Investoři se bojí krize, prodávají španělské a italské dluhopisy

Madrid/Londýn – Itálie a Španělsko dnes utrpěly další ránu. Tentokrát šlo o výprodej státních dluhopisů, jejichž výnosy vystoupily na nová maxima. To Madridu a Římu prodražuje obsluhu státního dluhu. Trh se obává šíření dluhové krize do dalších zemí eurozóny, kterému nahrává zpomalení hospodářského růstu.

Španělské státní dluhopisy se splatností deset let vládu stojí 6,45 procenta, což je nejvíce za dobu existence eurozóny. Později se sice výnos trochu snížil, dál však zůstává v těsné blízkosti hodnot, kde byl v případě řeckých, irských a portugalských dluhopisů, než tyto země požádaly o finanční pomoc ostatní členy Evropské unie. V případě Itálie výnos srovnatelných dluhopisů vzrostl na 6,18 procenta a je rovněž nad hodnotami z 21. července, kdy Evropská unie oznámila svůj nejnovější plán boje s dluhovou krizí, aby uklidnila trhy.

Růst nákladů na obsluhu dluhu a nepřízeň finančních trhů značně ovlivňují politické dění v obou zemích. Italský ministr financí Giulio Tremonti dokonce svolal mimořádnou schůzku, na které chce situaci podrobně analyzovat. Španělský premiér José Zapatero dnes zase odložil začátek své třítýdenní dovolené, aby byl v těsném kontaktu s hospodářským vývojem země.

Itálie a Španělsko nezkrachují, nesmějí

Situaci se snaží uklidnit evropští činitelé, kteří si nepřipouštějí, že by vývoj v obou zemích představoval nějaké riziko. O tom, že by Itálie a Španělsko potřebovaly finanční pomoc, nechtějí slyšet vůbec. Evropská komise nicméně uvedla, že situaci podrobně sleduje.

Mluvčí Evropské komise Chantal Hughesová:

„Pevně věříme v odhodlání italských i španělských úřadů dostat ekonomiku zpět na růstovou dráhu.“

Situace na trzích však nevěstí nic dobrého. Itálie a Španělsko jsou třetí a čtvrtou největší ekonomikou eurozóny. Jejich záchrana obdobným způsobem jako u Řecka, Irska nebo Portugalska by nebyla možná. Burzy v Itálii i ve Španělsku dnes pokračovaly v poklesu a navázaly tak na vysoký pondělní propad. Hlavní index burzy v Madridu ztrácel do půl procenta, o den dříve přitom odepsal 3,4 procenta. Burza v Miláně ztrácela zhruba jedno procento.

Eura
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Trhy rozkolísal pomalejší růst a obavy z recese v USA

Za turbulence může hned několik faktorů. Trhy jsou ostražité kvůli zpomalení tempa růstu ekonomiky, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Dluhová krize by se tak mohla rozšířit dál. Za poslední dva týdny se přidaly také obavy, že by se americká ekonomika mohla vrátit k recesi a že Spojené státy přijdou o nejvyšší rating.

Investoři tak reagují odprodejem všeho, co považují za riskantní. Nakupují bezpečnější aktiva, tedy hlavně zlato a švýcarský frank. Patrné je to i z poklesu výnosů německých státních dluhopisů, po nichž je mnohem vyšší poptávka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 19 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 19 hhodinami
Načítání...