Brusel začal vyšetřovat daňové dohody Lucemburska s firmou McDonald's

Daňové dohody Lucemburska s americkou společností rychlého občerstvení McDonald's začala vyšetřovat Evropská komise. Výhodný režim, který Lucembursko firmě poskytlo, mohl být podle předběžného názoru komise v rozporu s unijními pravidly pro poskytování státní podpory.

Komise zjišťuje, zda Lucembursko neposkytlo řetězci restaurací rychlého občerstvení McDonald's v rámci daňové dohody nelegální státní pomoc. Vedení vyšetřování spadá pod pravomoc eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové. Ta uvedla, že smyslem mezistátních smluv o zamezení dvojího zdanění je vyhnout se dvojímu zdanění, a ne ospravedlnit „dvojí nezdanění“.

Rozhodnutí, které znamená souhlas s tím, aby McDonald's neplatil daně z evropských licenčních poplatků ani v Lucembursku ani v USA, je třeba velmi bedlivě zkoumat.
Margrethe Vestagerová

Lucemburské ministerstvo financí na krok Evropské komise reagovalo krátkou tiskovou zprávou, podle které žádné daňové výhody společnosti McDonald's poskytovány nebyly. Lucembursko bude s komisí na vyšetřování plně spolupracovat, uvedlo ministerstvo. McDonald's pak očekává, že vyšetřování dopadne v jeho prospěch.

Začátek vyšetřování není konečným rozhodnutím, zainteresované strany teď mohou k postoji komise poskytnout připomínky. Daňová rozhodnutí členských zemí komise začala prověřovat v létě 2013.

Společnost McDonald's Europe Franchising nemusela na základě dvou daňových rozhodnutí lucemburských úřadů z roku 2009 platit v Lucembursku daň z příjmu. Zisky ale vykazovala velké, v roce 2013 například přes 250 milionů eur (skoro 6,7 miliardy korun). Jejich zdrojem byly poplatky provozovatelů z Evropy a Ruska za takzvané franšízy, tedy právo používat obchodní značku firmy a související služby.

Firma nedanila ani v Lucembursku ani ve Spojených státech

Lucemburské úřady totiž v prvním rozhodnutí došly k závěry, že zisky mají být daněny ve Spojených státech. Firma ale měla poskytnout potvrzení, že se tak skutečně stalo. Rozdíl mezi právními řády obou zemí však znamenal, že ačkoliv podle lucemburských zákonů měla společnost danit v USA, podle amerického práva tam nebyla daňově příslušná.

Lucembursko navíc následně ve druhém rozhodnutí potvrdilo, že příjmy firmy McDonald's Europe Franchising nepodléhají lucemburským daním, i kdyby se ukázalo, že nemohou být v USA zdaněny. Podle komise tímto druhým krokem lucemburské úřady v zásadě souhlasily s tím, že téměř všechny zisky firmy budou v zemi osvobozeny od daně.

V době vzniku uvedených dohod byl ve vrcholných postech lucemburské politiky současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropská exekutiva nyní bude prověřovat, zda zejména druhý krok neposkytl firmě McDonald's výhodný daňový režim v rozporu s pravidly EU. Zajímat ji bude, zda se lucemburské úřady selektivně odchýlily od pravidel vlastního daňového práva a příslušné lucembursko-americké smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

Mluvčí Evropské komise odmítl názor, že vyšetřování nepovolené státní pomoci se soustředí jen na americké firmy. „Evropská soutěžní pravidla, včetně pravidel státní pomoci, uplatňujeme na všechny firmy, které operují na jednotném trhu. Nerozlišujeme, zda jsou malé či velké, evropské, japonské nebo čínské,“ uvedl mluvčí.

  • Brusel již Lucembursko vyšetřoval kvůli daňové dohodě s automobilkou Fiat Chrysler. V říjnu Lucembursku nařídil, aby na firmě vymáhalo daňové nedoplatky v částce až 30 milionů eur (811 milionů Kč). 
  • Daňové nedoplatky má vymáhat také Nizozemsko vůči řetězci kaváren Starbucks. Nizozemsko se proti rozhodnutí komise odvolalo. Uvedlo, že se rozchází s národním právem a mezinárodním systémem.
  • Brusel vyšetřuje také daňovou dohodu Lucemburska s internetovým prodejcem Amazon a obdobnou dohodu mezi Irskem a americkou technologickou firmou Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 15 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
včeraAktualizovánovčera v 09:27

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...