Brusel začal vyšetřovat daňové dohody Lucemburska s firmou McDonald's

Daňové dohody Lucemburska s americkou společností rychlého občerstvení McDonald's začala vyšetřovat Evropská komise. Výhodný režim, který Lucembursko firmě poskytlo, mohl být podle předběžného názoru komise v rozporu s unijními pravidly pro poskytování státní podpory.

Komise zjišťuje, zda Lucembursko neposkytlo řetězci restaurací rychlého občerstvení McDonald's v rámci daňové dohody nelegální státní pomoc. Vedení vyšetřování spadá pod pravomoc eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové. Ta uvedla, že smyslem mezistátních smluv o zamezení dvojího zdanění je vyhnout se dvojímu zdanění, a ne ospravedlnit „dvojí nezdanění“.

Rozhodnutí, které znamená souhlas s tím, aby McDonald's neplatil daně z evropských licenčních poplatků ani v Lucembursku ani v USA, je třeba velmi bedlivě zkoumat.
Margrethe Vestagerová

Lucemburské ministerstvo financí na krok Evropské komise reagovalo krátkou tiskovou zprávou, podle které žádné daňové výhody společnosti McDonald's poskytovány nebyly. Lucembursko bude s komisí na vyšetřování plně spolupracovat, uvedlo ministerstvo. McDonald's pak očekává, že vyšetřování dopadne v jeho prospěch.

Začátek vyšetřování není konečným rozhodnutím, zainteresované strany teď mohou k postoji komise poskytnout připomínky. Daňová rozhodnutí členských zemí komise začala prověřovat v létě 2013.

Společnost McDonald's Europe Franchising nemusela na základě dvou daňových rozhodnutí lucemburských úřadů z roku 2009 platit v Lucembursku daň z příjmu. Zisky ale vykazovala velké, v roce 2013 například přes 250 milionů eur (skoro 6,7 miliardy korun). Jejich zdrojem byly poplatky provozovatelů z Evropy a Ruska za takzvané franšízy, tedy právo používat obchodní značku firmy a související služby.

Firma nedanila ani v Lucembursku ani ve Spojených státech

Lucemburské úřady totiž v prvním rozhodnutí došly k závěry, že zisky mají být daněny ve Spojených státech. Firma ale měla poskytnout potvrzení, že se tak skutečně stalo. Rozdíl mezi právními řády obou zemí však znamenal, že ačkoliv podle lucemburských zákonů měla společnost danit v USA, podle amerického práva tam nebyla daňově příslušná.

Lucembursko navíc následně ve druhém rozhodnutí potvrdilo, že příjmy firmy McDonald's Europe Franchising nepodléhají lucemburským daním, i kdyby se ukázalo, že nemohou být v USA zdaněny. Podle komise tímto druhým krokem lucemburské úřady v zásadě souhlasily s tím, že téměř všechny zisky firmy budou v zemi osvobozeny od daně.

V době vzniku uvedených dohod byl ve vrcholných postech lucemburské politiky současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropská exekutiva nyní bude prověřovat, zda zejména druhý krok neposkytl firmě McDonald's výhodný daňový režim v rozporu s pravidly EU. Zajímat ji bude, zda se lucemburské úřady selektivně odchýlily od pravidel vlastního daňového práva a příslušné lucembursko-americké smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

Mluvčí Evropské komise odmítl názor, že vyšetřování nepovolené státní pomoci se soustředí jen na americké firmy. „Evropská soutěžní pravidla, včetně pravidel státní pomoci, uplatňujeme na všechny firmy, které operují na jednotném trhu. Nerozlišujeme, zda jsou malé či velké, evropské, japonské nebo čínské,“ uvedl mluvčí.

  • Brusel již Lucembursko vyšetřoval kvůli daňové dohodě s automobilkou Fiat Chrysler. V říjnu Lucembursku nařídil, aby na firmě vymáhalo daňové nedoplatky v částce až 30 milionů eur (811 milionů Kč). 
  • Daňové nedoplatky má vymáhat také Nizozemsko vůči řetězci kaváren Starbucks. Nizozemsko se proti rozhodnutí komise odvolalo. Uvedlo, že se rozchází s národním právem a mezinárodním systémem.
  • Brusel vyšetřuje také daňovou dohodu Lucemburska s internetovým prodejcem Amazon a obdobnou dohodu mezi Irskem a americkou technologickou firmou Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 33 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...