Jihoevropané chtějí pracovat v Německu. Německy ale neumí

Berlín - Na německém trhu práce výrazně přibylo Jihoevropanů, zejména Španělů a Řeků. Tento trend zřejmě souvisí s krizí v eurozóně, která nejtíživěji zasáhla právě její jižní křídlo a tamní zaměstnanost. V Řecku nemá zaměstnání téměř 55 procent lidí mladších 25 let, ve Španělsku je mezi mladými nezaměstnaných 52 procent. Německo má svých odborníků nedostatek, problémem Jihoevropanů je však nedostatečná znalost němčiny.

Na konci května pracovalo v Německu podle tamních úřadů 452 tisíc Španělů, Řeků, Italů a Portugalců, což je o 6,5 procenta víc než loni. Celkově přitom zaměstnanost v Německu ve stejném období stoupla jen o 1,6 procenta. Spolková agentura práce nevylučuje, že část z těchto Jihoevropanů mohla v Německu žít už dříve a teprve nyní našla práci.  

Nárůst počtu pracovníků na německém trhu práce

  • Španělé – o 11,5 procent (na 46 tisíc lidí)
  • Řekové – o 9,8 procent (na 117 700 lidí)
  • Portugalci – o 6 procent (na 55 600 lidí)
  • Italové – o 4,2 procenta (na 232 800 lidí)

Další tisíce Jihoevropanů se snaží v Německu práci teprve najít. Podle agentury práce se o práci v Německu uchází dalších 8 tisíc Španělů, 26 800 Řeků a 8 500 Portugalců. Že za prací přicházejí hlavně Španělé a Řekové, není žádné překvapení. V obou zemích, těžce zasažených dluhovou krizí, je vysoká nezaměstnanost zejména mladých lidí. Ve Španělsku je jich bez práce 52 procent, v Řecku nemá zaměstnání téměř 55 procent lidí mladších 25 let. Celková nezaměstnanost v Helénské republice přesáhla 23 procent.

Problémem je neznalost němčiny, z 15 tisíc uchazečů prošlo 26

Německo se naopak potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil prakticky ve všech oborech. Nedávno zvedl mediální pozornost krok jihoněmeckého města Schwäbisch Hall, které zhruba tři tisíce neobsazených pozic nabídlo právě Jihoevropanům. Jen z Portugalska přišlo 15 tisíc přihlášek, místo ale nakonec především kvůli neznalosti jazyka získalo jen 26 tamních zájemců.  

Německá vláda má obavy z negativních dopadů dluhové krize 

Krize se postupně začíná dotýkat i dosud silné německé ekonomiky. „Po silné (hospodářském) růstu v prvním čtvrtletí tempo znatelně ochablo kvůli zhoršujícím se mezinárodním podmínkám,“ sdělilo ministerstvo hospodářství.

Na ekonomiku negativně působí dluhová krize v okolních státech eurozóny, která vyvolává mezi podniky nejistotu a opatrnost. I velmi konkurenceschopná německá ekonomika se tak potýká se slabou poptávkou. „Vyhlídky pro německou ekonomiku jsou proto opatrné a spojené s významnými riziky,“ dodal úřad.

Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada českých firem. V letošním prvním čtvrtletí se německý hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...