Vláda stojí před rozhodnutím, nakolik vzrostou platy ve veřejném sektoru. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prosazuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali od listopadu přidáno deset a učitelé patnáct procent, ministr financí Ivan Pilný (ANO) upozorňuje, že pokud se má přidávat, v jiných místech budou potřeba škrty – a to i navzdory dobrému stavu ekonomiky.
Stát naposledy zvyšoval platy v červenci, kdy se růst dotkl třiadevadesáti tisíc zaměstnanců centrálních institucí a dvaasedmdesáti tisíc pracovníků, které odměňují kraje a obce. Policisté, hasiči, celníci a vězeňští dozorci si tak přilepšili o deset a vojáci z povolání o sedm procent. Platy se zvedaly také v sociálních službách, a to až o třiadvacet procent, a růst zaznamenali i pracovníci v kultuře a školství (ovšem jen ti nepedagogičtí) – v rozmezí pěti a necelých deseti procent.
Nyní se trojkoaliční kabinet Bohuslava Sobotky připravuje na další nárůst finančního ohodnocení státních zaměstnanců. „Jestliže je jasné, že bychom měli (v ČR) zvýšit úroveň platů v ekonomice, tak by vláda měla být lídrem a příkladem,“ uvádí předseda vlády. „Od prvního listopadu bychom měli zvýšit platy všem zaměstnancům veřejného sektoru o deset a speciálně učitelům bych podporoval variantu růstu o patnáct procent.“
Za růst platů se dlouhodobě staví i odboráři, kteří o něm chtějí v úterý jednat s premiérem a ve čtvrtek také s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL). Ohodnocení kulturních pracovníků, ať už členů regionálních orchestrů, nebo zaměstnanců muzeí, je totiž dlouhodobě nedostatečné a sám ministr opakovaně podotkl, že česká kultura může ve své současné podobě existovat jenom díky tomu, že v ní pracují nedocenění „srdcaři“.
Premiér se s odbory už dříve dohodl na tom, že o růstu platů rozhodnou společně s dalšími ministry po návratu z vládních prázdnin a klíčové jednání je zatím naplánováno na 21. srpna odpoledne.
Výhrady ministra financí
Verdikt o tom, kolik a komu politici přidají, odložila vláda na konec srpna i proto, aby bylo jasné, jak se daří české ekonomice – a z ministerstva financí nyní přichází informace, že příjmová stránka státního rozpočtu o jednotky miliard skutečně vzroste.
„Bude to to přibližně o osm až deset miliard korun,“ uvádí správce státní kasy Ivan Pilný (ANO), zároveň ale varuje, že ani příznivější bilance nemůže všechny vládní priority pokrýt, a pokud bude chtít kabinet přidávat avizovaných deset procent, bude potřeba zároveň určit, kde se ušetří.
„Starostové demonstrují kvůli místním komunikacím, rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek mi vyhrožuje, že pošle studenty do ulic, máme sledovat trajektorii NATO, mám dát ministru Danu Ťokovi na dálnice, pan předseda Pavel Bělobrádek mi vyhrožuje, že neplním usnesení vlády, když nepřidám tři miliardy na inovace,“ vyjmenovává šéf státní kasy sérii zájmů, které je potřeba při správě republikové pokladny zohlednit.
Přidat učitelům. Shoda bez ohledu na stranický dres
Specifická je pak situace učitelů. Víc než stošedesátitisícový sbor představuje nejpočetnější profesní skupinu, kterou stát zaměstnává, letos v červenci přidáno nedostali a růst jejich platů označuje vláda za svou prioritu dlouhodobě.
Kabinet zde nachází i podporu opozice bez ohledu na ideologické preference. Ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš prohlásil, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2018 se patnáct procent pro kantory nalézt dá, šéf TOP 09 Miroslav Kalousek rovněž mluví o potřebě „razantně zvednout platy učitelů“ – ale zároveň „propustit tisíce zbytečných státních úředníků“.
Nízká prestiž povolání ve spojení s nedostatečnými platy jsou totiž jak podle politiků, tak podle ředitelů škol hlavním problémem tuzemského vzdělávacího systému – a důvodem, proč na řadě škol nedokážou najít potřebné učitele. Vůbec nejpoptávanější jsou pedagogové s aprobací matematika-fyzika.
Situaci před několika lety zkomplikoval i zákon, podle něhož smí učit jen člověk s vysokoškolským pedagogickým vzděláním. To za chybu považuje jak opoziční TOP 09 a ODS, tak vládní lidovci a ANO; místopředseda babišovců Richard Brabec se nechal slyšet, že by bylo žádoucí tuto „striktní podmínku“ rozvolnit, předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek dodal, že by řešením nedostatku učitelů mohlo být i snazší získání pedagogického minima.
Ministerstvo školství ale požadavky na vzdělání učitelů měnit nechce a proti jsou i školské odbory. „Žádná změna zákona se nepřipravuje, cílem je, aby v českém školství působili kvalitní kantoři, kvalitní učitelé,“ uvádí mluvčí resortu Jarmila Balážová. Řešením, jak získat nové posily pro české školství, tak zůstává nárůst mezd. Jestli skutečně půjde o patnáct procent, bude jasno v druhé půli měsíce.
