Atény - Inspektoři Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes uzavřeli s optimistickým výhledem návštěvu Řecka, při níž téměř dva týdny zkoumali, jak předlužená země plní podmínky záchranného programu. Zástupci „trojky“ se do Atén vrátí počátkem září, aby dojednali závěrečné doporučení pro výkonné orgány svých institucí. Tehdy by také měla do Řecka dorazit další dávka pomoci. Avšak zadlužené zemi budou zřejmě chybět miliardy už v srpnu.
„Jednání šla dobře, dosáhli jsme značného pokroku. Teď si dáme přestávku a vrátíme se počátkem září,“ uvedl šéf řecké mise MMF Poul Thomsen po setkání členů trojky s řeckým ministrem financí Jannisem Sturnarasem.
Řecká vláda trojce přislíbila nové úspory a strukturální reformy, aby věřitele přesvědčila, že má nárok na další peníze z letos dohodnutého balíku v sumě 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč). Řecko potřebuje nové peníze co nejdříve, aby bylo schopno dál splácet dluhy v situaci, kdy v plnění plánu úspor zčásti kvůli dvojím volbám výrazně zaostalo.
Podle činitele ministerstva financí už trojka vyjádřila souhlas se značnou částí předložených úsporných kroků. „Budeme dále pracovat na tom, abychom jim mohli poslat další opatření do konce týdne. Musíme to uzavřít do počátku září,“ řekl agentuře Reuters činitel, který si nepřál být jmenován.
Ve veřejném sektoru se stále plýtvá, připouští premiér
Vláda argumentuje tím, že v plnění cílů zaostává kvůli hluboké recesi, a požádala o více času. Věřitelé však Aténám vzkázali, že program nefunguje kvůli pomalému uskutečňování reforem. Vláda a politické strany se nakonec dohodly, že požadavek na prodloužení termínů zatím odloží. „Nejprve musíme ukázat, že naše země respektuje dohodnuté cíle. Pak se teprve budeme snažit o rozšíření programu,“ zdůraznil řecký premiér Antonis Samaras.
I on sám připouští, že Řecko neplní plán úspor a reforem tak, jak by mělo. „Ve veřejném sektoru se stále hodně plýtvá a to musí přestat,“ upozornil. Jenže s prosazováním škrtů je to těžké. Nemají totiž podporu u veřejnosti a odborů. Proto musí vláda počítat při jejich prosazování také s demonstracemi, stávkami a nepokoji. Samaras musí čelit také tlakům socialistů a dalších levicových stran, které usilují o zmírnění podmínek dohodnutého záchranného programu. Narůstají také obavy ze sociálního výbuchu.
George Pagoulatos, profesor ekonomie Aténské univerzity
„Odhodlání politiků je silné, ale stejně tak jsou na tom i byrokratické překážky. Demoralizovaná a extrémně úplatná administrativa je jednou z nich.“
Situace Atén na hranici únosnosti
Atény musí 20. srpna splatit dluhopis v částce 3,2 miliardy eur (80,5 miliardy Kč) a nové peníze mohou získat od mezinárodních věřitelů nejdříve v září, poté, co trojka napíše své doporučení. „Situace je na hranici únosnosti, což bude trvat do září, kdy bude hotova zpráva (“trojky„ čili zástupců Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu),“ upozornil náměstek řeckého ministra financí Christos Staikuras. Naznačil nicméně, že Řecko může mezitím zacelit mezeru emisemi krátkodobých pokladničních poukázek.
Řecká vláda minulý týden sestavila na příští dva roky plán úspor v rozsahu 11,5 miliardy eur (291 miliard Kč). Slíbila také zásadní reformy od rozsáhlé privatizace přes liberalizaci trhů a vstup do profesí po omezení byrokratických překážek podnikání.
Atény v květnu 2010 dostaly pomoc 110 miliard eur, ta ale problém s předlužením země nevyřešila. Letos mezinárodní věřitelé sjednali s Řeckem druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
