Jak stárne a vylidňuje se venkov? Mapy ukazují, kde je to nejhorší

Nahrávám video
Události: Jak udržet život v pohraničních vesnicích
Zdroj: ČT24

Evropské dotace na rozvoj cestovního ruchu v odlehlých oblastech snižují nezaměstnanost a brání vylidňování obcí. Vyplynulo to ze studie, kterou představil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Studie potvrdila trend vylidňování, často se týká obcí v příhraničí, které však mají velký nevyužitý turistický potenciál. Z fondů by mohlo jít na podporu cestovního ruchu od příštího roku 2,5 miliardy korun.

Studie potvrdila, že v odlehlých oblastech Česka se obce nadále vylidňují, zejména kvůli odchodu mladých a vzdělaných lidí. Jsou pak zpřetrhány historické vazby, mizí vztah k tradicím, k půdě, ke krajině a k venkovu.

Podle prezidentky svazu Marty Novákové jsou důvodem odlivu mladších ročníků neatraktivní životní podmínky. „Chybí dostatečná dopravní obslužnost nebo je obtížné nalézt v regionu pracovní příležitosti. Ve výsledku tak v odlehlých obcích zůstávají pouze starší, méně vzdělaní lidé, přičemž chybí osobnosti schopné zabezpečit nezbytné funkce pro venkovskou komunitu,“ dodala Nováková.

Řešením podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může být podpora nových pracovních míste přímo v místě bydliště: „Když obyvatelé nebudou muset cestovat do velkých měst za prací, je i větší pravděpodobnost toho, že budou chtít zůstat v obci.“

Stárnutí odlehlého venkova
Zdroj: ČSÚ

Podle prezidentky svazu Marty Novákové velkou příležitost představuje lepší využití přírodního a turistického potenciálu jednotlivých lokalit. „Je například známo, že vytváření ucelených destinačních komplexů s celoročním využitím je impulsem pro rozvoj dalšího podnikání v dané obci. Jde o jeden z klíčových výstupů výzkumu, který dává jasný návod, jakým směrem by měla jednotlivá ministerstva zaměřit svoji pozornost,“ dodala Nováková.

Peníze z evropských strukturálních fondů pomáhají podle průzkumu také celkovému ekonomickému růstu obcí. Dále zvyšují veřejné investice a stimulují soukromé investice, čímž zvyšují poptávku po pracovní síle.

Výsledky studie zapadají do kontextu informací, se kterými pracujeme. Cestovní ruch je sektor, který má zejména s ohledem na rozšiřující se technologie v průmyslu stále větší význam z hlediska zaměstnanosti.
Klára Dostálová
náměstkyně sekce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) nyní není možné turistiku podporovat, to se však může od příštího roku změnit. „Ve spolupráci se SOCR se snažíme revidovat aktuální stav, kdy je podpora cestovního ruchu v rámci OP PIK zcela vyloučena,“ uvedla Radka Bučilová pověřená řízením odboru koordinace strukturálních fondů ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní se bude o úpravě OP v tomto směru s Evropskou komisí nadále diskutovat. Dotační částka by mohla dosáhnout 2,5 miliard korun.

Nahrávám video
Tisková konference Svazu obchodu a cestovního ruchu ke studii o vylidňování obcí
Zdroj: ČT24

Dotace lze podle Dostálové až do roku 2020 využít třeba na budování cyklostezek, výstavbu a rekonstrukci sociálních podniků či na pořízení dokumentů územního rozvoje obcí a měst.

Míra nezaměstnanosti v obcích venkovského prostoru k 31. 12. 2008
Zdroj: ČSÚ

Svobodová: Pro podnikatele jednotlivce je třeba minimalizovat administrativu

Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků Evy Svobodové vnímají vylidňování venkova malé firmy dost podstatným způsobem. Řada pracovníků pak v místě chybí. „Týká se to zejména technických oborů, kvalifikovaných dělnických profesí anebo technických profesí, protože lidé nejsou ochotni cestovat za prací. Druhou věcí je, že ty zajímavé lidi z venkova a menších měst stahují nadnárodní společnosti do velkých center,“ konstatuje Svobodová.

Dodává, že  za zásadní ale považuje případné legislativní změny, které by podnikání podpořily. „Největší problémy jsou v oborech, které se týkají malých obchodních provozoven, malých restaurací, drobných pěstitelů, kdy obecně je tam přebujelá administrativa. My proto navrhujeme zásadní snížení výkazů a administrativy pro OSVĆ, tedy pro podnikatele bez zaměstnanců, vše na jeden papír,“ říká Svobodová.

Nahrávám video
Svobodová: Navrhujeme například zásadní snížení administrativy
Zdroj: ČT24

A  s tím podle ní souvisí i motivace zakládat firmy. „Náš konkrétní návrh je mít tři roky zjednodušený režim, zvýhodněné záruky, úvěry, ale každopádně také to, co bude motivovat mladé lidi, aby zůstávali v obcích, a to internet do všech obcí do určitého objemu dat zdarma. A souvisí s tím i dopravní infrastruktura, tedy nezpoplatňování silnic nižších tříd a speciální strukutrální fondy pro podnikatele v obcích,“ konkretizuje.

Autory studie Predikce udržitelnosti zaměstnanosti v odlehlých venkovských oblastech v cestovním ruchu jsou sociolog Tomáš Lebeda a marketingový specialista Tomáš Kantor. Detailně bylo v analýze vyhodnoceno 57 odlehlých obcí.

Kantor řekl ve Studiu 6, že hlavním kritériem pro život v těchto oblastech jsou pracovní příležitosti. Naopak význam dopravní dostupnosti oproti minulosti poklesl. 

Když chybí bankovní služby

Z obcí mizí také pobočky bank. Na konci roku zrušila své kontaktní místo v Rousínově na Vyškovsku třeba Česká spořitelna. Nově tak jeho obyvatelé musí například kvůli výběru ze spořících knížek cestovat i několik kilometrů – mohou zamířit do sedm kilometrů vzdáleného Slavkova anebo jet deset kilometrů do Vyškova.

Vzdálenost představuje problém především pro starší lidi. Vedení města s bankou jedná o obnovení provozu pobočky - zatím bez úspěchu. „Pobočka dlouhodobě stagnovala, tak jsme se nakonec rozhodli ji zrušit. Nicméně v místě zůstal bankomat, který mohou klienti využít pro základní operace,“ uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.

Některé obce ale stále čekají i na zmíněný bankomat. Příkladem jsou Drnovice na Vyškovsku. „Prvotní jednání o bankomatu v naší obci proběhlo někdy v zimě roku 2011,“ popsal začátek jednání starosta Drnovic Jiří Dvořák (ČSSD). Jenže banky pro instalaci zvažují spádovost, náklady na údržbu, počet obyvatel i vydaných karet. Přísnými kritérii Drnovice, kde žije 2 400 obyvatel, tak neprojdou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...