Jak ušetřit za elektřinu?

Praha - Asi neexistuje člověk, kterého by nezajímaly peníze. Kromě toho, že se můžeme snažit víc vydělávat, není od věci zaměřit se taky na to, jak a kde můžeme ušetřit. Zkusme to třeba v domácnosti a konkrétně při spotřebě elektřiny. Její cena totiž v posledních letech vytrvale míří vzhůru a čím dál víc zatěžuje naše peněženky.

Kde hledat největší žrouty energie?

Jak asi tušíte, mezi největší žrouty elektřiny patří přímotopy, proto od nich většina lidí upouští. Naopak moderním výdobytkem zrekonstruovaných koupelen se staly elektrické žebříky. I na ty byste si ale měli dát pozor. Pokud je používáte každý den nebo si s jejich pomocí urychlujete sušení prádla, věřte, že na účtu za elektřinu se to znatelně projeví.

Pokud pomineme zdroje topení, největším a poměrně dobře maskovaným žroutem elektřiny bývá v domácnostech starší lednice, a to i přesto, že se třeba jedná o energetickou třídu A. „Má na svědomí kolem 11 až 20 procent celkové spotřeby v domácnosti. Když vezmeme staré spotřebiče někdy z 90. let, tak konkrétně ledničky mají až třikrát větší spotřebu elektřiny, než současné lednice v nejúspornější třídě A++,“ upozornila Jana Poncarová, šéfredaktorka webového portálu Nazeleno.cz.

Dříve nejlepší energetická třída A je na dnešním trhu tou nejméně úspornou. Lednice třídy B, C nebo dokonce D se už neprodávají. Navíc každým rokem se vlastnosti spotřebiče mění a spotřeba pak mírně stoupá. Takže se vyplatí koupit novou lednici, nejlépe v co nejúspornější třídě. Stojí sice víc, ale díky nižší spotřebě se vám investice během dvou až pěti let vrátí.

I u nové lednice si ale dejme pozor na to, kam jí umístíme. Pokud jí dáme do blízkosti zdroje tepla, tedy například k topení, sporáku nebo v dosahu slunce, bude muset více chladit, a tudíž bude spotřebovávat více elektřiny.

Ani mrazák nezůstává, co se spotřeby elektřiny týče, pozadu. Tady si musíme dávat pozor, ať už se jedná o nový nebo starý spotřebič, na námrazu. „Pět milimetrů námrazy může zvýšit spotřebu energie asi o 30 procent, takže se určitě vyplatí ten mrazák pravidelně odmrazovat, anebo když uvažuji nad pořízením nového spotřebiče, tak investovat do takového, které má automatické odmrazování, tzn., že se vůbec nemusíte o nic starat a ta námraza se tam prostě netvoří,“ dodává Poncarová. A kromě elektřiny si samozřejmě ušetříte i práci s odmrazováním.

Spotřebiče v pohotovostním režimu

Celá řada domácností nevypíná spotřebiče typu televize nebo DVD přehrávač a v případě, že je zrovna nevyužívá, je posílá pouze do pohotovostního režimu. Přístroj tedy stále vyčkává na spuštění. Např. televizor můžeme vypnout buď „na tvrdo“ pomocí knoflíku umístěném přímo na televizoru anebo jí pomocí ovladače vypnout do stand-by režimu. I když se pak zdá, že televize je vypnutá, spotřebovává kolem 2 až 4 wattů, což nezní nijak strašlivě. Pokud k tomu ale připočteme i další spotřebiče v pohotovostním režimu - například notebooky, počítače, tiskárny, videa, dvd přehrávače nebo set top boxy, spotřeba elektřiny se nasčítá a může se vyšplhat až na 10 až 11 procent celkové spotřeby elektřiny v domácnosti.

A jak si s tím poradit, abychom se zase nestali jen otroky úspor a po příchodu z práce nemuseli zapínat deset spotřebičů? Stačí spotřebiče zapojit do prodlužovačky s více vstupy, která má knoflík, pomocí nějž jí lze jednoduše vypnout nebo zapnout. Jedním zmáčknutím pak vypojíme z elektřiny všechny spotřebiče najednou a máme po starosti.

Úsporné zářivky

Podle nařízení Evropské unie se už nesmí vyrábět klasické žárovky s příkonem 60 wattů a více. Proto jsme nuceni kupovat ty úsporné a můžeme si klást otázku, jestli se to vzhledem k vyšší pořizovací ceně vůbec vyplatí. Podle propočtů ano – úsporné zářivky při stejné svítivosti spotřebovávají méně elektřiny a k tomu mají několikanásobně delší životnost.

„Když si vezmeme příklad, takové té klasické 75 wattůvé žárovky, kterou nahradíme úspornou zářivkou o příkonu asi 15 wattů, tak úspora bude kolem 280 korun za rok, pokud teda budeme svítit nějaké 3 hodiny denně,“ vysvětluje Poncarová. To možná není tak výrazná úspora, jak bychom očekávali, tato úspora se ale týká pouze jedné zářivky, to znamená, že pokud nahradíme zdrojů více, bude úspora vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 8 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 11 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
před 15 hhodinami

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
před 19 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Stát bude od října opět denně regulovat maximální ceny paliv

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Vláda schválila na příští rok deficit 386 miliard

Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.