Praha - Lotyšsko zažívá ekonomický propad, odhad letošní produktivity tamního ministerstva financí počítá s až dvanáctiprocentním poklesem. Po Islandu je Lotyšsko druhou zemí, jejíž vládu smetly dopady světové ekonomické krize. Mimo jiné teď Lotyšsko zažívá migrační šachy, emigranti se vrací kvůli krizi na trzích práce v západní Evropě, naopak domorodci žádají institut zřeknutí se občanství země, která se o ně dle jejich názoru nedovede postarat.
Deset procent nahoru
Lotyšský příběh začíná už po rozpadu Sovětského svazu, kdy se země otevřela světu a stala se přístavem, kam zahraniční investoři upínali své zraky. Příběh ne nepodobný tomu českému, jenže Lotyšsko sázelo na zadluženost. Vysoký vnější dluh zapříčinil, že dosud dvouciferné plusové přírůstky výkonu ekonomiky střídají minusové. Peněz je ve světě nedostatek, investoři se stahují do „domácí ulity“ a Lotyšsko přestává produkovat tolik, aby stačilo na splátky dluhů a ještě vytvářelo nové hodnoty. „Lotyšské zahraniční zadlužení představuje 150 procent HDP,“ upozorňuje ekonomický analytik Jan Bureš.
Ani v Pobaltí ale není „každý pes ze stejné vsi“. Litevci můžou pociťovat podobné nepochopení Západu jako například Češi, jejichž ekonomika je analytiky, investory a ratingovými agenturami házena do stejného pytle jako třeba ekonomika maďarská, která sahá po mezinárodní institucionální pomoci. „Lotyšsko mělo v minulém roce největší inflaci v Evropské unii, přes 17 procent, a také největší růst domácího produktu v unii v roce 2007, přes 10 procent,“ vypíchl litevský novinář Andrius Kunčina.
Deset procent dolů
První indikátor odlivu zahraničních investorů přinesly v Lotyšsku statistiky o cenách realit. „Zahraniční banky většinu svých alokací na trhu kryly nemovitostmi, teď bublina praskla, poptávka lidí teď zmizela,“ zaznamenal Kunčina.
Lotyšsko potřebuje likviditu a Mezinárodní měnový fond nabízí v eurech sedmimiliardovou půjčku. Má ale podmínky pomoci, které se teď Lotyšsko snaží implementovat. „Je to snížení mandatorních veřejných výdajů o 15 procent, všechny podniky musejí vytvářet čtvrtinovou rezervu svého ročního rozpočtu na horší časy, snižují se spotřební daně,“ vypíchl Kunčina.
Jenže to se logicky nelíbí běžným obyvatelům Lotyšska, a tak musela vláda pod nátlakem odstoupit. „Nespokojenost s politikou v Lotyšsku je na hranici 90 procent,“ uvedl šokující statistiku litevský novinář. Nové kabinetní zásnuby můžou v nejbližších dnech přinést výsledek. „Vyloučeny nejsou ani předčasné volby,“ přiblížil politickou realitu Lotyšska Kunčina.
Migrace jako průvodní jev ekonomické mizérie
Tak jako u Islandu, když zemi zachvátila bankrotní panika a lodní lístky z ostrova na kontinent byly vyprodány na měsíce dopředu, i Lotyšsko teď zažívá migrační „tsunami“. Jak Klučina zpozoroval, pohyb lidí je obousměrný, gastarbeiteři ze západní Evropy se vracejí, neboť i tam je nouze o práci, Rusové, kteří zažívají ve své zemi podobné obavy z ekonomického vývoje usilují o občanství pobaltských zemí, protože to jim dává zelenou do Evropy, místní zakořeněnci se dokonce pídí po možnosti zrušení občanství země, která se o ně nedokáže postarat.
