Jen se Češi vrátili z prázdnin, zvedl se průmysl i stavebnictví

Praha – Po včerejších výsledcích maloobchodu zveřejnili statistici další příznivá čísla o vývoji tuzemské ekonomiky v září. Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 8,3 procenta po srpnovém poklesu o 5,2 procenta. Do černých čísel se dostalo i stavebnictví, když si připsalo 9,5 procenta. A pozadu nezůstal ani rostoucí zahraniční obchod. Analytici se shodují, že za lepšími výsledky stojí především návrat lidí z dovolených.

Po očištění od vlivu počtu pracovních dní vzrostl průmysl v září o 5,6 procenta. Hodnota nových zakázek se přitom meziročně zvýšila o 15 procent, tržby si připsaly 11,8 procenta. Přispěla k tomu nejvíc výroba motorových vozidel, která si polepšila o 11,7 procenta. Rostla však i energetika a výroba strojů a zařízení. Naopak o 7,6 procenta klesla výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků a do minusu se dostala rovněž těžba a dobývání.

„Zářijové výsledky potvrdily naše očekávání, že za slabým srpnem stály především dovolené, a nikoliv útlum poptávky. Pozitivní vývoj v průmyslu a velmi slušné vyhlídky umožňují firmám nabírat nové zaměstnance a průmysl se tak dominantní mírou podílí na zlepšování situace na českém trhu práce,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek.

Průmysl tak nadále platí za motor české ekonomiky. Rozdíl je ale v tom, odkud přichází zakázky. „Pro průmysl byla donedávna klíčová zahraniční poptávka, tentokrát se situace otáčí. Tuzemské zakázky rostly výrazně rychleji než zahraniční. Ekonomika se tak částečně staví na vlastní nohy a růst vychází z ní samotné,“ všiml si Michal Kozub z Home Creditu.

Přes pozitivní zářijové údaje očekává analytik Akcenty Miroslav Novák na přelomu roku mírné zpomalení. „Důvodem je především hospodářský vývoj u našich klíčových exportních partnerů,“ uvedl v narážce na ochabující růst v zemích eurozóny, zejména v Německu.

Stavební produkce v září meziročně vzrostla o 9,5 procenta; o měsíc dřív vykázala pokles o 0,9 procenta. Po zohlednění počtu pracovních dnů si stavebnictví připsalo 8,2 procenta. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš přesto hodnotí statistiku střízlivě. „Zatímco mnozí ekonomové jásají nad každou desetinou procenta růstu, která podle nich znamená, že se stavebnictví odrazilo ode dna, stavbaři jsou ve svých prognózách opatrnější. Pro letošní rok očekáváme pomalý růst,“ prohlásil Matyáš. Zlepšení očekává až v příštím roce – za předpokladu, že stát i soukromý sektor budou dostatečně investovat.

„My jsme rádi, že stavebnictví takhle dopadlo. Ale musíme si uvědomit, že to měříme vzhledem k loňskému roku, který byl vůbec nejhorší. Takže celkově to není žádný veliký úspěch. Letošní rok ještě nebude pro stavebnictví rokem obratu,“ domnívá se Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

V devátém měsíci roku se dařilo také zahraničnímu obchodu – ten skončil v přebytku 19,3 miliardy korun, meziročně o 8,2 miliardy víc. Vývoz meziročně stoupl o 14,1 procenta a dovoz o 11,3 procenta. Zatímco přebytek v obchodování se státy Evropské unie se zvýšil o 7,6 miliardy na 54,3 miliardy korun, schodek obchodu se státy mimo Unii klesl o 800 milionů na 33,8 miliardy korun. „Z toho je zřejmé, že protiruské sankce ještě více zesílily naši vazbu na země EU,“ podotkla ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.

I v případě zahraničního obchodu je na číslech znát konec prázdnin. „Zářijové údaje o zahraničním obchodě příjemně překvapily a potvrdily, že srpnové zklamání bylo pouze dočasnou záležitostí. Srpnové výsledky totiž ovlivnily celozávodní dovolené a také to, že automobilka Škoda přecházela na výrobu nového modelu Fabie,“ poznamenal analytik Komerční banky Jiří Škop.

Podle Asociace exportérů by vývoz z České republiky mohl v letošním roce dosáhnout rekordních 3,5 bilionu korun. Loni činil 3,1 bilionu. Ani zahraničnímu obchodu se ovšem v dalších měsících pravděpodobně nevyhne ochlazení, které přichází ze zpomalující eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...