Investoři se bojí krize, prodávají španělské a italské dluhopisy

Madrid/Londýn – Itálie a Španělsko dnes utrpěly další ránu. Tentokrát šlo o výprodej státních dluhopisů, jejichž výnosy vystoupily na nová maxima. To Madridu a Římu prodražuje obsluhu státního dluhu. Trh se obává šíření dluhové krize do dalších zemí eurozóny, kterému nahrává zpomalení hospodářského růstu.

Španělské státní dluhopisy se splatností deset let vládu stojí 6,45 procenta, což je nejvíce za dobu existence eurozóny. Později se sice výnos trochu snížil, dál však zůstává v těsné blízkosti hodnot, kde byl v případě řeckých, irských a portugalských dluhopisů, než tyto země požádaly o finanční pomoc ostatní členy Evropské unie. V případě Itálie výnos srovnatelných dluhopisů vzrostl na 6,18 procenta a je rovněž nad hodnotami z 21. července, kdy Evropská unie oznámila svůj nejnovější plán boje s dluhovou krizí, aby uklidnila trhy.

Růst nákladů na obsluhu dluhu a nepřízeň finančních trhů značně ovlivňují politické dění v obou zemích. Italský ministr financí Giulio Tremonti dokonce svolal mimořádnou schůzku, na které chce situaci podrobně analyzovat. Španělský premiér José Zapatero dnes zase odložil začátek své třítýdenní dovolené, aby byl v těsném kontaktu s hospodářským vývojem země.

Itálie a Španělsko nezkrachují, nesmějí

Situaci se snaží uklidnit evropští činitelé, kteří si nepřipouštějí, že by vývoj v obou zemích představoval nějaké riziko. O tom, že by Itálie a Španělsko potřebovaly finanční pomoc, nechtějí slyšet vůbec. Evropská komise nicméně uvedla, že situaci podrobně sleduje.

Mluvčí Evropské komise Chantal Hughesová:

„Pevně věříme v odhodlání italských i španělských úřadů dostat ekonomiku zpět na růstovou dráhu.“

Situace na trzích však nevěstí nic dobrého. Itálie a Španělsko jsou třetí a čtvrtou největší ekonomikou eurozóny. Jejich záchrana obdobným způsobem jako u Řecka, Irska nebo Portugalska by nebyla možná. Burzy v Itálii i ve Španělsku dnes pokračovaly v poklesu a navázaly tak na vysoký pondělní propad. Hlavní index burzy v Madridu ztrácel do půl procenta, o den dříve přitom odepsal 3,4 procenta. Burza v Miláně ztrácela zhruba jedno procento.

Eura
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Trhy rozkolísal pomalejší růst a obavy z recese v USA

Za turbulence může hned několik faktorů. Trhy jsou ostražité kvůli zpomalení tempa růstu ekonomiky, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Dluhová krize by se tak mohla rozšířit dál. Za poslední dva týdny se přidaly také obavy, že by se americká ekonomika mohla vrátit k recesi a že Spojené státy přijdou o nejvyšší rating.

Investoři tak reagují odprodejem všeho, co považují za riskantní. Nakupují bezpečnější aktiva, tedy hlavně zlato a švýcarský frank. Patrné je to i z poklesu výnosů německých státních dluhopisů, po nichž je mnohem vyšší poptávka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...