Jaký důchod čeká na nezaměstnané?

Praha - Možná si právě říkáte: ještě odpracuji pět let a pak už můžu jít do důchodu. Ne všichni ale máme to štěstí, že máme práci, naopak jsme třeba dlouhodobě nezaměstnaní. Jak je to potom s nárokem na důchod? Nebo jsme pracovat nemuseli a nechtěli. Dostaneme v takovém případě vůbec nějakou penzi? Na tyto otázky odpovíme v dnešní Poradně.

Pro vznik nároku na starobní důchod je nutno splnit současně dvě podmínky. Tou první je dosažení určité věkové hranice, druhou získání potřebné doby pojištění (v letošním roce 27, do budoucna až 35 let).

Do doby pojištění se započítávají i tzv. náhradní doby pojištění, to jsou období života, kdy lidé nepracují, ale například studují, vychovávají děti nebo jsou nezaměstnaní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, započítávají se do potřebné doby pojištění, a to v tom případě, že tato náhradní doba byla získána na území České republiky a doba pojištění trvala alespoň jeden rok. Pokud ale budeme nezaměstnaní třeba deset let, neznamená to, že se nám celá tato doba do pojištění započítá.

„Do doby pojištění se započítává doba evidence u úřadu práce, po kterou člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,“ uvedl tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Pavel Gejdoš. „Jestliže však už podporu nepobírá a je v evidenci úřadu práce dlouhodobě, pak se započítávají maximálně tři roky, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod,“ doplnil. Do dosažení věku 55 let se ale tato doba započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku.

Určitým řešením při dlouhodobé nezaměstnanosti je to, že si budeme platit dobrovolné důchodové pojištění. „V roce 2011 činí nejnižší vyměřovací základ, z něhož se bude toto pojistné hradit, částku 6 185 korun, minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění činí 28 procent z této částky, to je 1 732 korun,“ sdělil mluvčí ČSSZ. Dobrovolné důchodové pojištění se platí vždy za celé kalendářní měsíce. Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění můžete podat u okresní správy sociálního zabezpečení, příslušné podle místa vašeho trvalého bydliště.

Účast na dobrovolném důchodovém pojištění v případě dlouhodobé nezaměstnanosti je však možná v rozsahu nejvýše deseti let. „Za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem,“ informoval Gejdoš, „a pokud uplyne desetileté období a občan nepodá odhlášku z pojištění, končí účast na pojištění uplynutím posledního dne tohoto období,“ doplnil.

Jak je to s nárokem na důchod v případě, že jsme třeba nikdy nepracovali?

„Člověku, který dlouhodobě, po převážnou část svého života, nepracuje, není tedy účasten důchodového pojištění a pouze pobírá například dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory apod., nemůže vlastně nárok na důchod vzniknout, protože nezíská potřebnou dobu pojištění,“ vysvětlil mluvčí České správy sociálního zabezpečení. „A pokud by skutečně neodpracoval za celý život ani jeden rok, nesplnil by dokonce ani obecnou podmínku pro zápočet tzv. náhradní doby pojištění ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písmeno m) až u) zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., což je například zápočet základní vojenské služby, péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, v určitém rozsahu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce atd.,“ doplnil Gejdoš.

Jinými slovy, pokud nebudeme celý život pracovat, nárok na důchod opravdu mít nebudeme. Pokud jsme ale přece jen aspoň jeden rok pracovali, započítávají se nám tzv. náhradní doby pojištění, popřípadě si můžeme platit dobrovolné důchodové pojištění. V každém případě ale musíme splnit podmínku celkové doby pojištění. Jak už jsme se zmínili v úvodu článku, pro letošní rok je to 27 let, postupně se doba pojištění potřebná pro vznik nároku na starobní důchod prodlužuje až na 35 let, a to o jeden rok za každý kalendářní rok.

  • České bankovky autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2072/207108.jpg
  • Česká správa sociálního zabezpečení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2326/232559.jpg
  • Úřad práce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2306/230509.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 4 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 6 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 16 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026
Načítání...