Praha - Ministerstvo financí (MF) se vyjádřilo kladně k první variantě důchodové reformy předložené Bezděkovou komisí, uvedla na Žofínském fóru zaměřeném na reformu penzijního systému náměstkyně ministra financí Klára Król. Podle ministerstva nutí první varianta o něco více lidi k tomu, aby si odkládali na stáří. Navíc se u ní objevuje větší ochrana před riziky, na rozdíl od druhé pak časem nebude dle finančního resortu vytvářet rozpočtový schodek.
Janota podporuje první variantu Bezděkovy důchodové reformy
Účast v penzijním systému je ve druhé variantě dobrovolná a není jisté, jestli jsou lidé s nízkými příjmy dostatečně motivováni k úsporám na stáří. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) se již přiklonila ke druhé, menšinové variantě, kterou prosazoval její expert Vít Samek v rámci komise.
Penzijní reforma nepočká
„Je potřeba, aby každý s perspektivou řady let dopředu, já bych řekl dokonce několika desítek let dopředu, věděl, co ho čeká a co by bylo vhodné, kdyby udělal,“ míní ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka.
Reportáž Michala Keborta (zdroj: ČT24)
Plánovaná penzijní reforma a její dvě varianty
Bezděkova komise představila dvě varianty penzijní reformy minulý týden. Společnými prvky obou variant reformy penzijního systému jsou snížení pojistného na sociální zabezpečení z 28 procent hrubé mzdy na 23 procent, snížení stropů pro placení pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek a zavedení jednotné sazby DPH ve výši 19 procent, která by kryla deficity plynoucí ze snížení pojistného.
Podle první varianty by si člověk mohl odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu stejnou částkou přispěl.
„Obě varianty splňují základní cíl, kterým je diverzifikace příjmů,“ prohlásila Król. Ovšem u té první je diverzifikace prostředků, tedy jejich rozložení do více produktů, a tím i jejich větší ochrana před riziky, podle ní trochu větší. Další z důvodů je rozpočtový, tedy otázka nákladů na uvedení reformy do praxe. V určitém okamžiku dochází u první varianty na rozdíl od druhé k tomu, že se schodek zastaví a bude dokonce v černých číslech.
Penzijní fondy na lidech parazitovat nebudou
Někteří kritici většímu zapojení soukromého sektoru do důchodového systému vytýkají to, že penzijní fondy budou jen parazitovat na lidech, které k nim bude posílat stát. Podle odborníků, kteří se sešli na Žofínském fóru, je ale opak pravdou. Se závratnými zisky nemohou penzijní fondy počítat ani do budoucna. Jejich hospodaření je totiž svázáno pevnými pravidly, například tím, že nesmějí na střadatele přenášet případné ztráty. Kvůli tomu třeba majitelé mnoha penzijních fondů v poslední době nevydělávali, naopak museli své svěřence dotovat.