Brusel začal vyšetřovat daňové dohody Lucemburska s firmou McDonald's

Daňové dohody Lucemburska s americkou společností rychlého občerstvení McDonald's začala vyšetřovat Evropská komise. Výhodný režim, který Lucembursko firmě poskytlo, mohl být podle předběžného názoru komise v rozporu s unijními pravidly pro poskytování státní podpory.

Komise zjišťuje, zda Lucembursko neposkytlo řetězci restaurací rychlého občerstvení McDonald's v rámci daňové dohody nelegální státní pomoc. Vedení vyšetřování spadá pod pravomoc eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové. Ta uvedla, že smyslem mezistátních smluv o zamezení dvojího zdanění je vyhnout se dvojímu zdanění, a ne ospravedlnit „dvojí nezdanění“.

Rozhodnutí, které znamená souhlas s tím, aby McDonald's neplatil daně z evropských licenčních poplatků ani v Lucembursku ani v USA, je třeba velmi bedlivě zkoumat.
Margrethe Vestagerová

Lucemburské ministerstvo financí na krok Evropské komise reagovalo krátkou tiskovou zprávou, podle které žádné daňové výhody společnosti McDonald's poskytovány nebyly. Lucembursko bude s komisí na vyšetřování plně spolupracovat, uvedlo ministerstvo. McDonald's pak očekává, že vyšetřování dopadne v jeho prospěch.

Začátek vyšetřování není konečným rozhodnutím, zainteresované strany teď mohou k postoji komise poskytnout připomínky. Daňová rozhodnutí členských zemí komise začala prověřovat v létě 2013.

Společnost McDonald's Europe Franchising nemusela na základě dvou daňových rozhodnutí lucemburských úřadů z roku 2009 platit v Lucembursku daň z příjmu. Zisky ale vykazovala velké, v roce 2013 například přes 250 milionů eur (skoro 6,7 miliardy korun). Jejich zdrojem byly poplatky provozovatelů z Evropy a Ruska za takzvané franšízy, tedy právo používat obchodní značku firmy a související služby.

Firma nedanila ani v Lucembursku ani ve Spojených státech

Lucemburské úřady totiž v prvním rozhodnutí došly k závěry, že zisky mají být daněny ve Spojených státech. Firma ale měla poskytnout potvrzení, že se tak skutečně stalo. Rozdíl mezi právními řády obou zemí však znamenal, že ačkoliv podle lucemburských zákonů měla společnost danit v USA, podle amerického práva tam nebyla daňově příslušná.

Lucembursko navíc následně ve druhém rozhodnutí potvrdilo, že příjmy firmy McDonald's Europe Franchising nepodléhají lucemburským daním, i kdyby se ukázalo, že nemohou být v USA zdaněny. Podle komise tímto druhým krokem lucemburské úřady v zásadě souhlasily s tím, že téměř všechny zisky firmy budou v zemi osvobozeny od daně.

V době vzniku uvedených dohod byl ve vrcholných postech lucemburské politiky současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropská exekutiva nyní bude prověřovat, zda zejména druhý krok neposkytl firmě McDonald's výhodný daňový režim v rozporu s pravidly EU. Zajímat ji bude, zda se lucemburské úřady selektivně odchýlily od pravidel vlastního daňového práva a příslušné lucembursko-americké smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

Mluvčí Evropské komise odmítl názor, že vyšetřování nepovolené státní pomoci se soustředí jen na americké firmy. „Evropská soutěžní pravidla, včetně pravidel státní pomoci, uplatňujeme na všechny firmy, které operují na jednotném trhu. Nerozlišujeme, zda jsou malé či velké, evropské, japonské nebo čínské,“ uvedl mluvčí.

  • Brusel již Lucembursko vyšetřoval kvůli daňové dohodě s automobilkou Fiat Chrysler. V říjnu Lucembursku nařídil, aby na firmě vymáhalo daňové nedoplatky v částce až 30 milionů eur (811 milionů Kč). 
  • Daňové nedoplatky má vymáhat také Nizozemsko vůči řetězci kaváren Starbucks. Nizozemsko se proti rozhodnutí komise odvolalo. Uvedlo, že se rozchází s národním právem a mezinárodním systémem.
  • Brusel vyšetřuje také daňovou dohodu Lucemburska s internetovým prodejcem Amazon a obdobnou dohodu mezi Irskem a americkou technologickou firmou Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánovčera v 21:21

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
včera v 21:00

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...