Japonská ekonomika má největší problémy v novodobé historii

Tokio - V Japonsku pokračuje hluboká ekonomická krize. V letošním prvním čtvrtletí klesla tamní ekonomika proti předchozím třem měsícům o rekordní čtyři procenta. V přepočtu za celý rok se hrubý domácí produkt snížil dokonce o 15,2 procenta. Byl to tedy nejhorší výsledek od roku 1955 a Japonsko nyní patří jako jedno z hlavních center světové ekonomiky k největším obětem současné krize.

Za propadem japonské ekonomiky stál i v prvním čtvrtletí pokračující pokles exportu, na kterém je země do značné míry závislá. V prvním čtvrtletí se proti předchozímu kvartálu propadl vývoz o 26 procent. Recese u hlavních obchodních partnerů země prudce snížila poptávku po japonských automobilech a elektronice v zahraničí. Přední japonští vývozci, jako Toyota a Sony, v reakci na to upravili svoji výrobu, snížili počet směn, odstavili některé výrobní linky a propustili tisíce zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti v březnu stoupla na 4,8 procenta, což byla nejvyšší hodnota za více než čtyři roky.

Tempo poklesu japonské ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím zrychlilo. V posledním loňském čtvrtletí HDP mezičtvrtletně klesl o 3,8 procenta a v ročním přepočtu o 14,4 procenta. Výsledky jsou však lepší než odhady analytiků, kteří očekávali v prvním čtvrtletí snížení HDP až o 4,2 procenta, v ročním přepočtu o 15,8 procenta. Přepočet na celý rok, jinak také anualizovaný přepočet, znamená, že pokud by ekonomika klesala tak výrazně, jako v prvním čtvrtletí, pak by za celý rok pokles HDP činil 15,2 procenta. Naopak meziroční hodnota ukazuje, o kolik se HDP snížil proti stejnému období předchozího roku.

Nahrávám video

Nejhorší už je za námi, věří ekonomové

Přes nelichotivá čísla jsou aktuální výsledky o vývoji HDP lepší, než čekali analytici. Ti jsou nyní mírně optimističtí a doufají, že by země mohla mít nejhorší za sebou a už v příštích čtvrtletích by se mohla vrátit k mírnému růstu. Případné oživení však zřejmě bude velmi křehké, protože hodně firem snížilo počet zaměstnanců a kapitálové výdaje, což poškodí poptávku doma.

Ekonom Macquarie Securities Richard Jerram upozornil, že na rozdíl od předchozích období ekonomického poklesu se nyní spotřeba snižuje mnohem rychleji než příjmy. „Míra úspor vzrostla a to ještě zhoršuje vážnost recese,“ uvedl. Podle něj to vypadá, že mezi obyvateli rostou obavy o jejich pracovní místa, což v minulosti nebylo.

Vyplácet se začínají i snahy vlády na podporu ekonomiky. Vláda se snaží pomoci ekonomice prostřednictvím stimulačního plánu v objemu 159 miliard dolarů (3,2 bilionu korun), což je zatím největší program na stimulaci ekonomiky v historii země. Program zahrnuje pobídky pro spotřebitele k nákupu spotřebičů a automobilů přátelských k životnímu prostředí, ale také pomoc pro nezaměstnané a drobné podnikatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 44 mminutami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...