Investice do drahokamů: V Česku roste zájem o rubíny nebo safíry

Praha – Ceny diamantů po loňském propadu opět rostou. Letos by mohly podle agentury Reuters stoupnout až o deset procent, a to díky vyššímu zájmu o nákup šperků ve Spojených státech a v Číně. A lidé investují nejen do diamantů, ale taky do dalších drahých kamenů. Odborníci tvrdí, že v Česku se za poslední tři roky zvýšil zájem o rubíny, safíry nebo smaragdy o desítky procent.

Do diamantů se v Česku investuje relativně dlouho. V posledních letech nicméně výrazně roste zájem o další drahokamy. „Co se týče nějakého zhodnocení, tak to může být velice zajímavé, protože například u rubínů jejich množství a těžba klesají, to samé se dá říct o kvalitních smaragdech a o velmi kvalitních safírech,“ vysvětluje soudní znalec České gemologické laboratoře Jaroslav Jiránek.

Při investování do drahých kamenů je však třeba být opatrný. Rozdíly v kvalitě totiž pozná jen odborník. Základní pravidlo při investici do drahokamů: nechat kámen prověřit v certifikované laboratoři. Certifikáty, které vystavuje sám prodejce, nemají podle expertů prakticky žádnou hodnotu.

Velmi ceněným řemeslem je pak broušení diamantů. V tuzemsku, kde neexistuje žádná škola, která by tento obor vyučovala, to platí obzvlášť. Brusiči si navíc svá tajemství většinou pečlivě střeží. Jedním z Čechů, který v broušení diamantů dosáhl mezinárodní úrovně, je Adam Rybák. Začátky byly podle něj nesnadné, spíš metodou pokus-omyl.

„Později jsme narazili na zkušené starší brusiče v Antverpách a ti nám prozradili docela užitečné informace,“ vzpomíná pan Rybák. „Umím dělat triple excellent brus, to je vlastně nejvyšší vrchol. Když to člověk dokáže, tak už má v této oblasti určité jméno,“ dodává.

3 minuty
V Česku roste zájem o investice do drahých kamenů
Zdroj: ČT24

Právě Antverpy jsou světovým centrem obchodu s diamanty. Podle belgické organizace Antverpské světové diamantové centrum (AWDC), která zastupuje zájmy diamantového průmyslu, tímto historickým městem a významným přístavem prochází více než 80 procent všech surových a polovina všech broušených diamantů na světě.

Na maloobchodní úrovni se pak nejvíc diamantů tradičně prodá ve Spojených státech. Druhým největším odbytištěm je Čína, hlavně díky rostoucímu zájmu od bohatnoucí střední třídy. V letošním roce nicméně obchodníci předpokládají také oživení poptávky v Evropě a Latinské Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...