Jak ušetřit za elektřinu?

Praha - Asi neexistuje člověk, kterého by nezajímaly peníze. Kromě toho, že se můžeme snažit víc vydělávat, není od věci zaměřit se taky na to, jak a kde můžeme ušetřit. Zkusme to třeba v domácnosti a konkrétně při spotřebě elektřiny. Její cena totiž v posledních letech vytrvale míří vzhůru a čím dál víc zatěžuje naše peněženky.

Kde hledat největší žrouty energie?

Jak asi tušíte, mezi největší žrouty elektřiny patří přímotopy, proto od nich většina lidí upouští. Naopak moderním výdobytkem zrekonstruovaných koupelen se staly elektrické žebříky. I na ty byste si ale měli dát pozor. Pokud je používáte každý den nebo si s jejich pomocí urychlujete sušení prádla, věřte, že na účtu za elektřinu se to znatelně projeví.

Pokud pomineme zdroje topení, největším a poměrně dobře maskovaným žroutem elektřiny bývá v domácnostech starší lednice, a to i přesto, že se třeba jedná o energetickou třídu A. „Má na svědomí kolem 11 až 20 procent celkové spotřeby v domácnosti. Když vezmeme staré spotřebiče někdy z 90. let, tak konkrétně ledničky mají až třikrát větší spotřebu elektřiny, než současné lednice v nejúspornější třídě A++,“ upozornila Jana Poncarová, šéfredaktorka webového portálu Nazeleno.cz.

Dříve nejlepší energetická třída A je na dnešním trhu tou nejméně úspornou. Lednice třídy B, C nebo dokonce D se už neprodávají. Navíc každým rokem se vlastnosti spotřebiče mění a spotřeba pak mírně stoupá. Takže se vyplatí koupit novou lednici, nejlépe v co nejúspornější třídě. Stojí sice víc, ale díky nižší spotřebě se vám investice během dvou až pěti let vrátí.

I u nové lednice si ale dejme pozor na to, kam jí umístíme. Pokud jí dáme do blízkosti zdroje tepla, tedy například k topení, sporáku nebo v dosahu slunce, bude muset více chladit, a tudíž bude spotřebovávat více elektřiny.

Ani mrazák nezůstává, co se spotřeby elektřiny týče, pozadu. Tady si musíme dávat pozor, ať už se jedná o nový nebo starý spotřebič, na námrazu. „Pět milimetrů námrazy může zvýšit spotřebu energie asi o 30 procent, takže se určitě vyplatí ten mrazák pravidelně odmrazovat, anebo když uvažuji nad pořízením nového spotřebiče, tak investovat do takového, které má automatické odmrazování, tzn., že se vůbec nemusíte o nic starat a ta námraza se tam prostě netvoří,“ dodává Poncarová. A kromě elektřiny si samozřejmě ušetříte i práci s odmrazováním.

Spotřebiče v pohotovostním režimu

Celá řada domácností nevypíná spotřebiče typu televize nebo DVD přehrávač a v případě, že je zrovna nevyužívá, je posílá pouze do pohotovostního režimu. Přístroj tedy stále vyčkává na spuštění. Např. televizor můžeme vypnout buď „na tvrdo“ pomocí knoflíku umístěném přímo na televizoru anebo jí pomocí ovladače vypnout do stand-by režimu. I když se pak zdá, že televize je vypnutá, spotřebovává kolem 2 až 4 wattů, což nezní nijak strašlivě. Pokud k tomu ale připočteme i další spotřebiče v pohotovostním režimu - například notebooky, počítače, tiskárny, videa, dvd přehrávače nebo set top boxy, spotřeba elektřiny se nasčítá a může se vyšplhat až na 10 až 11 procent celkové spotřeby elektřiny v domácnosti.

A jak si s tím poradit, abychom se zase nestali jen otroky úspor a po příchodu z práce nemuseli zapínat deset spotřebičů? Stačí spotřebiče zapojit do prodlužovačky s více vstupy, která má knoflík, pomocí nějž jí lze jednoduše vypnout nebo zapnout. Jedním zmáčknutím pak vypojíme z elektřiny všechny spotřebiče najednou a máme po starosti.

Úsporné zářivky

Podle nařízení Evropské unie se už nesmí vyrábět klasické žárovky s příkonem 60 wattů a více. Proto jsme nuceni kupovat ty úsporné a můžeme si klást otázku, jestli se to vzhledem k vyšší pořizovací ceně vůbec vyplatí. Podle propočtů ano – úsporné zářivky při stejné svítivosti spotřebovávají méně elektřiny a k tomu mají několikanásobně delší životnost.

„Když si vezmeme příklad, takové té klasické 75 wattůvé žárovky, kterou nahradíme úspornou zářivkou o příkonu asi 15 wattů, tak úspora bude kolem 280 korun za rok, pokud teda budeme svítit nějaké 3 hodiny denně,“ vysvětluje Poncarová. To možná není tak výrazná úspora, jak bychom očekávali, tato úspora se ale týká pouze jedné zářivky, to znamená, že pokud nahradíme zdrojů více, bude úspora vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...