Jaký důchod čeká na nezaměstnané?

Praha - Možná si právě říkáte: ještě odpracuji pět let a pak už můžu jít do důchodu. Ne všichni ale máme to štěstí, že máme práci, naopak jsme třeba dlouhodobě nezaměstnaní. Jak je to potom s nárokem na důchod? Nebo jsme pracovat nemuseli a nechtěli. Dostaneme v takovém případě vůbec nějakou penzi? Na tyto otázky odpovíme v dnešní Poradně.

Pro vznik nároku na starobní důchod je nutno splnit současně dvě podmínky. Tou první je dosažení určité věkové hranice, druhou získání potřebné doby pojištění (v letošním roce 27, do budoucna až 35 let).

Do doby pojištění se započítávají i tzv. náhradní doby pojištění, to jsou období života, kdy lidé nepracují, ale například studují, vychovávají děti nebo jsou nezaměstnaní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, započítávají se do potřebné doby pojištění, a to v tom případě, že tato náhradní doba byla získána na území České republiky a doba pojištění trvala alespoň jeden rok. Pokud ale budeme nezaměstnaní třeba deset let, neznamená to, že se nám celá tato doba do pojištění započítá.

„Do doby pojištění se započítává doba evidence u úřadu práce, po kterou člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,“ uvedl tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Pavel Gejdoš. „Jestliže však už podporu nepobírá a je v evidenci úřadu práce dlouhodobě, pak se započítávají maximálně tři roky, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod,“ doplnil. Do dosažení věku 55 let se ale tato doba započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku.

Určitým řešením při dlouhodobé nezaměstnanosti je to, že si budeme platit dobrovolné důchodové pojištění. „V roce 2011 činí nejnižší vyměřovací základ, z něhož se bude toto pojistné hradit, částku 6 185 korun, minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění činí 28 procent z této částky, to je 1 732 korun,“ sdělil mluvčí ČSSZ. Dobrovolné důchodové pojištění se platí vždy za celé kalendářní měsíce. Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění můžete podat u okresní správy sociálního zabezpečení, příslušné podle místa vašeho trvalého bydliště.

Účast na dobrovolném důchodovém pojištění v případě dlouhodobé nezaměstnanosti je však možná v rozsahu nejvýše deseti let. „Za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem,“ informoval Gejdoš, „a pokud uplyne desetileté období a občan nepodá odhlášku z pojištění, končí účast na pojištění uplynutím posledního dne tohoto období,“ doplnil.

Jak je to s nárokem na důchod v případě, že jsme třeba nikdy nepracovali?

„Člověku, který dlouhodobě, po převážnou část svého života, nepracuje, není tedy účasten důchodového pojištění a pouze pobírá například dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory apod., nemůže vlastně nárok na důchod vzniknout, protože nezíská potřebnou dobu pojištění,“ vysvětlil mluvčí České správy sociálního zabezpečení. „A pokud by skutečně neodpracoval za celý život ani jeden rok, nesplnil by dokonce ani obecnou podmínku pro zápočet tzv. náhradní doby pojištění ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písmeno m) až u) zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., což je například zápočet základní vojenské služby, péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, v určitém rozsahu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce atd.,“ doplnil Gejdoš.

Jinými slovy, pokud nebudeme celý život pracovat, nárok na důchod opravdu mít nebudeme. Pokud jsme ale přece jen aspoň jeden rok pracovali, započítávají se nám tzv. náhradní doby pojištění, popřípadě si můžeme platit dobrovolné důchodové pojištění. V každém případě ale musíme splnit podmínku celkové doby pojištění. Jak už jsme se zmínili v úvodu článku, pro letošní rok je to 27 let, postupně se doba pojištění potřebná pro vznik nároku na starobní důchod prodlužuje až na 35 let, a to o jeden rok za každý kalendářní rok.

  • České bankovky autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2072/207108.jpg
  • Česká správa sociálního zabezpečení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2326/232559.jpg
  • Úřad práce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2306/230509.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...