Irsko v minulých letech poskytlo americké společnosti Apple neoprávněné daňové výhody až 13 miliard eur (351,3 miliardy korun). Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v úterý uvedla, že výrobce mobilních telefonů iPhone platil řadu let výrazně nižší daně než jiné firmy. Evropská pravidla ale poskytování daňových výhod vybraným firmám neumožňují, Irsko tak má podle Evropské komise neoprávněnou podporu vymoci zpět i s úroky. Irsko i Apple chystají odvolání, USA varovaly, že zásah komise může poškodit zahraniční investice v Unii.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová ve svém prohlášení uvedla, že „speciální zacházení“ umožnilo firmě Apple platit v roce 2014 korporátní daň ze svých evropských zisků ve výši 0,005 procenta. Přitom v roce 2003 to bylo jedno procento.
Vestagerová zdůraznila, že částka 13 miliard eur nepředstavuje pokutu, ale daňový nedoplatek.
Evropská komise dohody firmy Apple v Irsku prošetřuje od června 2014. Došla k závěru, že dvě daňová rozhodnutí už od roku 1991 výrazně a neoprávněně snížila daně, které firma v zemi platila.
Částka 13 miliard eur, kterou má Apple vrátit Irsku, pokrývá roky 2003 až 2014 a je sumou rekordní. Loni komise vyzvala Francii, aby elektrárenská společnost EDF v podobném případě selektivní daňové výjimky vrátila 1,37 miliardy eur (37 miliard korun).
„Státy jednoznačně bojují o zákazníky, velké firmy – to je důvod, proč jim poskytují daňové úlevy. Ať už tam byly jakékoliv úlevy, tak Apple je v podstatě největším daňovým poplatníkem v Irsku, je i pomalu největším daňovým poplatníkem v EU i USA. O takovouhle firmu má zájem jakýkoliv stát,“ vysvětluje makléř společnosti Conseq Tomáš Kálal.
A další věc je podle něho otázka zaměstnanosti. „Apple v současnosti zaměstnává v Irsku asi pět a půl tisíce zaměstnanců, to není malý poměr na tak malý stát, jako je Irsko,“ připomíná.
Účelná struktura Applu
K závěrům vyšetřování patří, že společnost Apple mohla díky Irům vytvářet zdanitelné zisky dvou svých firem (Apple Sales International a Apple Operations Europe) v rámci Apple Group. Téměř veškeré zisky těchto dvou firem byly distribuovány do ústředí. To však existovalo pouze na papíře a nemohlo takové zisky vytvářet. Takto přemístěné zisky pak nebyly – podle dříve platného speciálního ustanovení v irském daňovém právu – v žádné zemi zdaňovány. Výsledkem pak bylo minimální zdanění firmy Apple Sales International (0,005 procenta).
„Ve skutečnosti tak Irsko umožnilo firmě Apple vyhnout se zdanění téměř všech svých zisků z prodeje svých produktů na celém jednotném evropském trhu.“ To bylo umožněno rozhodnutím Applu vykazovat všechny prodeje v Irsku spíše než v zemích, kde byly dané produkty opravdu prodány, ukázalo vyšetřování.
Komise například uvedla, že v roce 2011 vykázala společnost Apple Sales International zisk ve výši 22 miliard dolarů, ale na základě daňového rozhodnutí byl v Irsku považován za zdanitelný jen zisk ve výši zhruba 50 milionů eur, zatímco 15,95 miliardy eur zůstalo nezdaněno.
Odvoláme se!
Dublin rozhodnutí Evropské komise o daňových dohodách Irska s firmou Apple odmítá. Řekl to irský ministr financí Michael Noonan. Od své vlády chce potvrzení, že země se odvolá. Noonan podle agentury Reuters zdůraznil nutnost bránit integritu irského daňového systému a daňové jistoty pro podnikatele. Připomněl také, že daňové otázky jsou v kompetenci členských zemí Unie. Irsko míní, že společnost Apple zaplatila plnou výši daní a nebyla jí poskytnuta žádná státní pomoc.
Proti rozhodnutí EK o daňových výhodách v Irsku se odvolá také firma Apple. Její šéf Tim Cook v prohlášení varoval před ohrožením pracovních míst v Evropě. Uvedl, že firma žádné speciální dohody s Irskem neuzavřela a že se téměř 36 let od chvíle, kdy v irském Corku otevřela svou továrnu, řídila místními zákony. „Případ není o tom, kolik Apple platí na daních, ale o tom, která vláda vybírá peníze,“ napsal šéf firmy. Cook dodal, že očekává úspěch odvolání.
Americké ministerstvo financí pak v úterý varovalo, že zásah komise může ohrozit a podkopat zahraniční investice, podnikatelské klima v Evropě a velmi důležitého ducha hospodářské spolupráce mezi USA a EU. Ministerstvo se přitom již dříve vyjádřilo, že se Evropská komise nepřiměřeně zaměřuje na firmy z USA a vytváří „nadnárodní daňový úřad“. Komise už rozhodla, že americká společnost Starbucks musí doplatit desítky milionů eur na daních v Nizozemsku, vedle toho komise vyšetřuje také americké společnosti Amazon a McDonald's.
Daňové výhry a boje firmy Apple v USA
Technologická společnost Apple odráží dotazy na své daně již dlouhodobě a na více frontách. Její generální ředitel Tim Cook například v květnu 2013 prožil „grilování“ na toto téma před americkými senátory. Vyčítali mu, že Apple utekl před daněmi do Irska.
Například republikán John Cain mu vytkl, že firma drží značnou část svého kapitálu a zisků v Irsku. Při slyšení zároveň tehdy zaznělo, že za poslední čtyři roky měl Apple ušetřit 9 miliard dolarů, které by jinak zaplatil na amerických daních. I tak byla společnost největším plátcem daní ve Spojených státech: mateřská společnost Apple Inc. v roce 2012 odvedla do státní kasy šest miliard dolarů.
Ve světle úterního rozhodnutí Evropské komise je příznačné, že už tehdy zaznělo, že jedna z tehdejších poboček – Apple Operations International – získala mezi lety 2009 a 2012 od ostatních offshorových společností téměř 30 miliard dolarů. Tedy 30 procent celosvětového čistého zisku Applu v tomto období. Firma přitom neměla žádné zaměstnance.
S Irskem si Apple v 90. letech za svého ředitele Steva Jobse pro své pobočky vyjednal zdanění dvě procenta, v ostrovní zemi přitom běžná daň byla 12,5 procenta. A v USA je daň pro právnické osoby nejvyšší mezi rozvinutými zeměmi, dosahuje 35 procent.
Co tehdy vedlo Evropany, aby začali vyšetřování
Zpráva z amerického Senátu o tom, že reálné odvody Applu v Irsku nedosahují ani dvou procent vzbudila pozornost i v Evropě. Už tehdy se tehdejší mluvčí Evropské komise Antoine Colombani vyjádřil, že Evropané budou analyzovat, „zda nešlo podle evropských pravidel o selektivní výhodu poskytnutou konkrétní společnosti.“
Komise se tak například zaměřila na dvě dohody mezi společností a irskou vládou, a sice z roku 1991 a 2007. Do roku 1991 byly pobočky Applu v Irsku osvobozené od daně.
Apple není jediným velkým hříšníkem
Evropská unie v posledních letech vyšetřovala více nadnárodně působících firem. Některé využívaly daňových výhod v Nizozemí, jiné v Lucembursku či třeba v Británii.
Například britská veřejnost byla před několika lety šokovaná, když se dozvěděla, že americký řetězec kaváren Starbucks neodvedl v roce 2012 na firemní dani ani libru. Jak uvedly Hospodářské noviny, společnost posílala část peněz do pobočky v Nizozemsku jako licenční poplatky, nakupovala drahá kávová zrna z jiné pobočky ve Švýcarsku a odečítala si z daní úroky z půjčky, kterou jí poskytla jiná dceřiná firma koncernu. Díky takzvanému „agresivnímu daňovému plánování“ dokázala využít mezer v evropských zákonech i různých daňových pravidel v jednotlivých státech, aby si daně snížila na minimum.
A vyšetřování se vede…
Daňové trable na vícero frontách řeší také americká internetová společnost Google. Letos v lednu se například dohodla s britskou vládou, že doplatí na daních 130 milionů liber (4,2 miliardy korun). Předcházela tomu kontrola účetnictví, kterou v Googlu provedly britské daňové úřady. Od té doby zažily kanceláře společnosti daňové kontroly také ve Španělsku a ve Francii.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Vestagerová loni také zasáhla proti daňovým výhodám poskytnutým Fiatu v Lucembursku a Starbucksu v Nizozemí. Dosavadní režim podle ní nemůže pokračovat a oba státy mají z firem vymoci příslušné doplatky daní. Pro každou ze společností to představuje 20 až 30 milionů eur (540–810 milionů korun).
Evropská komise vyšetřuje také americký internetový obchod Amazon. Stejně je na tom i americký řetězec rychlého občerstvení McDonald´s. Výhodný režim, který mu Lucembursko poskytlo, mohl být podle předběžného názoru komise v rozporu s unijními pravidly pro poskytování státní podpory.
Společnost McDonald's Europe Franchising nemusela na základě dvou daňových rozhodnutí lucemburských úřadů z roku 2009 platit v Lucembursku daň z příjmu. Zisky ale vykazovala velké, v roce 2013 například přes 250 milionů eur (skoro 6,7 miliardy korun). Jejich zdrojem byly poplatky provozovatelů z Evropy a Ruska za takzvané franšízy, tedy právo používat obchodní značku firmy a související služby. V době vzniku uvedených dohod byl ve vrcholných postech lucemburské politiky současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Komise rovněž letos v lednu upozornila Belgii, že některá její daňová rozhodnutí vůči nejméně 35 nadnárodním korporacím nejsou povolena.
Kdo řídí svět?
Analytik BBC Dominic O´Connel poznamenal, že ve sporu EU-Apple je pozornost zaměřena na velikost účtu, ale za podstatnější považuje otázku, kdo opravdu řídí svět. Vlády, nebo gigantické korporace. Zmínil, že v současné době se jednotlivým vládám nedaří zdaňovat nadnárodní firmy typu Applu.
V případě Applu 90 procent zahraničních zisků legálně míří do Irska a pak do poboček, které nemají daňové sídlo. A ve stejnou dobu si státy nemohou dovolit nespolupracovat, když Apple zavolá. Jeho tržní hodnota je kolem 600 miliard dolarů a atraktivita je daná pracovními místy, které může vytvořit. Plus investice, kterým může jen málokterý politik odolat.
Snaha Evropské komise zkrotit Apple je podle O´Connela na povrchu o daních, ale ve skutečnosti o moci nadnárodních firem a o moci státu. A navíc, to hlavní podle analytika teprve přijde: eurokomisařka Vestagerová se utká s Googlem.
