Atény – Jednání mezi řeckými zástupci vlády a trojkou mezinárodních věřitelů bylo dnes nečekaně přerušeno potom, co z ní rozhořčeně odešel zástupce skupiny za MMF Paul Thomsen se slovy, že musí informovat o průběhu jednání svou šéfku Lagardeovou. Řecká média uvádějí, že řecká vláda tvrdě odmítá změny na pracovním trhu.
Trojka požaduje výrazné změny především na trhu práce, a to jak v soukromém sektoru, tak ve státní správě. Mělo by dojít k uvolnění pracovního trhu – snížení a uzákonění minimální mzdy, zrušení zákona, podle něhož se v Řecku každé tři roky zvyšuje základní plat, zvýšení počtu pracovních dnů z pěti na šest nebo zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky.
Z průběhu jednání však dnes podle spolupracovnice ČT Soňi Dorňákové Stamu nečekaně odešel zástupce skupiny za MMF Paul Thomsen. Řecký ministr práce Giannis Vroutsis totiž tvrdé požadavky odmítá. Thomsen se nechal slyšet, že musí o průběhu informovat šéfku MMF Christine Lagardeovou.
Jednání mají být obnovena odpoledne ve tři, v pět pak je naplánovaná schůzka koaličních partnerů, která měla proběhnout již včera. Ti totiž mají konečně potvrdit výsledky dlouze vyjednávaného balíku úspor, který je klíčem k uvolnění další finanční pomoci Řecku.
Řecko chystá druhou vlnu privatizace, výnos má sloužit k umoření dluhů
Řecko chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá nebo pronajme největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. Tendry otevře v prvním pololetí příštího roku a výnos z prodeje využije k umoření dluhů a také k plnění podmínek čerpání mezinárodní finanční pomoci. Tu Řecko dostává od dalších členských zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Vedle rafinerie Hellenic Petroleum budou na prodej i podíly v přístavech Pireus a Soluň. Řecko se ale zbaví i druhé největší vodárenské společnosti Thessaloniki Water či společnosti Larco. Ta patří k největším producentům niklu na světě. Země má v plánu najít investory i pro své největší letiště v Aténách, na prodej jsou i dálniční úseky a menší regionální letiště a kotviště.
Privatizace je nezbytá pro snahy Řecka zaplatit dluhy a odvrátit státní bankrot
V rámci podmínek, na nichž se výměnou za čerpání zahraniční finanční pomoci Atény dohodly s EU a MMF, by Řecko mělo do konce roku 2015 z privatizace získat kolem 19 miliard eur (asi 474 miliard Kč). Do roku 2020 pak má program prodeje majetku zajistit kolem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu Kč). Řecko ale už nesplnilo několik podmínek, které stanoví, kolik peněz už by Atény měly mít. Od prvního záchranného programu z května 2010 si Řecko takto zajistilo jen asi 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard Kč).
Nedostatečný pokrok podle agentury Reuters pramení hlavně z neochoty řecké vlády prodávat státní majetek, dále také z politické nestability a z malého zájmu investorů o řecká aktiva. Na trhu totiž stále panují obavy, že by Řecko mohlo odejít z eurozóny.
Premiér Antonis Samaras v pondělí řekl, že Řecko s věřiteli včas dokončí jednání o dalších úsporných opatřeních, a zajistí si tak další část úvěru. Řečtí činitelé nicméně přiznávají, že dohodu se patrně nepodaří uzavřít do čtvrtka, kdy v Bruselu začíná summit Evropské unie. Důkazem je i dnešní přerušení jednání s trojkou.
