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 6 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 6 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 12 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...